Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
„Proč bych chodila do nemocnice? Tam jsou davy lidí s horečkou, jakou jsem měla já. Jenže zdravotníci tam nemají ani kapacitu na provedení testů, ani injekční stříkačky na odběr krve,“ popsala tento týden kubánská novinářka Yoani Sánchezová, u níž se projevily příznaky zmíněné horečky.
„Kvůli výpadkům proudu v nemocnici nejezdí výtahy a v tomhle stavu bych 14 pater nevyšla,“ dodala Sánchezová. Nemoc v posledních měsících zasáhla velkou část její rodiny i sousedy, takže její lékárnička je prázdná. Našla jen dvě tablety na bolest, teploměr si půjčila u sousedů.
S nedostatkem léků se na Kubě ale potýkají i přímo nemocnice, přičemž lékárny mají téměř prázdné regály. Portál CiberCuba napsal, že letos v dubnu na Kubě chybělo asi 70 procent léků ze základního seznamu léčiv a že podle průzkumu si jen asi pět procent Kubánců dokáže medikamenty bez větších problémů obstarat. Výrobu léků, stejně jako všechno ostatní v zemi komplikují mnohahodinové každodenní výpadky dodávek elektřiny.
To, že je kubánské zdravotnictví na pokraji kolapsu, přiznal už letos v únoru i tamní ministr zdravotnictví José Ángel Portal, který krizi přičetl americkému ropnému embargu. Místopředseda kubánské komunistické vlády Eduardo Martínez Díaz sankce ze strany USA označil dokonce za „genocidu“. „Máme výrobní závody zavřené, protože nemají palivo. Tato blokáda je skutečnou genocidou. Nevím, jak jinak to popsat,“ prohlásil Martínez Díaz.
Podle opozice ale stojí za propadem kubánského zdravotnictví, které se zhoršuje už více let, masová emigrace lékařů, korupce a léta nedostatečných investic do zdravotnické infrastruktury.
Úmrtnost novorozenců se zvyšuje, obyvatel ubývá
Například novorozenecká úmrtnost na Kubě vzrostla od roku 2018 z 0,4 procenta na téměř jedno procento loni. Letos začátkem roku to v Havaně bylo dokonce 1,4 procenta, což bylo nejvíce v kubánské metropoli za více než dvacet let.
Ostrov zažívá také demografickou krizi. Loni se tam narodilo pouze 68 051 dětí, což bylo asi o 3100 méně než v roce 2024. Porodnost na Kubě klesá už dlouho a asi 26 procent populace je tam nyní starší 60 let. Počet obyvatel se i v kvůli emigraci snížil podle agentury EFE od roku 2017 z asi 11,2 milionu na 9,4 milionu koncem loňského roku. Jen loni zemi opustilo na čtvrt milionu lidí.
Kuba se řadu let potýká s ekonomickou krizí, k níž přispěly i americké sankce. Ty zostřil prezident Donald Trump, který letos v lednu nařídil zastavení venezuelských dodávek ropy na ostrov poté, co americké jednotky unesly venezuelského autoritáře Nicoláse Madura. Trump také koncem ledna podepsal dekret, podle nějž hrozí cla každé zemi, jež by ropu na Kubu dodávala.
Spotřeba elektřiny na Kubě je pokryta za dvou třetin dovozem paliv, do loňska to byla zejména ropa z Mexika a právě Venezuely. Paliva není na Kubě dost ani pro zásobování obchodů, pro svoz odpadků či na dopravu lidí do práce. Někteří vymýšlejí různé nevšední alternativy, například auto předělané na dřevěné uhlí. V ulicích Havany začaly jezdit také taxíky na solární panely, uvedla tento týden CNN.
