Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
Bezprecedentní dronový útok z 29. července zasáhl dva tankery s plynem v egyptském středomořském přístavu Damietta, který se nachází poblíž Suezského průplavu. Jedna z lodí byla ve vlastnictví USA, druhá patřila Řecku. Egyptské námořnictvo, které bojovalo s následnými požáry plavidel, se obávalo, že by mohl explodovat celý přístav a části přilehlého města.
Nejnovější vývoj ukázal, že regionální válka se dál rozšiřuje a že Írán a jeho spřátelené milice v Iráku či jemenští povstalečtí hútíové by mohli kromě Rudého moře vážně ohrozit egyptské přístavy i klíčový Suezský průplav a Středomoří, pokud by se k tomu rozhodli, napsal server The New Arab. Pokud by se potvrdilo, že měl v útoku v Damiettě prsty Teherán, šlo by o první útok zahraničního aktéra na Egypt od roku 1973.
Údajně íránské drony už v prvních dnech války proti Teheránu zasáhly britskou základnu na Kypru. Středomoří přitom není jen důležitým obchodním centrem, ale tvoří také jižní křídlo NATO. A Suezský průplav je pro evropské členy obzvláště strategickým bodem, přičemž znárodnění průplavu Egyptem v roce 1956 vyvolalo před sedmdesáti lety společnou britsko-francouzskou invazi po boku Izraele, připomněl v této souvislosti magazín Newsweek.
Kanálem se pohybuje kolem padesáti lodí denně. „Suezský průplav je hlavní tepnou pro zboží – každoročně jím protéká asi třicet procent veškeré světové kontejnerové dopravy. Proto je pro globální ekonomiku stejně důležitý jako Hormuzský průliv pro energetické trhy po celém světě,“ řekl magazínu vedoucí pracovník Obranné akademie NATO John Deni.
Rudé moře je jednou z nejdůležitějších námořních tepen světa. Každý rok touto vodní cestou, která se táhne od Suezského průplavu na severu až po úžinu Báb el Mandeb na jihu, prochází 12 až 15 procent světového námořního obchodu v hodnotě přesahující jeden bilion dolarů (asi 21 bilionů korun). Právě na této trase závisí značná část energetických toků mezi Asií, Blízkým východem a Evropou. Proudí tudy i obiloviny a hnojiva, ale také elektronika či automobilové díly.
Klíčové průlivy v nesnázích
Dronovým úderům v Egyptě předcházela řada útoků na tankery proplouvající dalšími klíčovými úžinami: Hormuzem a Báb-al-Mandabem. Írán Hormuzský průliv uzavřel už koncem února po zahájení americko-izraelské války proti Teheránu 28. února. V oblasti uvázlo na moři asi patnáct set lodí a téměř dvacet tisíc námořníků, uvádí podle listu The New York Times Mezinárodní námořní organizace. Na jedné z lodí jsou námořníci drženi íránským námořnictvem už více než tři měsíce.
Šíitští islamisté hútíové napojení na Írán zase opakovaně hrozí blokádou Báb al-Mandabu, odkud proudí miliony barelů ropy denně ze Saúdské Arábie do Číny. Koncem července se objevily zprávy, že jemenští džihádisté zvažují zavedení poplatků pro lodě používající Rudé moře, což skupina popírá. Podle některých expertů by džihádisté mohli k blokádě použít miny.
Pokud jde o ropné tankery, doprava přes Báb al-Mandab vykazovala před opětovným zintenzivněním útoků ještě v červnu známky oživení, kdy se denní tranzit blížil normální úrovni přibližně třiceti plavidel denně.
Obnovené útoky v červenci však způsobily další prudké zpomalení přepravy energií. Podle údajů společnosti Kpler klesl počet ropných tankerů proplouvajících úžinou v některé dny po útocích na přibližně osm plavidel denně, píše turecký list Daily Sabah.
Rostoucí počet dopravců opouští trasu Rudým mořem ve prospěch Mysu Dobré naděje kolem jižní Afriky, což trasu značně prodlužuje, zvyšuje náklady a tím i cenu zboží. Tento trend by mohlo ještě umocnit případné narušení dopravy přes Suez.
