Překvapivý čínský raketový test z jaderné ponorky vyvolal v regionu obavy ze sílící vojenské agresivity Pekingu. Analytici hovoří o nové fázi v podmořském jaderném soupeření. Tichomořské země už prohlubují vzájemné obranné vazby. Nové dohody se Pekingu nezamlouvají, demonstrativní raketová zkouška přitom podle expertů může americké spojence v regionu ještě víc sblížit.
Čínské námořnictvo uskutečnilo 6. července zkušební odpálení balistické střely z jaderné ponorky (SLBM) do Pacifiku. Střela s atrapou bojové hlavice „přistála přesně ve vyhrazených vodách,“ uvedla čínská agentura Xinhua. Odpal tehdy označila za „součást běžného vojenského cvičení“, které nebylo zacíleno na žádnou konkrétní zemi.
„Peking udržuje své jaderné síly na minimální úrovni požadované pro národní bezpečnost a nebude se zapojovat do závodů v jaderném zbrojení s žádnou zemí,“ tvrdil mluvčí čínského ministerstva obrany Čchen Si.
Podle USA střela dopadla do jižní části Tichého oceánu. Analytici uvedli, že byla odpálena z jedné ze šesti čínských jaderných raketonosných ponorek typu 094, známých jako SSBN. Není ale jasné, o jaký typ střely se jednalo.
Státní list Global Times citoval vojenského experta, který uvedl, že se pravděpodobně jedná o JL-3 – nejmodernější čínskou balistickou střelu odpalovanou z ponorky, která je podle informací Pentagonu schopna dosáhnout pevniny USA z vod u čínského pobřeží, napsal zpravodajský server CNBC.
Schopnost „druhého úderu“
„Hlavní záměr byl potvrdit, že námořní složka Čínské lidové republiky dosáhla vyšší úrovně operační připravenosti své jaderné triády. Druhým důvodem bylo prokázat schopnost takzvaného druhého úderu. To je možnost odpovědět jadernými zbraněmi i po případném překvapivém útoku na Čínu,“ řekl ČT24 bezpečnostní expert Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Právě ponorka je nejsofistikovanější zbraň jaderné triády, vysvětluje Bříza. „Pokud je skrytá na moři, je těžší ji najít a zlikvidovat než raketové silo nebo leteckou základnu. Její hodnota nespočívá ani tak v přidání další zbraně, jako spíše v tom, že odzbrojující první úder je mnohem méně pravděpodobným, uvádí v analýze singapurský magazín Think China.
Červencový test přitom prověřil celý systém. Ponorka musela přijmout rozkazy, plout pod vodou, bezpečně odpálit raketu, navést ji na cíl a po výstřelu zůstat schopná přežití. Čína tím ukázala, že ponorka, raketa, posádka, komunikace a velení dokážou fungovat jako jeden odvetný řetězec, popsal magazín.
Šlo o první strategický raketový test Pekingu v regionu od září 2024, kdy z mobilního odpalovacího zařízení na ostrově Hainan v Jihočínském moři odpálil mezikontinentální balistickou střelu schopnou nést jaderné hlavice do vod poblíž Francouzské Polynésie. Tehdy se jednalo o první známý test mezikontinentální balistické střely v oblasti za čtyři dekády.
Státy s jadernými zbraněmi pravidelně testují své rakety: americké námořnictvo provedlo jen v září loňského roku u Floridy čtyři testy raket Trident a Rusko loni v říjnu testovací odpal své SLBM. Čínský přístup se ale vyznačuje záměrnou veřejnou teatrálností testů prováděných v mezinárodních vodách, nikoli nad čínským územím, a přesným načasováním s ohledem na jiné události, všímá si magazín Modern Diplomacy.
„Test v září 2024 proběhl během zvýšeného napětí v Tchajwanském průlivu. Test SLBM v červenci 2026 proběhl dva dny po 250. výročí Dne nezávislosti Ameriky, v den zahájení čínsko-ruského společného námořního cvičení Sea 2026 a několik hodin poté, co Austrálie a Fidži oznámily novou dohodu o vzájemné obraně,“ upozornil list.
Experti se domnívají, že zkouška nejspíše donutí země v regionu k prohloubení vzájemných obranných vazeb, aby mohly čelit rostoucí vojenské síle Číny. „Tato asertivita Pekingu by mohla sblížit americké spojence v Asii,“ řekl CNBC Ely Ratner, bývalý náměstek ministra obrany USA pro bezpečnostní záležitosti v Indo-Pacifiku. Dodal, že test podtrhuje rychlost a rozsah modernizace čínské armády, včetně jaderných sil.
Podle analytiků test zároveň odrážel snahu Pekingu ukázat, že má moc nad svými sousedy. Odpal rakety z ponorky vyvolal v regionu obavy. Raketa pravděpodobně přeletěla části Filipín, než přistála v bezjaderné zóně jižního Pacifiku, upozornilo Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Tato zóna, zřízená na základě Smlouvy z Rarotongy z roku 1986, přitom zakazuje testování a rozmisťování jaderných výbušných zařízení v regionu. Čína ratifikovala protokoly v roce 1987, připomněl zpravodajský server Channel News Asia (CNA).
