Polský premiér Donald Tusk v sobotu slíbil postavit ve Varšavě zeď paměti, která bude připomínat Poláky zahynulé ve válkách dvacátého století na území současné Ukrajiny. Učinil tak v den, kdy si Polsko připomíná „krvavou neděli“, kterou v roce 1943 vyvrcholily masakry Poláků ukrajinskými nacionalisty na Volyni. Masakry Tusk označil za genocidu a varoval před tím, aby reakcí na nacionalismus byl další nacionalismus.
Polský premiér poukázal na fakt, že rodiny polských obětí masakrů na Ukrajině často čekaly desítky let na identifikaci svých blízkých pohřbených v hromadných hrobech. Příbuzní zabitých tak prý měli dlouho dojem, že se na ně zapomnělo. Tusk proto slíbil, že ve Varšavě vznikne zeď paměti, kde budou uvedena jména identifikovaných obětí. „Republika na ně nezapomíná,“ ujistil.
Krvavou neděli z roku 1943 a související události Tusk označil za „genocidu vykonanou ukrajinskými nacionalisty na Polácích, polském obyvatelstvu, lidech jiné národnosti“.
Tehdejší události si během soboty připomněli i další polští politici včetně prezidenta Karola Nawrockého, který tak učinil ve vsi Radruž na jihovýchodě země.
„Neviníme dnes celý ukrajinský národ, ale obviňujeme Banderovu ideologii – ty, kteří vraždili, ale i ty, kteří v 21. století vzývají červenočerné barvy. To nelze akceptovat,“ řekl Nawrocki v Radruži dle portálu Rzeczpospolita . Prohlásil také, že v národním panteonu v Kyjevě by měli být „spravedliví Ukrajinci“, u kterých „zvítězila lidskost, nikoliv ideologie“. Na mysli měl zřejmě národní památník, jehož vybudování nedávno schválil ukrajinský parlament a jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince.
Stepan Bandera je kontroverzní postavou ukrajinských dějin, byl spojen s radikálním křídlem Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B) a Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA). OUN a UPA za druhé světové války bojovaly proti Sovětům za nezávislost Ukrajiny, ale někdy spolupracovaly i s nacistickým Německem. Mají na svědomí masakry polských civilistů na Volyni.
Tusk varoval, aby se paměť nestala sluhou nenávisti
Masakry z dob druhé světové války stále zatěžují vztahy mezi Polskem a Ukrajinou. Polský premiér ve svém poselství varoval před tím, aby se paměť stala „sluhou nenávisti“. „Paměť a pravda nám musí pomoci v budování lepší budoucnosti bez nenávisti a opovržení,“ zdůraznil.
Dodal, že evropské společenství vzniklo díky přiznání pravdy a nazývání věcí pravými jmény. „Kdo se chce přidat k tomuto společenství, musí být připraven na tuto pravdu,“ podotkl Tusk s narážkou na Ukrajinu, která usiluje o vstup do EU.
Při takzvaném volyňském masakru z let 1943 až 1944 ukrajinští nacionalisté známí jako Banderovci podle odhadů historiků povraždili padesát až sto tisíc Poláků – včetně žen a dětí. Oběťmi se na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici naopak píší o masakrech civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády (Armia Krajowa) proti ukrajinským vesnicím, při kterých bylo podle jejich odhadů zabito až dvacet tisíc Ukrajinců.
Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na vzpomínkové akci v ukrajinské obci Olyka podle agentury AFP prohlásil, že Varšava a Kyjev se musí společně posouvat vpřed. „Přátelství znamená říkat si navzájem pravdu, i tu složitou,“ řekl s tím, že nechce otevírat staré rány, ale naopak je hojit.
Ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Bodnar mezitím podle AFP položil ve Varšavě věnec na památku „všech obětí druhé světové války, ať už polských nebo ukrajinských“ a vyzval k usmíření mezi oběma zeměmi.
Za komunismu šlo o zakázané téma
Štáb ČT natáčel v Lubaczowě na východě Polska. Tam si masakr připomněli obyvatelé města, skauti nebo současní i bývalí vojáci. „Dnes je sobota, tehdy ale vyšel 11. červenec na neděli. Poláci proto tento den nazvali krvavou nedělí,“ vysvětlil bývalý voják Adam Antonik.
Poláci podle Antonika nechtějí vyostřovat vztahy mezi svou vlastí a Ukrajinou. Chtějí si připomínat „všechny ty zavražděné lidí, jejichž těla dodnes leží na neznámých místech“.
„Po mnoho let se o tom nesmělo mluvit. Za komunismu šlo o zakázané téma, protože území připadlo Sovětskému svazu. Nebyla snaha připomínat, že Volyň kdysi patřila Polsku,“ připomněl historik z Institutu národní paměti Mirosław Szumiło.












