Vrchní soud v Praze v pondělí potvrdil europoslankyni Janě Nagyové (ANO) tříletý podmíněný trest se zkušební dobou na pět let a peněžitý trest půl milionu korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v kauze Čapí hnízdo. Zamítl její odvolání. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Nagyová vinu odmítá, k pondělnímu veřejnému zasedání nepřišla. Její obhájce považuje rozhodnutí soudu za nezákonné.
V kauze je obžalovaný i premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Sněmovna ho ale počátkem letošního března nevydala ke stíhání, trestní řízení je tak v jeho případě pozastavené a soudy o něm rozhodovat nemohou, dokud má Babiš poslaneckou imunitu. Proces Babiš dlouhodobě označuje za politický.
Obhájce Nagyové Josef Bartončík novinářům sdělil, že rozhodnutí soudu je nezákonné. „I jménem klientky konstatuji, že se cítí stále nevinná. Podle mého názoru její vina nebyla prokázána a nemůže být prokázána,“ podotkl. „Závěry, které zdejší soud nyní prezentoval, jsou v příkrém rozporu zejména s těmi důkazy, které zcela účelově neprovedl,“ dodal dále advokát.
Proti rozhodnutí chce Bartončík podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Naopak žalobce Mojmír Frček uvedl, že státní zastupitelství se s rozhodnutím plně ztotožňuje.
Bartončík se předtím v odvolání vymezil především vůči tomu, že odvolací senát už dříve zavázal Městský soud v Praze k tomu, aby obžalované uznal vinnými. Připomněl, že městský soud Nagyovou a Babiše dvakrát obžaloby zprostil, vrchní soud ale podle něj v posledním rozhodnutí změnil skutková zjištění a sám rozhodl o vině.
Městský soud pak na základě pokynů vyššího soudu podle Bartončíka odsuzující rozsudek vydal, i když s výhradami. O odvolání tak podle Bartončíka rozhoduje ten samý soud, který usnesení o vině vydal.
Podle předsedkyně odvolacího senátu Evy Brázdilové ale postup vychází nejen z judikátu Ústavního soudu, ale i z další ustálené praxe. Připustila, že ani pro její senát nejde o obvyklou situaci. Odvolací soud podle ní setrval na svém předchozím názoru, protože se od jeho posledního rozhodnutí z loňského června situace nezměnila.
Obhájci v pondělí navrhovali provedení dalších důkazů, mimo jiné výslech premiéra Babiše jako svědka. Vrchní soud ale doplnění důkazů zamítl.
Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert, podle státního zástupce to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová, Babišova někdejší poradkyně, podle obžaloby žádost o dotaci podala a zamlčela v ní informace o propojení společnosti s Agrofertem.
Rozhodnutí vrchního soudu o tom, že má nižší soud uznat obžalované vinnými, padlo ještě předtím, než Babiš v loňských volbách na podzim znovu získal poslaneckou imunitu. Městský soud v posledním nepravomocném rozhodnutí letos v květnu uvedl, že i přes to, že v souladu s názorem odvolacího soudu rozhodl o vině, je nadále přesvědčen o tom, že Nagyová neměla být kvůli presumpci neviny odsouzena.