„Kapitál prchá před nejistotou a nestabilitou, a proto hrozby pro bezpečnost a stabilitu v místech, jako je Rudé moře a východní Středomoří, znamenají, že přepravci a jejich pojišťovny budou preferovat jiné trasy nebo budou požadovat vyšší sazby. To může zpomalit obchod a zvýšit ceny, protože zboží bude přesměrováno nebo ceny porostou kvůli zvýšenému riziku přepravy nákladu přes tyto regiony,“ upozornil Deni.
Egypt jako alternativní trasa
Právě z Egypta se v nejisté době stává významná alternativní trasa pro vývoz ropy ze států Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), zejména ze Saúdské Arábie. Ta se stále více spoléhá na svůj ropovod Východ–Západ, jenž se táhne přes 1200 kilometrů od východní části království k přístavu Janbú na západním pobřeží Rudého moře a v současnosti přepravuje miliony barelů „černého zlata“ denně.
Po přesunu do Janbú se ropa nakládá na tankery, které plují do přístavu Ajn Suchna na egyptském pobřeží Rudého moře, kde se přečerpá do egyptského ropovodu SUMED (Suezsko-středomořský ropovod) a poté se přepravuje do Sidi Kriri na egyptském pobřeží Středozemního moře, odkud se dále dodává na mezinárodní trhy. Proíránské síly by se tak mohly v budoucnu zaměřit i na SUMED.
Hútíové tvrdí, že cílí na saúdské cíle v odvetě za nedávný útok na letiště v jemenské metropoli Saná i za blokádu jemenských přístavů a letišť, kterou podle povstalců uplatňuje Rijád. Mezi oběma znepřátelenými stranami to vře nejvíce od uzavření klidu zbraní před čtyřmi lety. Rijád stojí v občanské válce na straně mezinárodně uznávané sunnitské jemenské vlády.
Obnovené útoky si už vyžádaly desítky životů na obou stranách, včetně těch civilních. Jemenští džihádisté zasáhli hned několik saúdskoarabských tankerů v Rudém moři i rafinerii společnosti Aramco na pobřeží či energetická zařízení v Džizánu a Tanbú.
Drony mohly přiletět z Iráku
Rijád čelil koncem minulého měsíce rovněž bezpilotním strojům vyslaným z Iráku, které cílily na klíčové ropné zpracovatelské centrum Abkájk, jež leží pár desítek kilometrů západně od Perského zálivu. Následovala společná saúdsko-americká odveta proti proíránským milicím, jež si vyžádala řadu mrtvých.
K červencovému úderu v Egyptě se ale zatím nepřihlásili ani hútíové, ani irácké milice, ani samotný Teherán, který vinu odmítl. Ministr zahraničí Abbás Arakčí varoval před tím, co označil za izraelské „operace pod falešnou vlajkou“. „Egypt je důležitým přítelem a partnerem v regionu a jeho bezpečnost je pro nás nanejvýš důležitá,“ napsal na síti X.
Bezpečnostní expert Alex Almeida z poradenské společnosti zkoumající politická rizika Horizon Engage, řekl New Arab, že drony nejspíš vzlétly ze západního Iráku. Vzdálenost mezi iráckou provincií Anbár a Damiettou je přibližně devět set kilometrů „vzdušnou čarou“ ve srovnání s dvěma tisíci kilometry ze severního Jemenu, poznamenal odborník s tím, že na druhou stranu hútíové již dokázali opakovaně útočit v Izraeli, což je jen o pár set kilometrů kratší vzdálenost.
Teherán podle něj nyní zvolil strategii „pokud nebudeme exportovat (suroviny) my, nebude nikdo“. „Úder z Iráku na Abkájk a útoky na Džizán a Janbú zapadají do strategie horizontální eskalace prostřednictvím zastoupení, ke které se Íránci v posledním týdnu či dvou zřejmě přiklonili,“ uvedl pro New Arab Almeida.
„Takže útok na tankery plující Suezem z Janbú, nebo dokonce na nějaký jiný energetický cíl ve východním Středomoří, není nemožný,“ upozornil dále analytik.
