Aktual.: 30.07.2026 16:51
Praha – Fungování protidrogové agendy se po jejím přesunu z gesce úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví nemění, řekl dnes ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na veřejném slyšení Senátu k odpovědnosti státu za politiku závislostí. Přestěhovali se všichni experti, kteří o to stáli, dodal. Senátoři chtěli zjistit, proč vláda změny provedla a v čem mohly přinést zlepšení. Předseda senátního školského výboru Jiří Růžička (za TOP 09) na dotaz ČTK na brífinku uvedl, že odpovědi se nedozvěděli. Zprávu ze slyšení projedná plénum Senátu, dá v ní doporučení vládě. Podle bývalých protidrogových koordinátorů Pavla Béma a Jindřicha Vobořila bude nyní postup složitější. Vojtěch počítá příští rok s dotací 415 mil. Kč pro adiktology, stejně jak letos. Dle expertů peníze chybí. Podle své šéfky Pavly Chomynové nestihne Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti kvůli přesunu agend studie. Nezvládne tak vyčerpat přidělené unijní peníze a ztratí nárok na maximální spolufinancování.
O převedení protidrogové politiky z gesce premiéra Andreje Babiše (ANO) pod zdravotnictví rozhodl na návrh vedoucí úřadu vlády Tünde Barthy kabinet v polovině května bez předchozího projednání se zaměstnanci a svou radou pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Experti to kritizovali, snažili se rozhodnutí zvrátit. Varovali před oslabením nadresortního řízení a rozbitím vyváženého modelu s prevencí, léčbou, snižováním škod, regulací a represí. Podle vlády bude nový systém efektivnější.
„V zásadě se nic nemění. Koordinace zůstává na úřadu vlády. Neruší se rada vlády, kde jsou dotčení ministři, zástupci krajů, odborných společností. Zůstává pod vedením premiéra. Mění se přesun agendy. V zásadě ji přejímáme 1:1. Všichni, kteří chtěli přejít na ministerstvo zdravotnictví, přešli,“ uvedl Vojtěch. Podle něj pracovníci pokračují tak, jak byli zvyklí, a agenda může ze spojení s odborníky ministerstva těžit.
„V lepším případě jsem tu slyšel obhajobu toho, že změna nepovede k horším výsledkům. Neslyšel jsem jediný argument, v čem to bude o tolik lepší, že se nám vyplatí jako úřadu vlády, všem lidem, ekosystému investovat energii, abychom to změnili,“ uvedl místopředseda senátního ústavně-právního výboru Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09. „Úplně zbytečně rozhodnutím několika lidí na úřadu vlády a ve vládě pálíme energii místo toho, abychom debatovali o podstatném,“ dodal.
Šéfka poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová si posteskla, že důvod přesunu ani dnes neslyšela. „Myslím si, že tuším, co je odpověď. Současná vláda chtěla rozprášit lidskoprávní agendy, chtěla zrušit odbor lidských práv na úřadu vlády. S tím vylili s vaničkou i dítě. Problematika závislostí je obětí,“ míní Šebelová. Obává se změny ve směřování protidrogové politiky „od rozumné regulace k nesmyslným zákazům“. To na brífinku zopakovali i senátoři, o dalším směřování vládní protidrogové politiky se na slyšení nedozvěděli.
„Institucionální změna musí být prostředkem ke zlepšení, nikoliv výsledkem,“ řekl předseda zdravotního výboru Tomáš Fiala (ODS). Podle Růžičky zaznívalo hlavně ujištění, že MZd svou novou roli zvládne. „S výjimkou jednoho ministra nepřišel nikdo z těch, kteří za to zodpovídají,“ dodal s tím, že za neuctivou k Senátu i odborníkům považuje zejména neúčast vládní zmocněnkyně pro lidská práva, kterou je poslankyně Taťána Malá (ANO).
Senátoři také připomněli, že veřejných slyšení pořádala horní komora za 30 let svého fungování jen 33 a vážou se k nejzávažnějším tématům. Podle předsedy sociálního výboru Lumíra Kantora (KDU-ČSL) je pravomoc senátorů klást vládě otázky přímo v jednacím řádu Senátu, který je zákonem. „Veřejné slyšení je nejvyšší forma toho, co Senát může v oblasti kladení otázek udělat,“ dodal.
Vládní oddělení duševního zdraví a protidrogový odbor s monitorovacím střediskem převzala na ministerstvu nová sekce duševního zdraví a závislostí. K nim se přidalo ministerské oddělení inspektorátu omamných látek. Ředitelkou sekce bude od srpna dosavadní koordinátorka pro duševní zdraví Dita Protopopová, podle ministra vyhrála výběrové řízení. Protidrogové problematice se dosud nevěnovala.
Podle Béma byl český model s prevencí, léčbou, snižováním škod, regulací, vymáháním práva, koordinací a mezinárodní spoluprací vyvážený, funkční a efektivní podle rčení „za málo peněz hodně muziky“. Česko má nízký výskyt infekcí i předávkování, soustředit by se mělo víc na prevenci u legálních látek či hazardu, podotkl Bém. Prosazování kroků proti digitálním závislostem, k omezení nabídky nových látek, šedého a on-line trhu vidí teď jako velmi složité.
