Kdysi hospodářské stavení z konce 18. století, dnes pět apartmánů, soukromý byt majitelky a zahrada s výhledem na Vltavu. Za proměnou stojí několik let práce i rozhodnutí nezačínat od nuly, ale zachovat to nejcennější, co starý dům nabízel. Z původní stavby zůstaly především kamenné stěny a odhalené dřevěné trámy.
Všechno ostatní prošlo proměnou. Nové zásahy ale neměly historickou architekturu přebít.
„Záměrem bylo vytvořit čisté „plátno“ pro budoucí umělecké předměty a život v prostoru,“ vysvětlují architektky Lucie Němcová a Tereza Komárková. Právě umění se stalo jedním z hlavních motivů domu. Velkoformátová posuvná křídla mezi obytnými částmi nesou autorské malby výtvarníka Patrika Hábla, jeho motivy se objevují také v podkrovních pokojích.
Dům navrhoval ženský tým
Rekonstrukce měla ještě jeden rozměr. Investorka oslovila architektky, které dobře znala, a kolem projektu se postupně vytvořil převážně ženský tým. Vedle autorek návrhu se na něm podílela stavbyvedoucí i krajinářská architektka. Podle architektek právě tato spolupráce ovlivnila výslednou atmosféru domu.
„Tato ženská synergie dala vzniknout prostorům, které citlivě propojují fragmenty původních historických prvků s novou funkční vrstvou,“ říkají architektky. Místo okázalého luxusu vsadily na klid, přirozené materiály a prostor, který hosty nenutí obdivovat jednotlivé detaily, ale spíš zpomalit.
Clementine House
-
Kde: Český Krumlov, na břehu Vltavy
-
Původ stavby: hospodářské stavení z konce 18. století
-
Rekonstrukce: 2020–2026
-
Architektky: Tereza Komárková (Architéka) a Lucie Němcová
-
Užitná plocha: 320 m²
-
Náklady: přibližně 25 milionů korun
Ze zahrady až pod střechu
Jednou z největších změn byla úprava dispozice. Původní venkovní schodiště zmizelo a nahradilo jej nové vnitřní propojení všech podlaží. Tmavě modré ocelové schodiště dnes prochází domem od přízemí až do podkroví a stalo se jeho výrazným orientačním bodem.
Díky novému uspořádání se otevřely průhledy napříč domem a dříve tmavé místnosti získaly více denního světla. Architektky přitom usilovaly o to, aby moderní zásahy nenarušily charakter téměř dvě stě padesát let staré stavby.
Koupelna jako součást ložnice
Neobvyklým prvkem jsou také koupelny. V některých apartmánech stojí vana přímo v prostoru ložnice. Nejde podle autorek o efekt pro fotografie, ale o součást celkové atmosféry. „Vany přímo v prostoru ložnic posilují moment intimity a osobního rituálu.“
Stejnou filozofii sleduje i výběr vybavení. V interiérech se potkává nábytek vyrobený na míru s repasovanými starožitnostmi a výrobky českých a slovenských designérů. Převládá dubové dřevo, přírodní kámen, mosaz i ručně tažené cementové stěrky. Výsledkem není hotel, který sází na okázalost. Architektky chtěly vytvořit prostředí, kde se historický dům stává kulisou pro běžný život.
Zdroj: linka.news









