„Obě jsme hrdé na evropské křesťanské kulturní dědictví a chceme ho chránit. Od lidí, kteří přicházejí do našich zemí a rozhodnou se udělat z Evropy svůj domov, očekáváme, že budou respektovat naše hodnoty a nebudou se nám snažit vnucovat způsoby života, s nimiž se neztotožňujeme,“ uvedly Meloniová s Frederiksenovou ve společném prohlášení na sociálních sítích.
„Nikdo nemůže popřít negativní dopady nelegální migrace na naše společnosti: rostoucí míru kriminality, stále větší tlak na veřejné služby a oslabování důvěry občanů. Zvláště závažné je, když nelegální migranti, kteří nemají právo zůstat v našich zemích, páchají násilné trestné činy, obchodují s drogami nebo se dopouštějí sexuálního násilí,“ zdůraznily.
Překvapivé spojenectví
Samy premiérky připouštějí, že jejich spolupráce může na první pohled působit překvapivě. Obě pocházejí z opačných pólů politického spektra a u řady témat se rozcházejí. Otázku migrace však vnímají jako oblast, ve které dokážou postupovat společně.
„Jsme jediné dvě ženy v čele vlád v Evropské unii. Jedna z nás vede velkou zemi na jihu, druhá malou zemi na severu. Spojuje nás však touha bránit Evropu,“ napsaly.
Sever EuroNews v souvislosti s tím připomíná, že právě Frederiksenová s Meloniovou se v poslední době staly nejvýraznějšími zastánkyněmi přísnější migrační politiky v EU. Jejich spolupráci navíc umocnila nedávná krize ve španělské exklávě Ceuta, kde během několika hodin překročily hranici desítky tisíc nelegálních migrantů.
Itálie a Dánsko v reakci na tuto krizi iniciovaly otevřený dopis unijním institucím, který podepsalo 22 členských států. Vyzvaly v něm ke koordinovanému postupu, posílení vnějších hranic a řešení takzvaných „pull faktorů“, tedy okolností, které migranty k cestě do Evropy motivují.
„Co můžeme udělat dál?“
Meloniová s Frederiksenovou dále ve svém manifestu píšou, že občané evropských zemí už čekají na konkrétní kroky příliš dlouho. „Především obyčejní lidé platili za nekontrolovanou migraci vysokou cenu. Je naší povinností pokračovat s odhodláním v úsilí nabídnout občanům, zejména těm nejzranitelnějším, konkrétní řešení a zajistit větší bezpečnost a ochranu našich komunit,“ uvedly.
Jedním z hlavních opatření, která prosazují, jsou návratová centra mimo území Evropské unie. „Co tedy můžeme udělat dál? Musíme zřídit návratová centra ve třetích zemích a hledat další inovativní řešení mimo Evropu. Usilovně na tom pracujeme,“ dodaly s odkazem na model návratových center, který Itálie zkouší v Albánii a který byl nedávno zahrnut do nové unijní migrační legislativy.
Obě političky chtějí také zvýšit počet deportací cizinců bez práva na pobyt. Připomněly, že se jim společně podařilo změnit přístup k uplatňování Evropské úmluvy o lidských právech vůči pachatelům závažné trestné činnosti, což má vést k efektivnějšímu vyhošťování.
Samotné deportace ale podle nich problém nevyřeší. Za stejně důležité považují integraci a respektování evropských hodnot i ze strany cizinců, kteří v Evropě žijí legálně.
„Respektování našich zákonů musí jít ruku v ruce s respektem k evropským hodnotám. To platí pro nelegální migranty, stejně jako pro miliony cizinců, kteří v našich zemích i v celé Evropě žijí legálně,“ uzavřely.
