Největší rybářský mýtus? Jednoznačně velikost ryb. „Rybáři mají ve velikosti ulovených ryb tendenci přehánět. Když jim ryba utrhne vlasec, najednou z ní bývá dvoumetrový nebo dokonce třímetrový sumec. Přitom mohl mít klidně jen metr. Jen na něj zrovna neměli vhodné náčiní,“ říká Bartoň.
Podobné legendy pak mezi rybáři žijí dlouhé roky. Pravda ale často vyjde najevo až při výlovu rybníka, když se v něm žádný vodní obr nenajde.
Sumec loví jen v noci
Jedna z nejrozšířenějších představ říká, že sumce nemá cenu přes den vůbec zkoušet. Jenže realita je jiná. „Sumec rozhodně neloví jen za tmy. Běžně se chytá i v poledne,“ vysvětluje rybář. Ano, za tmy mají sumci výhodu, protože je kořist hůře vidí. To ale neznamená, že přes den neloví a že se neumí dobře maskovat.
Navíc sumec se při lovu nespoléhá na zrak. Má velmi malé oči a orientuje se hlavně pomocí citlivých vousků a vibrací ve vodě.
Měsíc má vliv na rybaření
Měsíční fáze řeší rybáři od nepaměti. Bartoň připouští, že ryby mohou na fáze měsíce reagovat, jenže podle něj neexistuje žádné pravidlo, které by říkalo, že za úplňku ryby neberou nebo naopak berou lépe. „Nějaká spojitost tam může být. Nikdy se ji ale nepodařilo prokázat v tom smyslu, že by štika nebrala za úplňku a podobně. Spíš to souvisí s tlakem,“ vysvětluje.
Právě tlak podle něj často rozhoduje o tom, jestli budou ryby aktivní. „Ve chvíli, kdy je vysoký tlak, se ryba chová jinak, než když je nízký tlak,“ dodává.
V malých vodách se objevují obrovské ryby
Překvapivý fakt, který mnoho lidí nezná, je skutečnost, že totiž na rozdíl od většiny živočichů ryby nepřestávají růst. Pokud mají dost prostoru, dostatek potravy a vhodné podmínky, zvětšují se prakticky celý život. I proto mohou na velkých přehradách nebo jezerech dorůst do skutečně rekordních rozměrů.
„Typickým úkazem mohou být Mušovská jezera, kde narostli kapři do rekordních velikostí až čtyřiceti kilo,“ dodává Bartoň.
Čím větší hloubka, tím větší úlovek
Často se říká, že největší ryby čekají v nejhlubší vodě. Ani to ale neplatí.
Ryby totiž velmi často vyjíždějí za potravou do mělčin, kde je více kyslíku i přirozené potravy. „S hloubkou to nemá nic společného, spíš s rozlohou vody jako takové. Ryba má radši, když je voda teplá. Až na výjimky, jako jsou například štika a candát,“ popisuje Bartoň.
Čím dál od břehu, tím víc ryb
Mnozí rybáři se snaží nahodit co nejdál. Podle odborníka je to ale zbytečné. „Ryba vyhledává spíš mělčí partie, a to z toho důvodu, že v nich může najít víc potravy,“ popisuje Bartoň.
Třeba na přehradách jsou to podle něj typicky koryta bývalých vodních toků, ve kterých se ryby pohybují. „Z těch koryt většinou vyjíždí na hrany a na těch se drží, protože tam mají potravu,“ doplňuje. Rozhodující proto není délka náhozu, ale především znalost revíru.
Velká nástraha přiláká velkou rybu
Ne všechny rybářské poučky jsou ale mýty. Pokud chce rybář ulovit skutečně velkého sumce nebo jiného dravce, měl by použít větší nástrahu.
„Lidé si často myslí, že metrový sumec nespolkne velkou rybu. Opak je pravdou. Bez problémů dokáže sežrat i půlmetrového kapra,“ říká Bartoň. Na malou nástrahu naopak mnohem častěji zabere menší ryba. „Když dáte malou rybu, je pravděpodobnější, že chytnete nějaké miminko, kterému můžete ublížit neopatrnou manipulací,“ uvádí Bartoň.
Čím víc krmení, tím víc ryb
Na závěr přichází mýtus, kterému věří snad každý začátečník. Nasypat do vody co nejvíc krmení se však nemusí vyplatit. Ryby se mohou jednoduše nasytit a o nástrahu ztratit zájem. Navíc nadměrné vnadění zhoršuje kvalitu vody.
„Někdy přitom stačí pár kuliček krmení. Ryba pak potravu aktivně hledá a šance na záběr bývá větší,“ uzavírá Jan Bartoň.
VIDEO: „Bylo to jako v Čelistech, jeden ze žraloků dokonce narazil do mé lodi,“ řekl rybář, který vše natočil na akční kameru.
Zdroj: autorský text
