Ruský prezident Vladimir Putin už několik měsíců otevřeně tlačí na Jerevan, aby uspořádal celostátní referendum. Arménie se v něm má rozhodnout mezi členstvím v EU a v Eurasijské ekonomické unii (EAEU), jíž je v současnosti členem. Premiér Pašinjan však zatím referendum odmítá vypsat s tím, že pro něj nejsou splněny potřebné podmínky.
Pokud však Jerevan během následujícího měsíce neoznámí žádný pokrok v této otázce, přijdou tresty, uvedl v úterý arménský deník Hraparak s odvoláním na nejmenované vládní zdroje. Přesnou podobu plánovaných restrikcí zdroje neuvedly, v hrubých obrysech by ale mohly cílit například na Armény pracující nebo pobývající v Rusku, uvedl list.
Podle zdrojů může Moskva zpřísnit migrační politiku vůči arménským občanům a zahájit jejich masové deportace. Návrat statisíců pracovních migrantů z Ruska do Arménie by mohl znamenat, že část z nich zůstane bez práce a prostředků k obživě. Podle listu by takový scénář znamenal vážný úder i pro ekonomiku a sociální situaci malé, zhruba třímilionové země.
Druhá vlna trestů
Druhým možným opatřením by podle zdrojů listu bylo zastavení nebo výrazné omezení leteckých spojů mezi Ruskem a Arménií.
Podle zdrojů by se tlak později mohl rozšířit i do dalších oblastí, včetně dodávek plynu a řady dalších ekonomických odvětví. Arménie i dnes zůstává na Rusku silně závislá. Moskva dlouhodobě kontroluje nebo vlastní významnou část strategicky důležitých odvětví arménské ekonomiky a Rusko je pro Arménii také klíčovým dodavatelem energie za zvýhodněné ceny.
Moskva už přitom letos přešla od slov k některým konkrétním ekonomickým opatřením. Rusko postupně omezilo dovoz řady arménských výrobků, včetně zemědělských produktů, květin, alkoholu, ryb a minerální vody.
Arménský tisk tak nové hrozby označuje za „druhou vlnu“ restrikcí.
„Nemůžete nás vyhodit“
Několik dní před zveřejněním článku Pašinjan zopakoval, že referendum vypisovat nehodlá. Podle něj je referendum o členství v EU prakticky možné až poté, co Arménie oficiálně požádá o členství v Evropské unii a získá status kandidátské země. Jinak otázka podle něj ani nedává smysl. V pátek pro média dodal, že je „neuctivé stavět lid před volbu, u níž jedna z možností neexistuje“.
V úterý pak i náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin v rozhovoru pro ruskou agenturu TASS uvedl, že do prosince musí být jasno, zda Arménie referendum uspořádá. Právě tehdy se na summitu představitelů EAEU bude projednávat otázka případných dalších kroků vůči Jerevanu.
„Je zřejmé, že pokud do té doby nebude slyšet výzva k uspořádání referenda, představitelé tuto skutečnost zohlední při rozhodování o dalších příslušných společných krocích,“ uvedl Galuzin.
Galuzin připomněl, že požadavek na uspořádání celostátního referenda o vstupu Arménie do EU nebo setrvání v EAEU obsahuje také společné prohlášení prezidentů Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu z 29. května.
Složitá cesta
Arménský parlament přijal v březnu 2025 zákon o zahájení procesu přistoupení Arménie k EU. EU jeho přijetí výslovně označila za projev arménské ambice prohloubit integraci. Arménie ale zatím nemá ani status potenciální kandidátské země.
Pašinjan opakovaně zdůrazňoval, že vystoupení z EAEU neplánuje a že kombinace členství v této organizaci a sbližování s Bruselem bude pokračovat, dokud to bude možné. Argumentoval také tím, že o případném vystoupení z EAEU může rozhodnout pouze samotná Arménie a že Jerevan nelze z unie jednoduše vyloučit.
