Muzeum v Jablonci vystavuje nově získaná díla, včetně skla z Weiglovy sbírky

Státní muzeum z Weiglovy sbírky vybralo historické sklo z 18. a 19. století i unikáty. Mezi ně patří pohár z rytého uranového skla, který režisérovi daroval herec Jan Tříska jako poděkování za spolupráci na filmové opeře Radúz a Mahulena v roce 1970 nebo Cena Thálie udělená Weiglovi v roce 2016 za mimořádný umělecký přínos českému divadelnímu umění. Weigl byl známý filmovými adaptacemi oper a hudebních děl, zemřel před osmi lety ve věku 79 let.

Plastiky dvou současných umělců Exnara a Eliáše pořídilo muzeum v Jablonci díky dotaci z akvizičního fondu ministerstva kultury, které je jeho zřizovatelem. Z fondu na jejich nákup získalo zhruba 370.000 korun. „Tito autoři jsou velmi významní, a to i v mezinárodním měřítku, a my jsme je ve sbírce příliš zastoupeny neměli. Neměli jsme zastoupeny proto, že máme velmi omezené finanční prostředky na nákupy, ale vloni ministerstvo kultury otevřelo speciální akviziční fond, ze kterého lze financovat nákupy sbírkových předmětů současného umění také pro státní příspěvkové organizace. Takže jsme toho rychle využili,“ dodala Valečková.

Pětasedmdesátiletý Exnar je podle hlavního kurátora jabloneckého muzea Petra Nového ojedinělým příkladem tvůrce s velmi intenzivním spojením souběžných poloh – malířské, kreslířské a sklářské. „Jan Exnar si sklo pro své objekty taví sám. Nedílnou součástí jeho autorského rukopisu jsou proto i technologické znalosti materiálu,“ uvedl kurátor.

Šestačtyřicetiletý sochař, malíř a sklář Bohumil Eliáš patří podle Nového k nemnoha sklářským výtvarníkům své generace, kteří se dokázali prosadit v zahraničí. „Dlouhodobě spolupracuje s prestižními soukromými galeriemi v Německu, Francii nebo USA, zastoupen je též v řadě veřejných a soukromých muzeí a galerií,“ dodal Nový.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}