Sněmovna schválila znovu zavedení EET od příštího roku

Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který ve druhém čtení vznesla ODS. Podle strany je zákon zbytečný, výhrady měly i další opoziční kluby. Pro schválení zákona hlasovalo 84 koaličních poslanců, 50 opozičních poslanců hlasovalo proti. V sále bylo přítomno 159 poslanců.

Zákon zavádí i další daňové změny. Na návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) osvobozuje od daně z příjmů stanovené zdravotní benefity, které firmy poskytnou zaměstnancům. Rodinám s dětmi navrací takzvané školkovné a studentům slevu na dani, které zrušil konsolidační baliček z roku 2023. Nealkoholické nápoje podávané v restauracích zařazuje do 12procentní sazby daně z přidané hodnoty.

Evidence se nebude vztahovat na předvánoční prodej ryb. Neuspěl ale Libor Vondráček (SPD/Svobodní) s návrhem, aby obdobně byl vyňat i prodej vánočních stromků. Nebudou se evidovat ani tržby z provozování veřejných toalet.

Evidence tržeb už v minulosti fungovala. Zavedla ji v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), v níž byl nynější premiér Andrej Babiš (ANO) ministrem financí. Vláda Petra Fialy (ODS) ji k počátku roku 2023 zrušila. Do té doby byla evidence pozastavena kvůli pandemii covidu.

Evidence bude na rozdíl od dřívějška evidovat i bezhotovostní platby. Ministryně financí to obhajuje tím, že koncepce zákona vychází z kontaktních plateb, kdy je zákazník v kontaktu s podnikatelem. Uvádí také, že v důsledku moderních platebních technologií a aplikací je obtížné některé platby dohledat. Opozice však poukazuje na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu, který bezhotovostní platby z povinnosti evidence vyňal. Ministryně přesto uvádí, že návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem. EET se nemá vztahovat na platby na dálku, například v e-shopech.

V případě nealkoholických nápojů v restauracích se nyní 12procentní DPH uplatňuje pouze na vodu, mléčné nápoje a alternativy mléčných nápojů. Cílem novinky je, aby nealkoholické nápoje měly stejnou sníženou sazbu jako stravování. Školkovné se bude uplatňovat ve výši prokazatelných výdajů, nejvýše do úrovně minimální mzdy. Sleva na studenta se obnovuje ve výši 4020 Kč ročně.

Sněmovna přijala návrh Vojtěcha a Schillerové, aby v případě zaměstnanců byly daňově osvobozeny benefity spočívající v příspěvku zaměstnavatele na zákonem stanovené procedury v rámci péče o zdraví zaměstnanců. Do zákona o daních z příjmů doplnili přílohu, která stanoví příslušné zdravotní služby. Půjde třeba o nadstandardní preventivní prohlídky, diabetický screening u rizikových skupin nebo o vyšetření kardiovaskulárního rizika.

Zákon také osvobozuje od daně spropitné v restauracích, ale jen pro zaměstnance a nejvýše do sedmi procent tržeb. Podle dřívějšího vyjádření zástupců gastronomického odvětví tato novinka odvětví pomůže. Na návrh poslance ANO Patrika Pařila Sněmovna pro účely zákona zpřesnila, že plátcem spropitného se bude rozumět zaměstnavatel.

Na návrh poslanců Vojtěcha Munzara (ODS), Jana Jakoba (TOP 09) a Pařila a se souhlasem ministryně financí zvýšila Sněmovna hranici zdanitelných příjmů pro povinnost podávat daňové přiznání z nynějších 50.000 na 100.000 korun ročně. Do těchto příjmů se nezapočítávají příjmy, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené a nebo příjmy, z nichž stát vybírá daň srážkou podle zvláštní sazby. Podle poslanců se zvýšení limitu dotkne hlavně různých přivýdělků. Půjde třeba o důchodce nebo rodiče na rodičovské, kteří mají příjmy do uvedeného limitu.

Živnostníci, kteří platí paušální daň a mají roční tržby do milionu korun, budou moct být od povinnosti evidovat tržby osvobozeni. Pro takové živnostníky se zvýší sazba paušální daně ze 100 na 1500 korun měsíčně. Výše záloh na zdravotní a sociální pojištění zůstane beze změny.

Poslanci hlasovali o osmi desítkách pozměňovacích návrhů a většinu z nich odmítli. Například ODS neúspěšně navrhovala vyjmout 37 položek z evidence tržeb. Byly mezi nimi třeba kosmická doprava, tržby ze zpracování jaderného paliva nebo z chovu koňovitých a velbloudovitých.

Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet

Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.

„Opatrný bych byl u očekávaných rozpočtových přínosů. Ministerstvem avizovaných zhruba 14 miliard korun je zatíženo značnou nejistotou,“ uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka. Upozornil, že uváděný odhad příjmů je na úrovni všech veřejných rozpočtů. „Část výnosu připadne samosprávám, část spolknou náklady na provoz systému a další sníží doprovodné daňové výjimky a úlevy, jako je osvobození spropitného, režim EET OFF nebo znovuzavedení školkovného. Čistý přínos pro státní rozpočet proto může být výrazně nižší, dost možná jen v jednotkách miliard,“ upozornil Berka.

