Aktual.: 9.09.2026 17:24
Berlín – Šíří konspirační teorie a nacionalistickou ideologii, někteří dokonce čelí vyšetřování – to je podle týdeníku Die Zeit 39 představitelů Alternativy pro Německo (AfD) zvolených do zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku. List poukázal na to, že mezi novými regionálními zákonodárci AfD jsou jen dvě ženy. AfD vyhrála v Sasku-Anhaltsku nedělní volby; absolutní většinu v zemském sněmu sice nezískala, naději na sestavení vlády ale má díky možné podpoře od levicově populistického Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).
Týdeník v podrobném přehledu přinesl životopisy zvolených poslanců AfD včetně jejich skandálů a provokativních výroků. Pouze u Burkhardta Ratzmanna list uvedl, že tento politik zvolený za Dessau-Rosslau takovou pozornost dosud nevzbudil.
Jiná je však situace u lídra sasko-anhaltské AfD Ulricha Siegmunda, který se v roce 2023 zúčastnil schůzky pravicových extremistů v Postupimi, kde byly jedním z témat masové deportace migrantů. Účastníci setkání to tehdy označili jako remigraci. Pro Siegmundovu frakci v zemském sněmu pracuje několik někdejších aktivistů ze zakázané neonacistické organizace Vlasti věrná německá mládež (HDJ). Politik také čelil aféře kvůli tomu, že jeho otce zaměstnal ve své kanceláři poslanec Spolkového sněmu za AfD Thomas Korell. Siegmundův otec bral až 7725 eur (187.500 Kč) měsíčně.
Týdeník upozornil, že zaměstnávání rodiny a příbuzných u spolustraníků se týká vícero nově zvolených zákonodárců. Například Nadine Koppehelová, která je jednou ze dvou zvolených žen za AfD, od roku 2021 zasedá v zemském sněmu se svou matkou Margret Wendtovou. Obě ženy mají společnou poslaneckou kancelář v Dessau s 23 pracovníky, což Die Zeit označil za neobvykle vysoký počet, neboť to vyvolává pochybnosti o podvodném zaměstnávání. Sama Koppehelová měla podle tiskových zpráv 16 zaměstnanců, což bylo nejvíce ze všech poslanců zemského sněmu Saska-Anhaltska.
Druhou ženou zvolenou za AfD do zemského sněmu je Juliane Waehlerová, která na síti Instagram podporuje návrhy deportovat z Německa miliony přistěhovalců.
Až na několik výjimek mají nově zvolení poslanci bohatou historii kontroverzních výroků. Například Volker Olenicak, který na síti Facebook opakovaně sdílel antisemitský a krajně pravicový obsah či různé spiklenecké teorie, označil někdejší konzervativní spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou za sionistickou agentku Spojených států.
Olenicakův kolega Daniel Roi se v roce 2017 vyjádřil hanlivě o novém vedení Spolkového sněmu. O tehdejší předsedovi německého parlamentu Wolfgangu Schäublem, který byl po atentátu v roce 1990 upoután na invalidní vozík, hovořil jen jako o vozíčkáři a o sociálním demokratovi (SPD) Karambu Diabym jako o Afričanovi z SPD.
Oliver Kirchner, kterého ve svých zprávách opakovaně jmenuje Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jenž má funkci vnitřní tajné služby, se zase vyjadřoval u uprchlících a migrantech jako o odbornících na nože a o pracovní síle z nafukovacích lodí. Zpravodajská služba se zajímala i o Jana Moldenhauera, který se v roce 2023 vyslovil pro deportace milionů lidí.
Tajné službě je dobře znám i Sebastian Koch, a to kvůli opakovaným rasistickým a nacionalistickým výrokům. Upozornil na sebe třeba tvrzením, že migranti mají kvůli svému kulturnímu zázemí sklony ke kriminalitě a že děděnou kulturní linii nelze narozením přerušit. Kocha před volbami navštívila i policie, která u něj provedla domovní prohlídku, což souviselo s podezřením z podpory zakázané neonacistické skupiny Druhové společenství (Die Artgemeinschaft). Kochův právník obvinění odmítl a uvedl, že jeho klient se od ideologie této skupiny distancoval.
Die Zeit zmiňuje také názorovou pružnost poslanců AfD v zahraniční politice. Například Hans-Thomas Tillschneider se v roce 2025 zúčastnil americké cesty AfD k hnutí MAGA prezidenta USA Donalda Trumpa. Zkratka MAGA znamená Make America Great Again (Učiňme Ameriku znovu skvělou). Téhož roku rovněž navštívil akci na ruské ambasádě v Berlíně pořádané krajně pravicovým magazínem Compact, na který předal velvyslanci stříbrnou medaili Patriot Vladimir Putin.
S Tillschneiderem v roce 2022 cestoval do Ruska Daniel Wald, stalo se tak po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Představitelé AfD cestu, která v Německu vyvolala ostrou kritiku a proti které se ohradilo i spolkové vedení strany, zdůvodňovali tím, že si sami chtěli udělat obrázek o situaci. V plánu byla tehdy i návštěva Ruskem okupovaných oblastí na východě Ukrajiny, tuto část cesty ale pod tlakem kritiky zástupci AfD zrušili.
Osmasedmdesátiletý Frank-Ronald Bischoff, který je nejstarším zemským poslancem v Sasku-Anhaltsku, pracoval v letech 1977 až 1989 pro východoněmecké ministerstvo státní bezpečnosti, kde měl na starosti občany žádající vystěhování z totalitní země. Kvůli tomu proti jeho kandidatuře protestovala například zmocněnkyně Spolkového sněmu pro oběti diktatury Sjednocené socialistické strany Německa (SED) Evelyn Zupkeová.
Sasko-anhaltskou organizaci AfD označuje tamní zemská tajná služba od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Celou AfD pak od loňského roku za prokazatelně pravicově extremistickou považuje i BfV. Strana se kvůli tomu obrátila na soud, který nařídil, aby ji BfV do definitivního soudního verdiktu přestal takto označovat.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}