Společné dánsko-grónské vyšetřování z roku 2025 zjistilo, že nitroděložní tělíska či antikoncepční injekce dostalo často bez svého souhlasu nejméně 4000 grónských žen, z nichž některým bylo jen 12 let.

Dánská vláda se loni za události v této autonomní části Dánského království omluvila a přislíbila postižené ženy odškodnit.

Cílem nucené antikoncepce bylo omezit růst obyvatelstva Grónska, a zabránit tak stupňování finanční zátěže, kterou ostrov pro Dánsko představoval. V Grónsku nyní žije okolo 57 tisíc lidí.

Otázka systémové praxe

Obě zmíněné expertní zprávy shodně konstatovaly, že podávání antikoncepce bez souhlasu žen porušilo jejich práva na respektování soukromého a rodinného života a vedlo v některých případech k ponižujícímu zacházení. Některé ženy také trpěly následky, jsou zdokumentované případy silného krvácení, vážných infekcí, zjizvení vejcovodů, odstranění dělohy či nemožnosti mít děti. Zprávy se nicméně lišily v otázce toho, zda takové počínání bylo systémovou praxí.

Autonomní vláda v Nuuku v roce 2024 pověřila tři právní experty a jednu psycholožku, aby zjistili, zda nucený antikoncepční program porušoval všeobecná lidská práva a práva domorodých obyvatel a zda tato porušení naplňují definici genocidy. Odborný panel se postupem času rozdělil a dva členové rezignovali.

Úmluva OSN o zabránění genocidě a jejím trestání zakazuje opatření, jejichž cílem je bránit rození dětí v národních, etnických, rasových či náboženských skupinách, zároveň ale vyžaduje důkaz, že úmyslem takových činů je zmíněné skupiny zcela, případně zčásti zničit.

Bezpráví ano, genocida ne

Ve své zprávě aljašská právnička a někdejší šéfka Inuitské cirkumpolární rady Dalee Sambo Doroughová a profesorka práv na Kodaňské univerzitě Miriam Cullenová dospěly k závěru, že existuje důvodný základ domněnky, že inuitské ženy byly vystaveny nedobrovolným antikoncepčním praktikám, které porušily jejich práva. Nedošly však k závěru, že šlo o genocidu.

V další zprávě dánský právník Jonas Christoffersen a dánská psycholožka Jensine Nedergaardová, která působila i v Grónsku, uznali, že ženy čelily bezpráví, rozsah porušení práv ale podle nich nelze stanovit. Uvedli také, že nenašli důkazy o tom, že by úřady či zdravotníci měli úmysl zničit grónskou populaci. Tato dvojice původní odborný panel opustila.

Doroughová a Cullenová ovšem zjistily důvodný základ domnívat se, že Dánsko porušilo konvenci o genocidě tím, že se již v roce 1969 dozvědělo, že antikoncepční program znamená bránění rození dětí ve zmíněných skupinách podle úmluvy, a nepodniklo příslušná opatření. Poznamenaly, že tuto otázku by mohl vyřešit jen soud. Zmíněná úmluva, kterou Dánsko ratifikovalo v roce 1951, totiž zavazuje země nejen nepáchat genocidu, ale také jí předcházet a trestat ji.

Grónsko, které bývalo do 50. let 20. století dánskou kolonií, získalo v roce 1979 částečnou autonomii, Kodaň má ale stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku ostrova. Od roku 2009 má Grónsko pravomoc vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Mohlo by vás zajímat: TEČKA Radka Bartoníčka: Kdo je nejdražší ministryní, „nezávislé“ vysílání Motoristů a Rakušan o voličích Babiše

Share.