Praha – Letní přítoky vody do vodních nádrží nyní dosahují v některých povodích pouze jednotek procent jinak běžných hodnot. V lepším případě se pohybují kolem nižších desítek procent dlouhodobých měsíčních průměrů. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství. Správcům povodí se ale přesto daří průběžně tzv. nadlepšovat průtoky ve vodních tocích pod nádržemi vypouštěním vody z nádrží a pokrývat odběry z povrchových vod. Umožňují to zejména zásoby naakumulované vody v předchozích obdobích.

I navzdory nynějšímu hydrologickému suchu, tedy citelnému snížení hladin toků, jsou vodárenské nádrže naplněny ze 60 až 90 procent zásobního prostoru a zajišťují veškeré funkce, uvedlo ministerstvo. Podle úřadu se daří zachovat zásobování obyvatel pitnou vodou z povrchových vod, zajistit potřeby energetiky, zemědělství a průmyslu i udržovat potřebné průtoky pro život v řekách.

Například významná vodárenská nádrž Švihov na řece Želivce, která zásobuje pitnou vodou více než 1,5 milionu obyvatel Prahy, části středních Čech, Kraje Vysočina i Jihočeského kraje, je naplněna na 83 procent svého zásobního prostoru. Nádrže v územní působnosti státního podniku Povodí Vltavy pak správci od začátku roku nadlepšily průtoky o téměř 314 milionů metrů krychlových (m³) vody. Vodní díla Povodí Moravy od počátku roku do konce července vodní díla nadlepšila průtoky o 104 milionů m³ vody.

„Jen díky Vltavské kaskádě bylo do dolní Vltavy a Labe dodáno více než 216 milionů metrů krychlových vody. Bez nádrží Orlík a Slapy by se průtok Vltavy v Praze v současných podmínkách pohyboval pouze kolem 10 až 15 m³ za sekundu, což by významně komplikovalo odběry, ředění vyčištěných odpadních vod i fungování vodních ekosystémů,“ sdělilo ministerstvo.

Ministerstvo zdůraznilo, že význam vodních nádrží bude s pokračujícími projevy klimatické změny nadále vzrůstat. Kromě ochrany před povodněmi představují nádrže podle ministerstva důležitý nástroj i pro zvládání období sucha a nedostatku vody, zajištění vodních zdrojů a udržení stability vodního režimu v krajině.

Vliv nádrží je podle ministerstva vidět i na příkladu díla Nechranice, které umožňuje zvýšit průtok v dolní Ohři na více než dvojnásobek, nebo středního Labe, kde v posledních dnech tvořila voda vypuštěná z nádrží téměř polovinu celkového průtoku řeky. „Bez této podpory by byly možnosti využívání vody i ekologické podmínky výrazně omezeny,“ uvedl úřad.

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na 30 procentech území se nedostatek vláhy vyskytuje od začátku roku. Jedná se o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. V úterý to uvedl portál InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe. Řešením dopadů sucha se má zabývat nově obnovená Národní koalice pro boj se suchem v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Nadlepšené objemy z významných vodních děl za jednotlivé měsíce roku 2026 (v mil. m3):

Státní podnik Povodí leden únor březen duben květen červen červenec Celkem 2026
Povodí Vltavy 29,86 2,93 2,03 54,3 62,68 70,17 91,59 313,55
Povodí Ohře 1,27 0,32 0,02 0,24 0,81 4,52 11,24 18,42
Povodí Labe 1 0,21 0,32 1,31 1,99 2,11 5,94 12,88
Povodí Moravy 13,71 19,3 15,8 12,7 14,4 2,7 25,4 104,01
Povodí Odry 1,82 0,45 0,02 0,73 2,36 3,61 2,64 11,63
Celkem 47,66 23,2 18,19 69,29 82,25 83,11 136,8 460,49

Zdroj: ministerstvo zemědělství

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.