Teherán se podle expertů snaží rozšířit konflikt do Rudého moře a Báb al-Mandabu, aby se válka prodražila Spojeným státům. „Íránci chtějí zablokovat vznikající alternativní energetické trasy. Dělají to proto, aby donutili regionální a mezinárodní mocnosti vyvíjet tlak na USA, aby pozastavily své útoky a námořní blokádu Íránu,“ řekl agentuře TNA profesor politologie z Káhirské univerzity Ahmad Júsuf.
Káhira „preventivně“ přeskupuje síly
Káhira zatím viníka červencového úderu nejmenovala. Místní bezpečnostní analytici ale očekávají, že incident donutí zemi zpřísnit ochranu svých přístavů a klíčových námořních tras, zejména v Rudém moři.
„Egypt již posílil opatření k zabezpečení těchto oblastí poté, co po útoku v Damiettě provedl komplexní revizi svých bezpečnostních systémů,“ řekl deníku New Arab generál Nasr Salem s tím, že energetické trasy čelí bezprecedentním hrozbám.
Egypt také údajně rozmisťuje další válečné lodě k jižnímu vstupu do Rudého moře poblíž úžiny Báb al-Mandab. Námořnictvo vyslalo do oblasti moderní fregaty a korvety, tvrdí podle listu New Arab některá místní média. Egypt má u jižního vstupu do Rudého moře od roku 2020 základnu Berenika.
Některá média spekulují, zda údajné nasazení vojsk v Rudém moři předznamenává egyptskou vojenskou akci v oblasti. Bezpečnostní experti v Káhiře to však označují za „preventivní“ krok a odmítají myšlenku jakékoli nevyprovokované egyptské akce.
„Egyptská vojenská akce v Rudém moři bude záviset na typu hrozby, které bude čelit naše národní bezpečnost,“ prohlásil generál Salem. „Jisté však je, že egyptské vedení se snaží vyhnout zapletení do současného cyklu násilí a dává přednost prevenci před intervencí,“ dodal.
Ohrožení ekonomických zájmů Egypta
Egyptské obavy z rostoucích námořních hrozeb v Rudém moři pramení z ekonomických zájmů země v regionu, poznamenali experti. Útoky hútíů na lodní dopravu během izraelské války v Gaze v letech 2024 a 2025 měly negativní dopad na egyptské hospodářství. Suezskému průplavu, který je pro státní pokladnu životně důležitým zdrojem cizích měn, tehdy způsobily ztráty přesahující deset miliard dolarů (210 miliard korun).
Když v roce 2021 uvázla v Suezském průplavu téměř na týden Ever Given, jedna z největších kontejnerových lodí na světě, stálo to Káhiru až devadesát milionů dolarů (1,89 miliardy korun) na ušlých příjmech z mýtného, připomněl list The New York Times.
Prozatímní výkonný ředitel Rady pro politiku na Blízkém východě a ředitel Institutu New Lines Nicholas Heras varoval, že pokud by hútíové udělali z Rudého moře nebezpečnou tranzitní trasu, vyvinulo by to obrovský tlak na obchod přes Suezský průliv a mělo by to kaskádovité účinky na egyptskou ekonomiku, což by mohlo vést v silně zadlužené zemi i k rozsáhlým nepokojům.
„Suezský průplav je klíčovým kanálem pro životně důležitý globální obchod přes Rudé moře a zejména íránské revoluční gardy chtějí na tento region tlačit, aby vytvořily další, neúnosný tlak na mezinárodní ekonomiku,“ řekl Heras deníku New Arab.
Nová námořní aliance v režii Saúdů
Den po útoku u Damietty se Egypt připojil k nové námořní koalici vedené Rijádem, jež si klade za cíl chránit dopravu v Rudém moři a přes úžinu Báb al-Mandeb. Role Káhiry v rámci aliance je zatím nejasná, její účast ale odráží rostoucí obavy Egypta o bezpečnost Rudého moře, podotýkají analytici.
„Koncept saúdskoarabské námořní koalice představuje zajímavý potenciální zlomový bod v historii regionu, protože pokud bude zorganizovaná a uspěje, bude to krok vpřed v touze USA, aby regionální partneři převzali větší odpovědnost za regionální bezpečnost. Egypt by byl klíčovou součástí tohoto úsilí,“ poznamenal Heras.
