„Jsme v úplně nové situaci. Minulou vládu jsme kritizovali za to, že s námi začali jednat 10. července. A dnes už je srpen a žádné jednání zatím svoláno nebylo,“ řekl Středula minulý čtvrtek deníku Aktuálně.cz.
ČMKOS proto v první polovině srpna poslala vládě otevřený dopis s výzvou, aby se dohodl co nejdřív termín jednání o výši platů na příští rok. Na sociálních sítích odbory píšou, že tlačí na vládu s urgencemi.
„Zatím termín jednání o platech na rok 2027 nemáme, očekáváme, že brzy dorazí,“ řekl Středula v pondělí dopoledne deníku Aktuálně.cz.
„Dneska jsem psal odborářům, aby mě neurgovali,“ poznamenal ovšem premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním jednání vlády. S tím, že rozhovory s odbory povede ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Atentát na rozpočtovou transparentnost 2.0
„Já se obávám, že tato vláda jde ve šlépějích té minulé,“ konstatoval odborářský boss Středula – a to i v souvislosti s vyjednáváním o státním rozpočtu. Odbory totiž o tom nemají žádné informace a zřejmě je mít nebudou do doby, než ministerstvo financí předloží návrh rozpočtu vládě v zákonné lhůtě, tj. nejpozději do 31. srpna.
Skutečnost, že předběžný návrh rozpočtu přestala předchozí vláda Petra Fialy (ODS) zveřejňovat dřív než na konci srpna, tehdy opoziční ANO tvrdě kritizovalo.
„Tajení rozpočtu před veřejností je v novodobé historii naprostou novinkou. Jedná se o atentát na rozpočtovou transparentnost, který narušuje důvěru ve vládu Petra Fialy,“ zlobila se Alena Schillerová 4. července 2024 ještě coby šéfka poslaneckého klubu.
Předseda ČMKOS Josef Středula tvrdí, že odbory požadují, aby platy ve veřejné sféře rostly o více než dvě procenta tak, aby zvýšení pokrylo inflaci. Schillerová ovšem v pondělí pouze krátce uvedla, že má na jednání s odboráři připraveno několik variant, ale nebude je zatím prozrazovat. Už dřív tvrdila, že jednat o platech by se mělo v průběhu září. Ve hře je údajně i automatická valorizace.
Letos jde ze státního rozpočtu na platy ve veřejné sféře 291 miliard korun, meziročně o 24 miliard korun víc.
Legalizace švarcsystému
Odboráři se ovšem do vlády opřeli i kvůli chystané novele zákoníku práce. „V tichosti připravuje na objednávku korporátní lobby zřejmě nejhorší zákon, jaký kdy české zaměstnance potkal,“ píše o Babišově kabinetu na sociálních sítích ČMKOS. Podle odborů jde o změnu, která v konečném důsledku umožní propouštět bez udání důvodu.
Ministerstvo práce chce změnit klíčovou definici závislé práce v zákoníku práce. Jde o pravidlo, podle kterého se rozlišuje zaměstnanec od podnikatele. Změna by se přitom netýkala jen kurýrů nebo řidičů digitálních platforem, ale všech pracovních vztahů.
Dnes zákoník práce jmenuje čtyři hlavní znaky závislé práce. Jde o výkon práce ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a osobně. V návrhu zůstávají jen tři, a to práce jménem zaměstnavatele, ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti plus osobní výkon práce zaměstnancem.
Klíčové má být vymezení vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Ten má existovat jen tehdy, pokud zaměstnavatel práci organizuje, dohlíží na ni, dává pracovníkovi pokyny a práce se vykonává v pracovní době. Tyto podmínky mají být splněny současně.
Ministerstvo změnu hájí jako zpřesnění hranice mezi zaměstnáním a podnikáním, protože současná definice podle něj působí problémy při soudním rozhodování.
Právě v tom ale odbory ale i část odborné veřejnosti vidí riziko. Varují, že pevněji vymezený pojem může zúžit počet vztahů, které úřady nebo soudy označí za závislou práci. Firmy by pak podle nich mohly snáze zaměstnávat lidi formálně jako osoby samostatně výdělečně činné, ačkoliv by ve skutečnosti pracovali podobně jako zaměstnanci.
Změna pojmu „závislá práce“ podle odborů zlegalizuje takzvaný švarcsystém. Tedy nelegální praxi, kdy firma zaměstnává lidi na živnostenský list místo na pracovní smlouvu, aby ušetřila na odvodech sociálního a zdravotního pojištění.