Zatímco většina izraelské veřejnosti stála za Ukrajinou, izraelská vláda se snažila především neznepřátelit si Moskvu. Wallace vzpomíná, jak se coby ministr obrany snažil přesvědčit izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby napadené zemi pomohl. Jeho žádosti o poskytnutí vojenského vybavení a protivzdušné obrany však nikam nevedly.
Wallace zastával funkci britského ministra obrany v letech 2019 až 2023. Účastnil se proto nejdůležitějších jednání, která se týkala britské reakce na ruskou invazi a vojenské podpory Ukrajiny.
Neochota izraelského vedení poskytnout Ukrajině smrtící vojenské vybavení nebo systémy protivzdušné obrany vyvolávala na Západě silnou kritiku. V prvních letech války se izraelská podpora omezovala především na humanitární pomoc a systémy včasného varování před raketovými útoky.
Netanjahu svůj opatrný postoj vysvětloval tím, že si Izrael nemůže dovolit otevřeně znepřátelit Rusko. Moskva měla značný vliv na Írán a až do prosince 2024 také na režim Bašára Asada v Sýrii. Izraelské letectvo přitom potřebovalo v syrském vzdušném prostoru pokračovat v operacích proti íránským jednotkám a dodávkám zbraní pro spojence Teheránu.
Dalším důvodem byla početná židovská komunita v Rusku. Přibližně 100 tisíc jejích příslušníků by podle izraelských představitelů mohlo čelit perzekuci ze strany Putinova režimu.
Významnou roli hraje také početná komunita obyvatel Izraele pocházejících z bývalého Sovětského svazu. Podle údajů z roku 2018 tvořili lidé židovského původu narození v bývalém SSSR přibližně 12,4 procenta izraelské populace, tedy zhruba jeden milion obyvatel. Část z nich udržuje s bývalou vlastí styky a má sympatie pro Kreml. I proto Netanjahu v domácích volebních kampaních používal obří billboardy, kde si s Putinem podává ruku.
Izrael sice podpořil první klíčovou rezoluci Valného shromáždění OSN (ES-11/1) dne 2. března 2022 a hlasoval pro odsouzení ruské agrese, ale odmítl spolupodepsání této rezoluce v Radě bezpečnosti OSN o pár dní dříve.
To se změnilo po útoku Hamásu ze 7. října 2023, který Moskva jednoznačně neodsoudila, naopak hostila delegaci Hamásu v Moskvě a začala tvrdě kritizovat izraelské vojenské operace na půdě OSN. Rusko navíc podpořilo Írán po izraelských útocích loni a letos.
I kvůli tomu se po dlouhodobém tlaku Spojených států měl Izrael uvolit tajně přes americké území převézt na Ukrajinu protiraketové střely určené pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Podle serveru Axios schválil Netanjahu dodávku devadesáti střel výměnou za zajištění bezpečnosti ultraortodoxních židovských poutníků, kteří každý rok po tisících cestují do ukrajinského města Umaň ke hrobu známého rabína Nachmana.
Toto oteplení vztahů však netrvalo dlouho. V dubnu 2026 vypukla další diplomatická krize poté, co Izrael přijal loď s ruským obilím, které mělo pocházet z okupovaných částí Ukrajiny. K vyložení nákladu údajně nedošlo pouze kvůli zásahu Evropské unie, která Izraeli pohrozila sankcemi.
Postoj izraelské vlády však neodpovídal názoru většiny obyvatel země. Podle průzkumu z dubna 2022 podporovalo Ukrajinu v jejím boji proti Rusku 76 procent Izraelců. Podpora dosahovala 90 procent mezi voliči na levé straně politického spektra a přibližně 70 procent mezi pravicově orientovanými Izraelci.
Větší sympatie k Ukrajině projevovali zejména mladší obyvatelé. U části starší generace naopak přetrvávaly silnější vazby a sympatie k Rusku, často spojené s původem v bývalém Sovětském svazu.
