Armáda o vyslání vrtulníků AH-1Z Viper z 22. základny vrtulníkového letectva z Náměště nad Oslavou informovala na svém webu na začátku června. Základna poté v červenci v příspěvku na facebooku napsala, že vrtulníky již v Polsku působí.
„Jejich nasazení předcházely měsíce intenzivní přípravy, které vyvrcholily certifikačním cvičením VORTEX. To potvrdilo připravenost leteckého i pozemního personálu plnit úkoly zaměřené na ochranu vzdušného prostoru a působení proti nízkoletícím cílům,“ uvádí 22. základna vrtulníkového letectva.
Nasazení českých vojáků v Polsku reagovalo na zhoršenou bezpečnostní situaci související s průnikem ruských bezpilotních letounů. Česká mise působí u polských východních hranic od září 2025.
„Čeští vojáci tak navázali na předchozí rotace a nadále přispívají k posílení obrany východního křídla NATO, stabilitě regionu a podpoře polských ozbrojených sil,“ dodává základna v příspěvku.
Vrtulníky Venom do Polska dorazily v druhé polovině března letošního roku. Jejich cílem bylo mimo jiné posílit operace Severoatlantické aliance (NATO) na jejím východním křídle. V březnu vrtulníky Venom nahrazovaly vrtulníky Mi-171Š. Pro českou armádu se jednalo tehdy o první nasazení těchto strojů v zahraniční operaci. Stejně je tomu i nyní u vrtulníků Viper.
Osm vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři stroje AH-1Z Viper nakoupila Česká republika v roce 2019, poslední dva stroje dorazily do Česka předloni v červnu.
Působení českých vojáků v Polsku je možné na základě dohody mezi oběma zeměmi. Vyslání vojáků umožňuje i aktuální mandát na působení sil a prostředků ministerstva obrany na roky 2025 a 2026, který předloni schválili zákonodárci. Mandát umožňuje posílit obranu východní hranice NATO, kde může působit až 2000 českých vojáků. Aktuálně čeští vojáci v tomto mandátu operují také na Slovensku, v Litvě či v Lotyšsku.