„Témata jsou nadresortní tak moc, že zahrnují nejen sociální a zdravotní pomezí, ale cla či daně. Ministerstvo zdravotnictví u nich má velmi malý mandát. O to menší mandát bude mít šéf sekce zvednout témata, rozpohybovat třeba aktivity policie či České obchodní inspekce,“ řekl Vobořil. Podle něj je za přesunem změna přístupu, zmínil i komerční zájmy. Babiš před nedávnem ohlásil zpřísnění a boj proti drogám. Podle šéfa národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha byl český systém vychýlený ke snižování škod.
Podle Protopopové je potřeba „vychytat mouchy“ a po čase vyhodnotit, zda se odklon udál. Uvedla, že se chce soustředit na chybějící opatření. „My už jsme do toho vlaku naskočili a chceme to udělat co nejlíp,“ řekla.
Vojtěch počítá příští rok s dotací 415 mil. Kč pro adiktology, stejně jak letos
Ministerstvo zdravotnictví počítá pro příští rok po přesunu protidrogové agendy s dotacemi 415 milionů korun pro poskytovatele služeb proti závislostem. Peníze by chtělo přesměrovat víc do prevence. Při veřejném slyšení v Senátu o odpovědnosti státu za protidrogovou politiku to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podpora tak bude stejná jako letos. Podle protidrogových expertů je částka nízká, služby jsou dlouhodobě podfinancované a potřeba by bylo k plnému pokrytí navíc 600 až 800 milionů korun.
„Už teď máme alokovány prostředky 415 milionů korun, které jsou potvrzeny a budou využity na dotace příští rok. Bude standardně rozjeto, započato dotační řízení. Rada vlády bude schvalovat na nejbližším zasedání priority pro dotační řízení,“ uvedl Vojtěch.
Podle Vojtěcha bude jeho ministerstvo dotace rozdělovat stejně, jako to dělal úřad vlády. Převzalo také informační systém. „Chceme podporovat neziskové organizace. Stát nemá ty kapacity. My se bez nich neobejdeme,“ řekl Vojtěch. Podle něj je potřeba víc peněz přesměrovat do prevence.
Podle údajů z vládního webu letos úřad vlády rozdělil na protidrogovou politiku poskytovatelům dotace za zhruba 414,4 milionu korun. Příští rok by tedy suma měla být stejná. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil dnes v Senátu řekl, že tak chybí na politiku závislostí 600 až 800 milionů korun. Experti dlouhodobě poukazují na podfinancování.
Podle Matěje Hollana z Asociace poskytovatelů adiktologických služeb byla dosavadní jednání s ministerstvem zdravotnictví o dotacích po převzetí agendy konstruktivní. „Bylo slíbeno, že rozpočet bude zachován v současné výši. Neuděláme tedy ani ň navíc (rozšíření a rozvoj služeb),“ uvedl Hollan.
Rada vlády by měla priority pro rozdělení dotací projednat 19. srpna. Předtím je má schválit vedení resortu zdravotnictví.
Monitorovací středisko podle své šéfky kvůli přesunu agend nestihne studie
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti podle jeho šéfky Pavly Chomynové přesun protidrogové agendy z úřadu vlády a stěhování pod ministerstvo zdravotnictví paralyzovaly. Nestihne letos provést naplánované studie. Nezvládne tak vyčerpat přidělené unijní peníze a ztratí nárok na maximální spolufinancování. Přišlo také o certifikát pro pracoviště s kvalitním sběrem dat. Chomynová to řekla dnes při veřejném slyšení v Senátu o odpovědnosti státu za politiku závislostí.
Národní monitorovací středisko sbírá data o užívání látek, vyhodnocuje strategie a plány státu, provádí každý rok řadu studií a na starosti má i systém včasného varování.
„Na pohled to vypadá jako celkem jednoduchá změna přesunout pracoviště z jedné instituce pod jinou. My jsme vlastně v posledních dvou měsících byli naprosto paralyzováni přesunem. Tohle je první příležitost, kdy nás někdo oslovil, abychom se vyjádřili zevnitř, jak přesun probíhal,“ řekla při veřejném slyšení Chomynová.
Podle ní práci paralyzovaly nejdřív měsíc přípravy přesunu, jeho administrativa a pak stěhování, další měsíc pak znovu administrativa a přizpůsobení se chodu ministerstva a jeho systémům. „Znamená to, že jsme nemohli realizovat naplánované studie. Nebudeme schopni vyčerpat alokované finanční prostředky. Nebudeme mít možnost maximální výše spolufinancování,“ popsala šéfka centra.
Monitorovací středisko vzniklo v roce 2002 před vstupem do EU. Všechny členské státy taková centra ke sběru dat mají, spolupracují s unijní agenturou pro drogy. Čeští experti se v minulosti soustředili na mapování situace s nelegálními látkami, od roku 2013 se zaměřují i na hazard a od roku 2021 také na alkohol, tabák, psychoaktivní léky či digitální závislosti. České středisko je tak v sedmadvacítce jediné, které sleduje stav ve všech oblastech. Loni od unijní protidrogové agentury získalo certifikát pro kvalitní pracoviště sběru dat. „Současně jsme s přesunem ztratili náš celkem hodnotný certifikát evropské agentury, který je vázán na instituci, kde jsme byli předtím,“ uvedla Chomynová.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}









