Aktual.: 29.08.2026 09:25
Praha – Severoatlantická aliance (NATO) je schopná okamžitě a účinně bránit své území v případě například ruského vojenského útoku. V rozhovoru s ČTK to řekl český velvyslanec při NATO David Konecký. Rozsáhlý konflikt mezi NATO a Ruskem v příštích letech nepředpokládá, podmínkou je podle něj ale další posilování aliančního odstrašení. Bezpečnostní prostředí se podle Koneckého bezprecedentně změnilo a stejně tak úroveň hrozby.
„Aliance bude bránit každý milimetr aliančního území, ale zároveň nemá zájem ani o milimetr cizího území,“ řekl Konecký. NATO je podle něj na případné ozbrojené napadení výrazně lépe připravené než před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022. Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě má například předschválené pravomoci, které může využít pro okamžitou obranu Evropy. Důvodem je zkušenost, že bezpečnostní prostředí se může zhoršit natolik rychle, že nemusí být čas nejprve přijmout politické rozhodnutí.
Konecký zároveň nepředpokládá, že by mezi NATO a Ruskem v blízkém horizontu několika let vypukl rozsáhlý konflikt. „Ta míra odstrašení je dostatečně silná, proto ten konflikt nepředpokládám,“ uvedl. Zdůraznil však, že aliance musí podniknout další kroky, aby odstrašení zůstalo efektivní. Pokud se současné změny v NATO podaří důvěryhodně uskutečnit, Rusko podle něj bude možné od rozsáhlého konfliktu odradit.
Jednou z nových hrozeb, na které se NATO musí adaptovat, jsou drony. Konecký připomněl jejich přelety na území aliančních států v Pobaltí, Rumunsku, Polsku či Bulharsku. „Masové využívání dronů je novým prvkem současných konfliktů a aliance na něj průběžně hledá odpověď,“ dodal.
NATO podle Koneckého dokáže monitorovat prostor kolem svého území, zasáhnout ale zpravidla může až poté, co hrozba vstoupí do aliančního vzdušného prostoru. Proti dronům v minulosti startovaly stíhačky a některé se jim podařilo sestřelit. Používání drahých raket určených původně proti letadlům proti výrazně levnějším dronům ale označil Konecký za problematické. Aliance proto podle něj pracuje na efektivnějších způsobech obrany.
Přesná hranice, po jejímž překročení by například dronový, kybernetický či jiný nekonvenční incident vedl k uplatnění článku 5 Severoatlantické smlouvy, podle Koneckého záměrně stanovena není. Článek hovoří o ozbrojeném útoku vedeném zvenčí a NATO podle něj pracuje se strategickou nejednoznačností, aby případný protivník nevěděl, jaká konkrétní reakce bude následovat.
„Neexistuje přesná definice a neexistuje velmi záměrně proto, aby posilovala naše odstrašení,“ řekl. Reakce podle něj může přijít také například v kybernetické oblasti, prostřednictvím sankcí či dalších opatření.
Aliance podle Koneckého ani neurčuje konkrétní nejslabší místo svého území. K odstrašení a obraně přistupuje v plném rozsahu a podle vývoje hrozeb přesouvá potřebné síly. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu tak posílila východní křídlo od Pobaltí po Bulharsko.
Konecký v rozhovoru mluvil také o postavení Česka v NATO. Podle něj stále platí, že Česká republika v alianci „boxuje nad svou váhovou kategorií“. Česko podle něj přispívá specifickým know-how, znalostí některých geografických oblastí či dobrými kybernetickými schopnostmi. Necítí proto, že by bylo kvůli nedostatečným obranným výdajům v NATO ostrakizováno.
Význam plnění závazků k budování obranných schopností ale podle Koneckého v budoucnu výrazně vzroste a stane se jedním z hlavních měřítek spojeneckého úsilí. Země, které nyní investují do obrany více, podle něj vytvářejí koalice pro společné budování schopností. Pokud Česko jejich součástí nebude, může přicházet o know-how, které může ostatním státům zajistit větší vliv na směřování aliance.
Od summitu NATO v Ankaře podle Koneckého nenastala jedna zásadní konkrétní změna, summit ale potvrdil dosavadní směr a snahu přetavit rostoucí obranné výdaje do reálných schopností.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}