Praha – Zhruba 57 procent rodičů počítá s tím, že za školní pomůcky pro děti zaplatí více než v loňském roce. U nízkopříjmových rodin je to 66 procent. Ubývá těch, kteří požádají o pomoc rodinu nebo stát. Před rokem to byla pětina, letos jejich podíl klesl na 15 procent. Vyplývá to z průzkumu, který pro poskytovatele půjček Provident Financial uskutečnila agentura Ipsos mezi tisícovkou respondentů.

Největší finanční zátěž spojenou se školou představují pro nízkopříjmové rodiny pomůcky a výbava, pro běžné domácnosti jsou to školní výjezdy a lyžařské kurzy. Přibližně 29 procent nízkopříjmových domácností by kvůli případnému zvýšení útrat se začátkem školního roku omezilo jiné běžné výdaje, jako jsou potraviny, oblečení nebo volný čas.

Celkem 80 procent rodičů pokryje útraty za školní výbavu ze svých zdrojů, což je o dva procentní body více než loni. U rodičů s čistým příjmem do 25.000 Kč měsíčně je to 54 procent. Pomoc rodiny využívá dvakrát více nízkopříjmových domácností ve srovnání s širokou populací. Rodiny s nižším příjmem by také omezily jiné výdaje, pokud by to kvůli zdražování školních výdajů bylo nutné.

Školní pomůcky a vybavení, jako jsou výtvarné a psací potřeby, přezůvky, aktovka, sešity nebo učebnice, jsou pro čtvrtinu nízkopříjmových domácností nejnáročnější položkou ze všech školních výdajů. Pětina rodičů s čistým příjmem do 25.000 Kč si myslí, že se při nákupu školních pomůcek a vybavení vejde s těmito výdaji do celkové částky 1000 Kč, další čtvrtina do 2000 Kč. „Tyto výdaje přitom rodiče nemohou vynechat, zatímco účast na lyžařském kurzu nebo počet kroužků mohou ovlivnit,“ uvedla datová analytička Provident Financial Hana Chmelíková.

Jen 15 procent dotázaných z široké veřejnosti uvedlo, že plánuje za školní pomůcky utratit do 1000 Kč, dalších 28 procent počítá s částkou od 1000 do 2000 Kč. „S výdaji spojenými s návratem do školy rodiče počítají a snaží se na ně připravit. Často čekají na slevy, využívají bazary nebo si dopředu shánějí oblečení, přezůvky, školní tašky i další potřebné věci u známých,“ dodala.

Školní obědy dokáže bez problémů pokrýt ze svých zdrojů 84 procent rodičů, což je stejně jako v loňském roce. O finanční pomoc požádá rodinu sedm procent dotázaných, loni to byla skoro desetina. Z nízkopříjmových domácností si s obědovou položkou ve svém rozpočtu bez větší zátěže poradí 64 procent rodičů, ale 21 procent se spoléhá na rodinu a dalších deset procent na státní příspěvek. Proti loňskému roku se snížil počet dětí, které nemohou kvůli financím chodit na obědy, a to z devíti na sedm procent. Podporu projektu Obědy dětem využívají čtyři procenta rodin s nižším příjmem.

Třetina rodičů zaplatí za školní obědy za pololetí a za jedno dítě do 2000 Kč, v loňském roce to bylo 30 procent. Až 47 procent rodičů v nižší příjmové třídě se omezuje v platbách za obědy a vejde se tak do 2000 Kč.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.