Podle Almeidy ale tato „koalice ochotných“ bude čelit vnitřním výzvám. „Kromě Saúdské Arábie jsou v koalici pouze dvě země – Egypt a Turecko – vojensky schopné a mají skutečné námořnictvo,“ řekl. „Také mám podezření, že se budou zdráhat zapojit do boje s hútíi, kteří se zaměřují na lodní dopravu v Rudém moři, když i americké námořnictvo se při boji proti hútíům popálilo,“ konstatoval analytik.
Problém je podle něj i to, že v alianci nejsou Emiráty, jež jsou vojensky schopné a mají rozsáhlé zkušenosti s operacemi v Jemenu a v oblasti Rudého moře.
Saúdská Arábie už jmenovala do čela koalice kontradmirála Abdalláha bin Salema aš-Šehrího. Aliance v této chvíli zahrnuje i Bahrajn, Bangladéš, Komory, Džibutsko, Egypt, Jordánsko, Kuvajt, Pákistán, Katar, Saúdskou Arábii, Somálsko, Súdán, Turecko a Jemen. Aliance je ale podle Rijádu otevřená i dalším zemím.
Deklarovaným cílem uskupení je chránit svobodu plavby, mezinárodní obchodní trasy a zajišťovat dodávky energie prostřednictvím jednoho ze strategicky nejdůležitějších námořních koridorů světa, který spojuje Indický oceán se Středozemním mořem.
Saúdští představitelé prezentovali alianci jako obrannou iniciativu zaměřenou na ochranu plavby, která podle nich necílí na konkrétní zemi nebo organizaci. Šéhrí uvedl, že koalice je „čistě obranná“ a bude fungovat v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN. „Bezpečnost mezinárodních vodních cest je kolektivní odpovědností,“ řekl podle saúdských státních médií.
Očekává se, že koalice se zpočátku zaměří na sdílení informací, společná cvičení, námořní dohled a koordinaci mezi zúčastněnými námořnictvem. Uskupení chce uspořádat 12. a 13. srpna plánovací schůzku, na které bude finalizovat svůj institucionální rámec.
Podle analytiků bude dlouhodobá důvěryhodnost koalice záviset na tom, zda dokáže rozvinout operační schopnosti a udržet trvale spolupráci mezi svými členy. Předchozí regionální bezpečnostní iniciativy se často potýkaly s nedostatkem politické koordinace, podotýká server Middle East Online.
Evropská unie, která již v Rudém moři provozuje misi na ochranu námořnictva Aspides, zatím dohodu nepodepsala. Nebylo bezprostředně jasné, jak bude nová koalice vedená Saúdskou Arábií interagovat se stávající misí EU, napsal server Euronews. Mise Aspides vznikla v únoru 2024 na ochranu obchodních lodí před útoky hútíů a má čistě obranný mandát.
Obavy z propojení konfliktů
Experti se obávají, že větší nestabilita v Rudém moři by mohla zhoršit i stávající krize v severní a východní Africe. „V regionu již existuje řada vzájemně propojených napětí týkajících se vod Nilu, etiopské touhy po přístupu k přístavům, súdánské občanské války a somálské politické a bezpečnostní krize,“ uvedla expertka na Afriku Michelle Gavinová z amerického think tanku Council on Foreign Relations.
V mezičase rostou obavy i ze splynutí dvou velkých konfliktů. Ukrajina totiž nedávno uskutečnila bezprecedentní dronové útoky proti údajně ruským lodím obchodujícím s Íránem v Kaspickém moři. Teherán prohlásil, že cílem útoku byla jedna z jeho nákladních lodí, což vedlo ke smrti námořníka.
Sloučení obou válek by mohlo vést k eskalaci ze strany Ruska, zejména pokud by se NATO stále více zaplétalo do Středomoří nebo jiných oblastí sporného vlivu, podotýká Newsweek.
Bývalý pracovník Pentagonu J. C. Lintzenich si myslí, že Aliance v dohledné době své priority nejspíš nezmění, pokud by ale došlo na devastující ekonomickou krizi v důsledku blízkovýchodního konfliktu, může dojít i k přehodnocení stanoviska, míní expert.












