Podle Smetany, který pracuje jako ředitel Pražského centra pro výzkum míru (PRCP), ale přesné důvody návštěvy neznáme, pohybují se totiž v rovině utajení. „Shodnout se nemůžeme jednoduše proto, že to nevíme,“ upozorňuje v narážce na různé informace z médií s tím, že nejpravděpodobnější variantou zůstává kombinace více témat.
Ratcliffe se v Moskvě setkal s šéfem civilní rozvědky SVR Sergejem Naryškinem a ředitelem FSB Alexandrem Bortnikovem. Oficiálně téma jednání CIA neoznámila, Trump pak schůzku označil za „polorutinní“ a posléze řekl, že Rusko na NATO nezaútočí.
Jedním z hlavních témat, které zaznívá v amerických médiích, je varování před možným útokem na Severoatlantickou alianci prostřednictvím tzv. horizontální eskalace. Rusko by se mohlo pokusit otestovat jednotu a sílu článku 5 Severoatlantické smlouvy hybridním útokem v šedé zóně.
„Nemusí jít o kompletní obsazení Pobaltí. Může jít o omezenou inkurzi v řádu jednotek či desítek kilometrů – např. obsazení příhraničního města s vysokým podílem ruskojazyčného obyvatelstva pod fiktivní záminkou operace pod falešnou vlajkou,“ vysvětluje Smetana.
To, že lidé v některých částech regionu mluví rusky, ještě neznamená, že podporují Vladimira Putina, pro Rusko je to ovšem podle něj možné a potenciálně politicky průchodné odůvodnění.
Není to bezprostřední hrozba
Zároveň ale podotýká, že se nejedná o žádnou bezprostřední hrozbu, což popsali i představitelé Litvy, Lotyšska i Litvy.
„Nikdo z nás neříká, že se to s jistotou stane ani že by to pro Rusko dopadlo dobře. Jakákoliv taková operace představuje obrovský hazard. Ruská strana má však někdy tendenci uplatňovat strategii „double down“ – tedy vsadit vše na jednu kartu a pokusit se přetlačit protivníka ještě tvrdší eskalací,“ dodává Smetana.
Cílem by podle něj bylo vytvořit nový status quo a donutit NATO k vyjednávání o zastavení podpory Ukrajině. Pobaltské státy sice aktuální hrozbu v horizontu měsíců vnímají jako nízkou, ve střednědobém horizontu se však na obranu intenzivně připravují. Tím se snaží o odstrašení Ruska.
Druhým možným tématem schůzky je snaha o ukončení války na Ukrajině, neboť Ratcliffe podle listu New York Times vyzval ruskou stranu k vážným diplomatickým jednáním. Pro administrativu Donalda Trumpa, který v úřadu působí od ledna 2025, je to klíčový cíl.
„To, že Washington vnímá okno příležitosti, ale neznamená, že Moskva má aktuálně vůli konflikt ukončit,“ podotýká analytik. Američané přitom mohou kombinovat nabídky s hrozbami, například možností plného využití systému Starlink pro ukrajinské útoky hluboko v ruském vnitrozemí.
Třetím bodem byl Írán, kterému Rusko poskytuje zpravodajské informace pomáhající ničit americké radary na Blízkém východě. Pro Trumpovu administrativu jde v tuto chvíli o nejakutnější problém. „Bílý dům vnímá tuto spolupráci v zákulisí jako zásadní trn v patě a potřebuje ho s Moskvou řešit,“ uzavírá Smetana.
Proč by reakce NATO na ruský útok mohla fatálně ochrnout? Jak časté jsou takové schůzky na nejvyšší úrovni? A jakou obrovskou nevýhodu mají pobaltské státy oproti Ukrajině?
O tom v pořadu Spotlight hovoří Michal Smetana. Celý díl si můžete pustit ve videu výše v článku nebo v oblíbených podcastových aplikacích.
Jaká jsou hlavní témata epizody?
začátek–00:01:35 Proč šéf CIA John Ratcliffe nečekaně navštívil Moskvu? Jaké byly hlavní spekulované důvody amerických a světových médií pro tuto cestu?
00:01:35–00:18:22 Mohlo Rusko plánovat otestování článku 5 Severoatlantické aliance, zejména v pobaltských státech? Jaké jsou možné scénáře a rizika takové „hybridní“ operace a jak jsou na ni státy NATO připraveny?
00:18:22–00:22:28 Bylo jedním z důvodů návštěvy projednávání konce války na Ukrajině? Mohly Spojené státy vyvíjet tlak na Rusko k diplomatickému jednání, případně s jakými prostředky?
00:22:28–konec Diskutovalo se o ruské podpoře Íránu a jejích dopadech na americké zájmy? Proč je Írán, s ohledem na ruskou podporu, pro americkou administrativu tak urgentním tématem?