Za nadhodnocené považuje očekávané příjmy i hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. „Realita dodatečných příjmů se bude pohybovat spíše okolo deseti miliard. V tomto rozsahu se budou pohybovat i náklady na daňové výjimky, které mají být spolu s EET zavedeny. Optimisticky tak celý balík přinese do rozpočtu nižší jednotky miliard navíc,“ soudí Peterka.

Samotné obnovení EET považuje Berka za správný krok, a to bez ohledu na fiskální dopady. „EET vedle potenciálu vyššího výběru daní poskytuje státu rychlá a cenná data o stavu ekonomiky a jednotlivých odvětví, o která jsme jejím zrušením přišli. Zároveň narovnává tržní prostředí. Poctiví podnikatelé dnes čelí nekalé konkurenci těch, kdo tržby přiznávají jen zčásti,“ uvedl.

Partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Miloslav Rut ale varoval, že rizikem pro narovnání podnikatelského prostředí mohou být výjimky z evidence, které Sněmovna schválila pro podnikatele odvádějící daň v paušálním režimu. „Evidence tržeb má největší smysl u živnostníků a menších firem, kde jiné kontrolní mechanismy chybí. Právě proto je vynětí podnikatelů v paušálním režimu sporné. Zjednodušení nesmí znamenat, že stát ztratí přehled o férovosti trhu a řádném výběru daní,“ uvedl Rut.

Peterka ocenil, že na rozdíl od předchozí verze EET přináší nový systém díky moderním technologiím nižší byrokratické i finanční nároky pro podnikatele. „Pro většinu dotčených subjektů se tak nebude jednat o likvidační náklad. Přesto ale vesnické restaurační zařízení, která bilancují na hranici profitability, mohou zavřít,“ uvedl.

Ze zavedení EET mohou podle analytika Bidli Daniela Horňáka těžit i někteří podnikatelé, kteří žádají o úvěry. „Pokud jsou v paušální dani a přijímají platby v hotovosti, bylo pro ně velmi složité prokazovat bance příjem. Díky EET mohou příjem akceptovatelně doložit a získat tak úvěr,“ uvedl.

Sněmovna schválila v EET i obnovu daňového zvýhodnění tichého vína jako daru

Sněmovna schválila v předloze o znovuzavedení elektronické evidence tržeb obnovu daňového zvýhodnění tichého vína jako daru. Pozměňovací návrh předsedy poslanců SPD Radima Fialy připojila dolní komory k návrhu zákona o EET hlasy 91 ze 160 přítomných poslanců, proti jich bylo 34. Víno jako daňově uznatelný dar zrušil konsolidační balíček bývalé vlády Petra Fialy (ODS) z roku 2023. Radim Fiala zdůvodňoval úpravu mimo jiné žádostmi moravských vinařů. Prezident Svazu vinařů Martin Chlad ČTK řekl, že jde o dílčí krok, který vinaře nespasí. Návrh zákona teď posoudí Senát.

„My jsme všichni přece Česká republika a musíme pomoct českým vinohradníkům, českým vinařům, aby byli schopni odolávat konkurenci hlavně z Rakouska, kterou mají za domem, doslova za domem,“ řekl Fiala. Moravští vinaři podle něho argumentovali úbytkem produkce po zrušení daňového zvýhodnění, pokládali ji podle Fialy (SPD) za pomstu někdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vinohradníkům.

Prezident Svazu vinařů uvedl, že obnovení daňového zvýhodnění vinařům pomůže, jde ale jen o dílčí krok. „Náš obor se potýká s tolika potížemi, z nichž pramení propad plochy vinic i propad prodejů, že je zapotřebí více systémových kroků. Toto je dílčí impulz, který vinařům pomůže, ale s ministerstvem zemědělství už řešíme zásadnější kroky, které by pomohly například eliminovat nejlevnější dovoz,“ uvedl Chlad.

Proti Fialově úpravě se v debatě postavil Petr Bendl (ODS). Fialova úprava podle něho neváže daňovou podporu na český původ hroznů nebo na obhospodařování vinic. „Může proto zvýšit také poptávku po levných dovozových vínech nebo po vínech vyráběných z dovážených surovin,“ uvedl Bendl. Daňovou úlevu podle něho získá konečný výrobek, ale český vinohradník z ní nakonec nemusí mít skoro nic.

ODS není proti podpoře českého a moravského vinařství tak, aby mohlo čelit levné zahraniční konkurenci, zdůraznil Bendl. „Jsme připraveni diskutovat o posílení podpor na obnovu a restrukturalizaci vinic, o investicích do vinohradnictví, o podpoře mladých pěstitelů i o opatřeních, která budou skutečně navázána na hrozny vypěstované v České republice,“ dodal.

Víno jako daňově uznatelný propagační dar bylo možné využít od roku 2005 do roku 2024. Týkalo se to daru na reprezentaci v hodnotě do 500 korun. Víno bylo jediným alkoholickým nápojem, na který bylo možné daňové zvýhodnění využít. Od příštího roku se má tato možnost podle Fialova pozměňovacího návrhu obnovit.

V současnosti se výjimka pro dary neuplatňuje podle zdůvodnění úpravy na žádné předměty se spotřební daní, byť pro tiché víno platí nulová sazba. Obnova výjimky nepředstavuje faktické zvýhodnění alkoholu, nýbrž odstranění formální překážky způsobené legislativní změnou, která nezohlednila specifické postavení tichého vína v systému spotřebních daní, stojí v důvodové zprávě.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}