Aktual.: 26.07.2026 08:35
Praha – Vyrábět více léků v Evropě je možné, farmaceutické firmy ale potřebují mít jistotu stabilního legislativního rámce, který by jim umožnil plánovat třeba i na 20 let dopředu. V rozhovoru s ČTK to řekl Boris Sananes, generální ředitel Zentivy pro Českou republiku. Domácí evropské léky by také podle něj měly mít výhodu lepší ceny a úhrady nebo výhodu v tendrech, aby přesun firmám dával ekonomický smysl.
Zentiva vyrábí v Praze více než sedm miliard tablet léků ročně, včetně dalších závodů v Rumunsku a Indii je to pak ročně 610 milionů balení více než 2000 druhů léčiv. Velkou část z nich tvoří generické léky, tedy léčiva, kterým skončila po jejich vstupu na trh patentová ochrana a může je produkovat více výrobců.
„Evropské vlády hledají způsoby, jak tlačit ceny léků dolů. To je trend, který trval třicet nebo čtyřicet let,“ řekl. Výrobci podle něj proto hledali cesty, jak svoji výrobu zlevnit. „Většina výroby účinných látek se přesunula do Asie, ať už je to Čína nebo Indie,“ dodal. Z Číny podle Sananese pochází nyní 90 procent účinných látek pro generická léčiva.
Návrat výroby do Evropy podle něj možný je. „Samozřejmě musíme počítat s tím, že to bude dražší, protože pracovní síla stojí víc v Evropě než v Číně. Environmentální požadavky jsou tu také podstatně striktnější než v Číně, ale není to nemožné. Jenom by to vyžadovalo nové postupy a inovativní přístup, ale myslím, že toho je Evropa schopná,“ dodal.
Přesunout výrobu léků ale podle něj není jednoduché. „Jestli to Evropa opravdu myslí vážně, že tady znovu chceme vyrábět léky od A do Z, tak musíme připravit stabilní rámec, který bude motivovat firmy, aby investovaly v Evropě,“ doplnil. Takový rámec by pak měl firmě umožnit naplánovat si investice a další kroky na pět, deset či 20 let.
„Podle mě bychom měli vymyslet systém, že výrobce, který opravdu vyrábí v Evropě, bude mít šanci prodávat svůj lék o něco dráž. Neříkám dvojnásobně, ale třeba o deset nebo 12 procent,“ dodal. Podle něj by to stačilo, aby se firmy zamyslely nad možností přesunout výrobu do Evropy.
Z více než sedmi miliard tablet ročně, které Zentiva vyrobí v pražském závodě, jde většina na export. Nejvíce jich směřuje do Německa, dále do Polska, Francie či na Slovensko. Pro Česko je i se čtvrtinou výroby největším dodavatelem léků. „Polovinu své spotřeby léků Česko importuje zvenčí,“ dodal.
V případě generických léčiv, na která se Zentiva zaměřuje, při vstupu na český trh musí firma nabídnout o asi 40 procent nižší cenu než originál, proto léčbu pacientů zlevňují. V Česku tvoří tyto léky asi 70 procent všech předepsaných léčiv a pětinu nákladů na léky. Až z 90 procent jde podle něj o pevné lékové formy, jnapříklad o léky na bolest, ale také na onemocnění srdce, gynekologické nebo urologické potíže.
Přestože firma nevyvíjí nové účinné molekuly, zaměřuje se také na výzkum a vývoj. Pracuje například na fixních kombinacích léků, které často užívají pacienti současně a nemusí díky nim polykat dvě tabletky, nebo na nové lékové formy.
Tržby firmy byly loni 1,7 miliardy eur (asi 41 miliard korun), zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA) 449 milionů eur (10,9 miliardy korun). Zaměstnává více než 5400 lidí. Přes léto se v pražském závodě podle ředitele zaměřili na modernizaci výrobní linky, v posledním roce investovala Zentiva do výzkumu a vývoje 600 milionů korun. „V současné době instalujeme dva z celkem pěti tabletovacích lisů a další dva dorazí na konci roku, jeden pak v příštím roce,“ řekl generální ředitel.
V posledním čtvrtletí letošního roku také firma bude instalovat novou linku na plnění ampulí, kde se vyrábí pro Česko suspenze proti horečce a bolesti u dětí. S její produkcí firma začala poté, co se Česko v roce 2022 potýkalo s výpadkem sirupu jiného výrobce, po kterém následovala nákupní panika.
Zentiva dříve vyráběla například léky Paralen či Ibalgin. Firma Sanofi, která v letech 2006 až 2018 Zentivu vlastnila, si jejich výrobu při prodeji Zentivy investičnímu fondu Advent International ponechala. Letos dokončila převzetí firmy americká firma GTCR, která se zaměřuje na investice do zdravotnictví. Firmy hodnotu transakce neuvedly, list Financial Times (FT) dříve s odkazem na své zdroje informoval, že mělo jít o asi 4,1 miliardy eur (v přepočtu asi 100 miliard korun).
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}













