Čtyřnásobná grandslamová vítězka dostala za úkol zamyslet se nad výjimečností českého ženského tenisu v pořadu Love All, který produkuje společně s populární americkou reportérkou Blair Henleyovou.
Při hledání odpovědi mohla vycházet i z vlastní zkušenosti. Její rodná Belgie má totiž podobný počet obyvatel jako Česko. Přesto hráčky z této malé evropské země – Clijstersová a její krajanka Justine Heninová – v nultých letech dominantním způsobem ovládly světový tenis.
Obě se staly světovými jedničkami. Heninová na trůnu strávila 117 týdnů, Clijstersová. Dohromady pro Belgii vyhrály jedenáct grandslamových titulů a právě tento počet po čerstvém wimbledonském titulu Lindy Noskové dorovnalo v rámci takzvané „open éry“ Česko.
„Paralely mezi Belgií a Českem jsou tak více než zřejmé. Ráda bych proto slyšela tvůj názor na české tenistky. Spoustu z nich znáš, víš, jak byly vychovávány. Můžeš nám nějak přiblížit, jak je to možné?“ zeptala se Henleyová někdejší šampionky.
Clijstersová zprvu vyzdvihla roli Martiny Navrátilové coby jakéhosi pravzoru toho, jak má špičková tenistka vypadat.
„Nastavila laťku trenérům v tom, jak by měli učit malé děti a co je pro ženský tenis důležité,“ podotkla Belgičanka a pochválila český klubový tenis.
„Ten je tam velmi silný. V Česku se podle ní daří plynule navazovat dalším generacím. Je to pro holky sport číslo jedna, což třeba v Belgii neplatí,“ uvedla Clijstersová.
Podle ní za tím stojí především mimořádná technická vyspělost českých hráček. Hana Mandlíková a Jana Novotná byly dalšími vzory pro Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou či následně Barboru Krejčíkovou a Markétu Vondroušovou. Kvitová zase v dětství inspirovala aktuální hvězdu Lindu Noskovou.
„To je obrovská výhoda,“ podotkla Clijstersová a pozastavila se nad tím, proč Češky tolik září na trávě. Podle ní je to obecně nadstandardní šikovností.
„Když se na české tenistky dnes dívám, napadá mě srovnání se španělskými specialisty na antuku. České hráčky jsou specialistkami na trávu, protože hrají mimořádně čistě a mají skvělou techniku,“ podotkla Clijstersová v reakci na velkolepou statistiku: tři z posledních čtyř wimbledonských vítězek jsou Češky.
„Vzpomínám si třeba na Janu Novotnou. Na to, jak se pohybovala po kurtu, jak výborně časovala údery. Jak neuvěřitelně byla klidná. Linda Nosková mi ji v tomhle připomíná. Ne ani tak herním stylem, ale svým nastavením. Udělala na mě obrovský dojem,“ řekla belgická legenda.
Henleyová se následně Clijstersové zeptala na rozdíly ve sportovní výchově dětí ve Spojených státech a v menších evropských zemích. Belgičanka v reakci vyzdvihla právě evropskou práci s nejmenšími.
„Mám pocit, že v Americe přijdete se čtyřletým dítětem do tenisového klubu a ono během hodiny odehraje čtyřicet forhendů, čtyřicet bekhendů, několik volejů, zkusí smeče, pak servis a tím lekce končí. V Evropě se tohle s malými dětmi nedělá,“ vysvětlila Clijstersová a následným popisem udivila svou americkou kolegyni.
„Všechno je založené na hře. Děti se učí správné pohyby, ale zábavnou formou. Hodně se přitom myslí na vývoj mozku a na to, aby je to bavilo. Tenis je skvělý sport, když ho člověk umí hrát. Jenže udržet malé děti několik let motivované, než se skutečně naučí hrát a začne je to opravdu bavit, je nesmírně těžké. Myslím si, že právě proto v Americe spousta dětí od tenisu odchází k jiným nebo kolektivním sportům. Neučí se způsobem, který by byl dost zábavný a udržel je u tenisu,“ vysvětlila.
Neméně důležitým faktorem je podle Clijstersové tenisová komunita, která je v menší zemi mnohem semknutější. Henleyová to sama zažila v jejím bydlišti na předměstí Fort Worthu v Texasu.
„Trénovala jsem s člověkem z Česka, který je o pár let mladší než Petr Korda, takže vyrůstal ve stejné generaci. A kolikrát se mi stalo při komentování challengerů, že znal maminku hráče, tetu, trenéra. Všichni jsou v tom prostředí pořád zapojení. Je to, jako by se tenisové znalosti předávaly z generace na generaci. Tohle dědictví se předává dál a dál. A to je strašně zajímavé,“ přispěla Američanka.
„Ano, je to životní styl. Především v Česku existuje silná klubová kultura. Společenský život rodičů se často odehrává právě kolem tenisového klubu. Je to úplně jiný způsob vyrůstání. To prostředí vás úplně pohltí,“ dodala k tomu Clijstersová.
Americká reportérka pak jen zírala, když jí Belgičanka prozradila, kolik stojí členství v evropských tenisových klubech.
„V Belgii je to kolem 200 eur ročně, a v ceně je i příspěvek federaci a pojištění. Tenis je jednoduše součástí společenského života. A je to strašně zábavné. Děti si to v klubu prostě užívají. Tráví čas kolem kurtů, hrají si, baví se. A není to vždycky pod dohledem trenéra, který by jim říkal, co mají dělat,“ uzavřela trojnásobná vítězka US Open (2005, 2009, 2010) a šampionka Australian Open z roku 2011.
