Čeští a saští ministři společně představí nový plán na vybudování plavebního stupně v Děčíně. Stavba má zlepšit splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem, nadále ale vyvolává obavy především ekologických organizací kvůli možným dopadům na cennou přírodu v okolí řeky. Příprava podkladů pro výstavbu plavebního stupně, plánovaného od 90. let, dosud vyšla zhruba na 600 milionů korun.
Stavba plavebního stupně Děčín by podle odhadů Ředitelství vodních cest (ŘVC) mohla začít na počátku roku 2029 a do provozu by mohl být uveden o čtyři roky později. „Podmínkou je pokračování povolovacích procesů podle předpokládaného harmonogramu. Nyní ŘVC dokončuje podklady pro posouzení vlivů stavby na životní prostředí (EIA),“ řekl v polovině července mluvčí ŘVC Jan Bukovský.
Funkční vodní cesta podle něj efektivně propojí české vnitrozemské přístavy s mezinárodními přístavy, zajistí stabilitu vodní dopravy, podpoří konkurenceschopnost českých exportérů a pomůže oživit navazující průmysl v regionu. „Součástí plavebního stupně je moderní vodní elektrárna. Tento stabilní bezemisní zdroj elektřiny má potenciál spolehlivě zásobovat významnou většinu domácností přímo v Děčíně,“ popsal Bukovský.
Plavební podmínky
Plavební podmínky na Labi jsou nyní podle ŘVC značně nepředvídatelné a po většinu roku není zajištěn dostatečný ponor. To znemožňuje dlouhodobé plánování vodní dopravy a vede k přesunu nákladů na silnice a železnici. „Situace je kritická zejména pro české exportéry těžkých strojírenských celků nebo nadrozměrných nákladů, pro které je právě vnitrozemská vodní doprava často jedinou technicky a ekonomicky schůdnou cestou k mezinárodnímu obchodu,“ vysvětlil Bukovský.
Podle předběžných statistik ministerstva dopravy přepravili čeští rejdaři v prvním čtvrtletí letošního roku po vnitrozemských vodních cestách 116 tisíc tun nákladu, meziročně o 61 100 tun méně. Za celý rok 2025 přepravili 785 531 tun nákladu, zatímco o rok dříve to bylo 976 600 tun.
Splavněním Labe se Ředitelství vodních cest zabývá od svého vzniku v roce 1998. Stát dosud na vodních cestách vybudoval 24 plavebních stupňů, další tři chybějí. Jedním z nich je právě stupeň v Děčíně. Příprava podkladů pro jeho výstavbu dosud vyšla zhruba na 600 milionů korun.
Ekologické organizace se obávají o biotopy
Proti stavbě plavebního stupně dlouhodobě vystupují ekologické organizace. „Plavební stupeň by zaplavil část mezinárodně chráněné lokality Labské údolí v soustavě Natura 2000. Zlikvidoval by štěrkové lavice, tedy chráněný typ stanoviště a nevratně poškodil populace proudomilných druhů ryb. Pro lososa obecného a úhoře říčního by představoval zásadní migrační překážku,“ upozornila v dubnu ekologická organizace Arnika.
Plavební stupeň by podle Arniky tok řeky narušil natolik, že by Labe přišlo o dynamiku, proudění, přirozené zaplavování i další procesy, které z řeky dělají řeku. Místo živého vodního toku by vznikla spíš síť na sebe navazujících rybníků.
Podle Bukovského aktuální odborné studie a analýzy prokazují, že kompenzační opatření jsou technicky proveditelná. Součástí stavby má být rybí přechod, ŘVC také připravuje opatření k vytváření a údržbě přírodních stanovišť v okolí řeky.
Současná vláda hovořila o urychlení výstavby už po loňských listopadových volbách a záměr zahrnula také do svého programového prohlášení. „Dokončení plavební komory v Děčíně má význam pro obranu i pro snížení emisí a energetickou soběstačnost regionu,“ řekl letos v dubnu ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
Dokončení plavební komory považuje za důležité také kvůli strategickému přístavu, který by podle něj mohl hrát roli i v rámci Severoatlantické aliance (NATO). Stavba by zároveň umožnila převést část nákladní dopravy ze silnic na vodu, a snížit tak emise z kamionové dopravy.
Součástí zvažované varianty je rovněž vodní elektrárna, která by podle ministra mohla pokrýt až třetinu energetické spotřeby Děčína a přispět k levnějším dodávkám energie pro město.