Kritika ze strany zemí regionu
Peking sice tvrdí, že zkoušku oznámil předem, podle vyjádření západních států to ale bylo spíše na poslední chvíli. Novozélandský ministr zahraničí Winston Peters uvedl, že test se udál během několika hodin poté, co o něm byl informován.
Australská ministryně zahraničí Penny Wongová zkoušku označila za „destabilizující pro region“ a uvedla, že k ní došlo „v kontextu rychlého hromadění vojenské síly Číny“. Ministerstvo zahraničí USA cvičení rovněž odsoudilo a uvedlo, že „rychlé a neprůhledné hromadění jaderných zbraní Pekingem je pro region i svět velmi znepokojivé“.
Japonsko už dokonce začalo uvažovat o tom, zda by si nemělo pořídit jaderné ponorky vyzbrojené výhradně konvenčními zbraněmi, upozornil magazín The Diplomat. „Čínské vojenské aktivity, včetně nedostatečné transparentnosti, se staly předmětem vážných obav pro Japonsko i mezinárodní společenství,“ konstatoval tajemník japonské vlády Kihara Minoru.
USA také upozornily, že oznámení pár hodin předem neodpovídalo standardům přijatým všemi ostatními státy takzvané jaderné pětky. Jedná se o stálé členy Rady bezpečnosti OSN, které byly dle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) uznány za státy disponující nukleárními zbraněmi (USA, Rusko, Velká Británie, Francie, Čína).
Dalším čínským testem bude nejspíš raketa odpálená ze vzduchu, řekl CNBC hlavní analytik společnosti Eurasia Group Jeremy Chan, který v reakci na čínský test očekává větší spolupráci v oblasti společného výcviku, prodeje zbraní a výdajů na obranu mezi zeměmi v Pacifiku, jako jsou Austrálie, Nový Zéland, Japonsko a Filipíny.
„Bude to utužovat aliance, spojenectví, případně snahu o uzavírání nových smluv, ale nečekejme, že by se v tuto chvíli měl nějak rychle rozšířit jaderný klub v oblasti,“ poznamenal Bříza.
Nové obranné dohody
Vedoucí představitelé Fidži a Austrálie podepsali začátkem července novou smlouvu o vzájemné obraně, která zemím ukládá povinnost konzultovat bezpečnostní hrozby a „jednat tak, aby čelily společnému nebezpečí“, pokud bude kterákoli z nich napadena. K uzavření smlouvy došlo v době, kdy se Canberra snaží omezit rostoucí vliv Pekingu v oblasti bezpečnosti prostřednictvím obranných dohod s různými tichomořskými zeměmi.
Ostrovní stát Vanuatu se nedávno dohodl s Austrálií na zákazu vstupu zahraničních vojenských základen na své území, což je krok, který je vnímán jako cílený proti Číně, podotýká CNBC. Šalamounovy ostrovy, jeden z nejbližších bezpečnostních partnerů Pekingu v regionu, v červnu oznámily, že při vyjednávání komplexní smlouvy s Canberrou přezkoumají bezpečnostní dohodu s Pekingem.
Podle analytiků bude podobných ujednání v regionu přibývat. „Tato demonstrace síly (čínský test z ponorky) by mohla dále legitimizovat kroky Fidži a vyslat ostatním signál, že Čína je připravena hrát tvrdě, a proto by měli více přistoupit na australské návrhy na bezpečnostní spolupráci,“ řekl CNBC profesor z Australské národní univerzity John Blaxland.
Podle vojenského historika z Cornellovy univerzity Davida Silbeye jde o pokračování agresivního vzorce chování, kdy Čína v Tichomoří dává najevo svou sílu v době, kdy mají spojenci USA v regionu obavy kvůli nejisté podpoře ze strany Washingtonu.
„Podle čínských kalkulací stálo za to risknout regionální odpor a dokázat pokrok směrem k vybudování plnohodnotné jaderné triády,“ řekl CNBC vědecký pracovník Asia Society Policy Institute Lyle Morris.
Podle některých expertů byl odpal také signálem pro samotné Spojené státy a do jisté míry i pro Rusko. „Hlavním poselstvím je připomenout USA, že Čína, která se dlouhodobě drží minimalistického jaderného postoje, se pustila do zásadního rozšíření této kapacity… V důsledku toho bychom měli očekávat více podobných testů,“ řekl CNA Sam Roggeveen, ředitel Programu mezinárodní bezpečnosti z Lowyho institutu.
Rusko-ukrajinská válka jako spouštěč zbrojení
Peking strávil roky budováním jaderné triády – tedy schopnosti odpalovat atomové bomby ze země, ze vzduchu i z moře. Dříve s jadernými testy i navyšováním kapacit šetřil, to už ale neplatí. „Rozhodně to souvisí s geopolitickou situací ve světě, ať už je to válka na Ukrajině, nebo situace v Perském zálivu. Stalo se normou, že mezinárodním vztahům v tuto chvíli dominuje síla – žádné mezinárodní právo nebo hodnoty,“ konstatoval Bříza.
