Ministr: Za hybridní útok na lipské letiště je zodpovědné Rusko

Podle Dobrindta jsou Rusové zodpovědní za špionážní a sabotážní akce po celé Evropě a srpnový incident na letišti Lipsko/Halle zapadá do „známého vzorce ruských hybridních operací“. Útok podle něj provedli takzvaní low level agenti, které najaly ruské státní orgány. Low level agent je označení pro osobu, která není zpravodajsky školená, je ale naverbovaná tajnými službami. „Rusko je zodpovědné za hybridní útok v Lipsku ze 4. srpna,“ dodal ministr.

Zaměstnanec východoněmeckého letiště objevil 4. srpna pozdě večer dron poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov. Později se ukázalo, že bezpilotní stroj nesl výbušninu, rozbuška ale podle všeho byla vadná. Letiště po nálezu dronu přerušilo provoz. Jiné nákladní letadlo, které se právě chystalo přistát, muselo následně přistávací manévr přerušit a srazilo se s „neznámým letícím objektem“. Zatím není jasné, zda šlo rovněž o dron. Na konci srpna německá média uvedla, že policie našla v polovině srpna nedaleko letiště další, tedy možná třetí dron.

Při útoku byly podle Dobrindta použity výbušniny a zařízení známé z jiných ruských hybridních operací a z války na Ukrajině. Použitou techniku a postup ministr označil za „profesionální“, akce podle něj vyžadovala velkou technickou odbornost a značné organizační úsilí při přípravě i provedení.

Ministr zahraničí Wadephul řekl, že se Moskva rozhodla už tak zatížené německo-ruské vztahy „ještě více poškodit“. Na tiskové konferenci ohlásil řadu opatření, které Německo přijme v reakci na hybridní útok na letišti. K 18. září uzavře ruský generální konzulát v Bonnu a vypoví smlouvu Ruskému domu v Berlíně. Kulturní dům Ruské federace na centrální ulici Friedrichstrasse byl v Německu dlouhodobě terčem kritiky. Podle jeho odpůrců v době války na Ukrajině nemá Rusko právo šířit svou kulturu v Německu, podle některých navíc Ruský dům neslouží umělcům, ale spíše ruským špionům.

Wadephul rovněž uvedl, že Německo zpřísní kontroly ruských občanů, kteří přijíždějí do Německa. Na úrovni Evropské unie chce Berlín navrhnout rozšíření seznamu sankcionovaných osob a zvýšit chce také tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, kterou Moskva využívá k obcházení dosavadních sankcí při vývozu ropy. Ministr zahraničí na tiskové konferenci rovněž uvedl, že si předvolal ruského velvyslance v Německu.

Dobrindt i Wadephul zdůraznili, že Německo se nenechá zastrašit, bude nadále podporovat Ukrajinu, která se brání ruské agresi, a bude dál posilovat svou vlastní obranyschopnost vůči hybridním útokům. „Dovolte, abych ještě zdůraznil jednu věc: nejsme ve válce, jsme ale denním cílem hybridního vedení války,“ řekl na závěr svého projevu ministr vnitra Dobrindt.

Agentura DPA upozornila, že Německo si ještě nechalo „rezervu“, aby mohlo dál reagovat na případnou eskalaci ze strany Ruska. Právě proto podle ní na dnešní tiskové konferenci vystoupili ministři vnitra a zahraničí, a nikoli přímo kancléř Friedrich Merz. Dobrindt nicméně zdůraznil, že kancléř „byl zapojený do všech příprav a rozhodnutí“.

Šéfka EK a šéf NATO vyjádřili podporu Německu kvůli útoku v Lipsku

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte dnes vyjádřili Německu solidaritu v souvislosti se srpnovým hybridním útokem na letišti v Lipsku/Halle, který Berlín připisuje Rusku. Von der Leyenová v příspěvku na sociální síti X napsala, že o incidentu bude ve středu mluvit s Ruttem.

„Jedna věc je jasná: hybridní útoky nezůstanou bez jasné odpovědi. Jsme jednotní v našem odhodlání postavit se ruské agresi. Odradíme každého, kdo se pokusí ohrozit naši svobodu a bezpečnost,“ uvedla von der Leyenová.

Podle Rutteho bude aliance posilovat své schopnosti pro obranu všech spojenců před všemi formami hrozeb – „včetně zlovolných činů, jichž jsme byli svědky v Lipsku i jinde v alianci“. Šéf NATO také napsal, že vítá kroky, které v reakci na hybridní útok Německo podniklo.

Rusko odpoví na německá rozhodnutí, prohlásila Moskva

Rusko odpoví na německé rozhodnutí uzavřít ruský konzulát v Bonnu a Ruský dům v Berlíně, uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Ruský dům a generální konzulát už dlouho znepokojovaly německé úřady, a tak si vymyslely záminku, aby je mohly uzavřít, prohlásila podle ruské státní tiskové agentury TASS.

„Pod naprosto smyšlenou a za vlasy přitaženou záminkou Berlín opět přistoupil k vyhrocení bilaterálních vztahů. Jako obvykle žádné přesvědčivé a seriózní důkazy nebyly předloženy. Protože prostě neexistují a ani nemohou existovat,“ prohlásila Zacharovová. „Moskva bude reagovat na všechna protiruská rozhodnutí,“ zdůraznila.

Zaměstnanec východoněmeckého letiště Lipsko/Halle objevil v noci na 5. srpna dron s výbušninou poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov. Letiště následně přerušilo provoz. Jiné nákladní letadlo, které se chystalo přistát, muselo přistávací manévr přerušit a srazilo se s „neznámým letícím objektem“. Ruské velvyslanectví označilo nález dronu za protiruskou provokaci, „sloužící cílům Kyjeva a militaristického křídla evropské politické třídy“, jak uvedlo v narážce na Ukrajinu, proti níž Rusko už pátým rokem vede válku. Varovalo také před „novou vlnou protiruské hysterie v Německu“.

V posledních týdnech se v zemích NATO stalo několik bezpečnostních incidentů. Například v Rumunsku byl několik set metrů od projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři objeven a rumunskými stíhačkami zneškodněn námořní dron naložený výbušninami. Prezident Nicušor Dan z incidentu obvinil Rusko. O několik dní později slovenská policie zmařila plánovaný žhářský útok na továrnu vyrábějící bezpilotní systémy u Prešova. Terčem žhářského útoku se tento týden stala i polská továrna na drony.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}