Spojené státy chystají hodnocení spojenců v NATO, které má posoudit, nakolik jednotlivé členské země „sdílejí zátěž“ se Spojenými státy. Konkrétně má zkoumat, zda mají důvěryhodný plán, jak do roku 2035 dosáhnout cíle vydávat ročně pět procent HDP na obranu a bezpečnost.
Velkou Británii v tomto posuzování čeká „zvláštní pozornost“. Představitelé ve Washingtonu se domnívají, že Británie má potenciál stát se klíčovým obranným partnerem, ale plán investic do obrany, který tehdejší premiér Keir Starmer představil v červnu, podle nich není dostatečným „krokem správným směrem“, píše britský deník The Telegraph.
„Očekával bych, že Spojenému království bude věnována zvláštní pozornost, protože má tak velký potenciál,“ řekl deníku nejmenovaný vysoce postavený americký představitel. „Budeme proto pokračovat v úsilí motivovat a umožnit Spojenému království, aby výrazně posílilo své úsilí,“ dodal.
„Nic není vyloučeno“
Jedním z opatření, která mají Londýn motivovat, je možnost, že Spojené státy přehodnotí svůj diplomatický postoj k britskému nároku na Falklandské ostrovy, píše The Telegraph. „Pokud jde o možnosti, jak podpořit takové sdílení zátěže, jaké požadujeme, není nic vyloučeno,“ dodal představitel.
Spojené státy nyní zaujímají k otázce suverenity nad Falklandami neutrální postoj, uznávají ale „de facto“ britskou správu ostrovů. Právě tuto politiku by Washington mohl přehodnotit, varuje The Telegraph.
Není to přitom poprvé, co se objevují zprávy, že USA zvažují přehodnocení svého postoje k Falklandám. Letos v dubnu unikla na veřejnost interní komunikace Pentagonu, v níž byl tento krok poprvé naznačen jako jedna z možných „diplomatických pák“.
Mezi další navrhované „páky“ na spojence v NATO patřila například možnost pozastavit členství Španělska v alianci. Další variantou bylo odebrání významných či prestižních funkcí „problematickým“ zemím v NATO, uvedla tehdy agentura Reuters.
Vysoké nároky
Možnosti nastíněné v e-mailu měly vyslat spojencům v NATO silný signál s cílem „omezit pocit nároku ze strany Evropanů“, uvedl nejmenovaný americký představitel pro Reuters.
Uniklý dokument připravil Elbridge Colby, hlavní poradce Pentagonu pro politiku. Ten vyjádřil frustraci nad tím, že někteří spojenci podle něj nebyli ochotni nebo odmítli Spojeným státům během války s Íránem poskytnout přístup ke svým základnám, možnost využívat jejich území a vzdušný prostor.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio tehdy význam úniku zlehčoval s tím, že šlo pouze o interní debatu v Pentagonu. Podle deníku The Telegraph a jeho zdrojů však debata o využití Falkland jako nástroje nátlaku pokračuje.
Z případné změny amerického postoje by těžila Argentina, jejíž prezident Javier Milei dlouhodobě prosazuje návrat Falkland pod argentinskou správu, i když byl v minulosti vůči Británii a otázce ostrovů výrazně umírněnější než jeho předchůdci. Krátce po dubnovém úniku z Pentagonu však ve své rétorice přitvrdil a na sociální síti X napsal, že „Malvíny (španělské jméno pro Falklandy) byly, jsou a vždy budou argentinské“.
Donald Trump přitom Mileie vnímá jako blízkého spojence a několikrát ho označil za svého „oblíbeného prezidenta“.