Masivní arzenál by posílil pozici Pekingu v případě jakékoli regionální krize nebo konfliktu s USA. Dlouhodobě se mluví především o hrozící invazi čínských sil na demokraticky spravovaný Tchaj-wan, jemuž Washington dlouhodobě posílá zbraně a jenž Peking považuje za nedílnou součást Číny.
„Pokud budou její jaderné ponorky schopny operovat nepozorovaně, Čína může zaútočit, i pokud její pozemní zbraně zničí protivník při prvním úderu. To je všeobecně považováno za obzvláště důležitý faktor pro Peking, který stále zastává oficiální politiku, že nebude první, kdo v konfliktu použije jaderné zbraně,“ poznamenala agentura Reuters.
Spojené státy a jejich spojenci se podle vojenských expertů pokoušejí sledovat čínské ponorky pomocí válečných lodí, sítí podvodních senzorů v klíčových úžinách a také leteckých hlídek letounů P-8 Poseidon vybavených pokročilými zařízeními. Těchto operací bude podle Reuters nejspíš přibývat s tím, jak sílí čínské námořní schopnosti.
Zpráva Pentagonu z roku 2022 tvrdí, že Peking začal provádět téměř nepřetržité odstrašující hlídky se svými ponorkami SSBN. Podle výzkumné organizace Bulletin of the Atomic Scientists se sídlem v USA američtí představitelé autorům nové studie o čínských jaderných zbraním sdělili, že čínské ponorky bývají během hlídek vybaveny nukleárními zbraněmi.
Aby však ponorka dokázala poslat nejmodernější střelu JL-3 na pevninu USA, musela by se přesunout za Jihočínské moře do západního Pacifiku, čímž by riskovala odhalení konkurenčními námořnictvy, podotýká Reuters.
Snaha vyrovnat se USA
Podle institutu SIPRI nyní Peking disponuje více než 600 atomovými bombami. Pentagon předpokládá, že by toto číslo mohlo do roku 2030 překročit tisíc. „Je to stát, který teď nejvíce zařazuje tyto zbraně do výzbroje,“ upozornil Bříza. Nejnovější test jen posílil obavy z posledních let ohledně šíření nukleárních zbraní a rychlého budování nukleárních kapacit Pekingem.
Zatímco Čína usiluje o dosažení jaderné parity s USA do začátku 30. let 21. století, panují i obavy, že by mohla pokračovat v rozšiřování svého arzenálu, aby dosáhla jaderné převahy, sdělil CNA hlavní analytik Australského institutu pro strategickou politiku Malcolm Davis.
Raketové zkoušky tak budou pravděpodobně podle odborníků častější s tím, jak Čína modernizuje svou armádu.
V námořním jaderném odstrašování donedávna dominovaly USA a Rusko. Spojené státy v současnosti provozují 14 ponorek třídy Ohio, z nichž každá nese až dvacet raket Trident II D5 s několika nezávisle zaměřitelnými hlavicemi a doletem přibližně 12 tisíc kilometrů. Spojené království udržuje čtyři ponorky třídy Vanguard a Francie provozuje čtyři ponorky třídy Triomphant.
Rusko udržuje velkou, ale stárnoucí flotilu SSBN v Severní a v Tichomořské flotile. Všechny čtyři tyto síly mají desítky let operačních zkušeností, zavedené hlídkové vzorce, zesílenou architekturu velení a řízení a ponorky hodnocené jako výrazně tišší než současné čínské ponorky třídy Jin typu 094, uvádí Modern Diplomacy.
Peking má aktuálně šest jaderných raketonosných ponorek typu 094. Staví ale novou generaci plavidel typu 096, jež mají kapacitu 16 až 24 raketových hlavic a mají být hůře detekovatelné. „Čína bude poprvé velet námořnímu odstrašujícímu prostředku, který se nejen blíží, ale bude mít stejnou odolnost jako jeho americké a ruské protějšky, pokud bude uveden do provozu do konce tohoto desetiletí,“ poznamenal magazín.
I podle Břízy Čína jednoznačně dohání Rusko a USA, přestože tyto státy nadále mají osmkrát až devětkrát víc jaderných hlavic a nadále zůstávají jadernými supervelmocemi pouze tyto dvě země. „Čína se ale tomuto klubu snaží přiblížit. Z hlediska kvality ani kvantity nedosahuje počtu těchto zařízení Ruské federace ani Spojených států, ale snaží se je modernizovat a postupně se jim přibližovat – a schopnost odpalovat ty rakety má,“ zdůraznil Bříza.
Indie loni v prosinci tiše otestovala vlastní mezikontinentální střelu z ponorky INS Arighat, mezinárodní reakce ale byla minimální. Podle Modern Policy totiž Dillí buduje námořní odstrašující systém především pro regionální strategickou rovnováhu, zaměřený na schopnost přežít druhý úder v konfliktu proti Pákistánu a Číně. Peking na druhou stranu buduje kapacity s globálním dosahem a oznamuje to světu, což vyvolává výrazně větší obavy.









