Předchozí bilance obětí podle údajů kolumbijské vlády hovořila o 239 mrtvých a necelých třech stovkách pohřešovaných.
„Naše úsilí se soustředí na pohřešované osoby,“ řekl de la Espriella na tiskové konferenci v Bogotě. Zničeno bylo přes 11 tisíc obydlí, dodal. Podle dřívějších údajů kolumbijského úřadu pro zvládání následků katastrof UNGRD bylo při pondělních otřesech o síle 7,4 stupně poškozeno přibližně 45 tisíc domů a 140 budov se zřítilo.
Prezident na tiskové konferenci zároveň oznámil, že ve snaze lépe čelit následkům katastrofy hodlá v zemi vyhlásit stav ekonomické nouze. Toto opatření mu umožní vybírat zvláštní daně a modifikovat státní rozpočet bez souhlasu parlamentu, napsala agentura AFP. „Rozhodl jsem se využít stavu ekonomické nouze, mechanismu daného naší ústavou, abychom mohli této krizi náležitě čelit,“ řekl de la Espriella.
Kolumbie bude ve čtvrtek druhým dnem držet státní smutek, který prezident už dříve vyhlásil k uctění památky obětí. Na veřejných budovách po celé zemi i na kolumbijských diplomatických misích v zahraničí budou státní vlajky spuštěny na půl žerdi.
Ničivé zemětřesení postihlo západ Kolumbie v pondělí v 7:34 místního času (14:34 SELČ). Epicentrum bylo v obci San José del Palmar v departementu Chocó, který leží u hranic s Panamou, a ohnisko v hloubce 110 kilometrů. Otřesy byly cítit i v Ekvádoru, v Panamě a také ve Venezuele, kterou 24. června zasáhla během jediné minuty dvě zemětřesení o síle 7,5 a 7,2 stupně. Zemřelo při nich nejméně 6300 lidí, tisíce dalších se dodnes pohřešují.
Podle stanice CNN se pondělní zemětřesení v Kolumbii zařadilo k nejsilnějším od začátku 20. století. Poslední silnější zemi postihlo v prosinci 1979, mělo sílu 7,7 stupně a zemřelo při něm pět stovek lidí. Nejsilnější v Kolumbii zaznamenané zemětřesení postihlo tuto zemi spolu s Ekvádorem v lednu 1906 a mělo sílu 8,8 stupně.
