Aktual.: 25.08.2026 15:14
Praha – Priority určené pro čerpání evropských peněz po roce 2028 jsou podle analytiků mířeny na řadu slabých míst v české ekonomice. Že se vláda rozhodla financovat menší počet důležitých oblastí, považují za krok správným směrem. V celkovém výčtu jich je ale stále poměrně mnoho. Za problematické pak odborníci oslovení ČTK považují, že mezi prioritami není obrana. Znamená to totiž, že bude muset být více financována z národního rozpočtu. Česko by se zároveň mělo připravit na postupné snižování čistého příjmu z evropského rozpočtu a přizpůsobit tomu způsob podpory.
Česko bude chtít podle vlády využít evropské peníze vyčleněné na další období mezi lety 2028 a 2034 například na dokončení strategické dopravní infrastruktury, zajištění energetické bezpečnosti nebo zdravotnictví. Mezi hlavní priority by měla patřit také podpora výzkumu a inovací pro podniky s vyšší přidanou hodnotou, digitalizace státu a ekonomiky včetně kybernetické bezpečnosti, dostupné bydlení a rozvoj regionů. Významnou oblastí zůstane také vzdělávání a příprava pracovní síly. Mezi evropské požadavky pak patří vyčlenění peněz na klimatické a environmentální cíle či na sociální politiku a podporu méně rozvinutých regionů.
Soustředit více peněz do méně projektů by podle analytika skupiny Natland Petra Bartoně snížilo administrativní zátěž systému čerpání dotací. Více peněz tak bude moci jít na splnění stanovených cílů, namísto financování procesu. V nových prioritách je ale podle něj vidět posun k financování věcí, které by zvládli i soukromí investoři.
Podpora by podle ekonoma BH Securities Štěpána Křečka měla kromě obrany směřovat i na problém stárnutí populace. ČR podle něj čelí jedné z nejrychleji postupujících demografických krizí v Evropě a investice do sociálních služeb, geriatrické péče a celkového propojení zdravotního a sociálního systému by v příštích desetiletí mohly být kritické pro udržitelnost veřejných rozpočtů.
Strategie využití evropských peněz by se pak podle ekonoma Portu Jana Berky měla zaměřit na oblasti, které budou mít ve finále největší pozitivní dopad na produktivitu ekonomiky. „Infrastrukturu dokončit musíme, větší důraz bychom ale měli postupně klást na výzkum, vývoj a vzdělání. Právě investice do znalostí a lidského kapitálu mohou pomoci řešit jeden z hlavních problémů české ekonomiky, a tím je slabý růst produktivity,“ dodal Berka.
Dlouhodobě se podle ekonoma XTB Pavla Peterky nedá zapomínat na žádnou z oblastí. Obává se ale, že současná vláda už nyní vybrala více priorit než bude mít peněz. Přidávat další by tak bylo finančně náročné. V aktuálním období pro roky 2021 až 2027 má Česko k dispozici z EU 527,3 miliardy korun (21 miliard eur). Kolik Česko získá pro další sedmileté období, zatím není známo.
Křeček se domnívá, že by v nadcházejícím období mohlo ČR dostat až o 100 miliard korun méně. Za loňský rok obdrželo Česko z rozpočtu EU o 31,1 miliardy Kč více, než odvedlo, uvedlo dříve ministerstvo financí. Při započítání příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) za 46,8 miliardy korun dosáhla celková čistá pozice Česka vůči EU kladného salda 77,9 miliardy korun. Pro období 2021 až 2027 vycházel podle Peterky roční průměr salda na zhruba tři miliardy euro ročně, tedy zhruba 75 miliard korun. Pro období 2028 by průměr mohl vycházel okolo dvou miliard euro tedy zhruba o 25 miliard korun ročně méně.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
