Letouny s ikonickým vnějším radarem dokážou ze vzduchu odhalovat ruská letadla, drony i nízko letící střely na stovky kilometrů. První bojové lety podnikly podle ukrajinského ministerstva obrany už v březnu, Kyjev však jejich nasazení veřejně potvrdil až 4. září.
ASC 890 v budoucnu úzce propojí Ukrajina se švédskými stíhačkami JAS 39 Gripen C/D – prvních šestnáct jich má dorazit už na začátku roku 2027. Letoun včasné výstrahy bude fungovat jako vzdálený pár očí a vzdušné řídicí centrum: sám vyhledá nepřátelské cíle a jejich polohu předá stíhačkám, jejichž piloti se tak nebudou muset spoléhat pouze na vlastní radar.
Kombinace létajícího radaru ASC 890, stíhaček JAS 39 Gripen a výkonných evropských střel Meteor představuje zásadní změnu na bojišti. Jejich hlavním terčem se stanou ruské stíhací bombardéry (např. Su-34 shazující klouzavé bomby), stíhačky jako Su-35 či MiG-31, střely s plochou dráhou letu (např. Ch-101 či Kalibr), drony a vrtulníky.
Síla celého kompletu spočívá v takzvaném síťovém boji. Letoun ASC 890 krouží bezpečně v týlu a skenuje vzdušný prostor na stovky kilometrů daleko, díky čemuž vidí i nízko letící ruské rakety kopírující terén nebo letadla schovávající se za zakřivením Země. Zjištěná data předává přes utajovaný datalink přímo do stíhačky Gripen. Ta může mít vypnutý vlastní radar, zůstat pro ruské senzory zcela neviditelná a odpálit střelu Meteor. Díky náporovému motoru a dosahu přes 150 km dokáže Meteor zničit ruské cíle z bezpečné vzdálenosti dřív, než vůbec stihnou své pumy nebo rakety odhodit.
Srdcem ASC 890 je výkonný radar Erieye, který se nachází v charakteristickém dlouhém obdélníkovém krytu nad trupem letadla.
Na rozdíl od klasických letounů AWACS nepoužívá Erieye velkou otáčivou radarovou anténu ve tvaru disku. Jde o elektronicky skenovaný radar, který směruje paprsek bez mechanického otáčení antény. Dokáže proto velmi rychle měnit směr sledování, současně vyhledávat větší množství cílů a průběžně sledovat jejich pohyb.
Jeho hlavní výhodu ale představuje především výška. Pozemní radar omezuje zakřivení Země, takže nízko letící střela nebo dron se může dlouho pohybovat pod jeho radarovým horizontem. ASC 890 pracuje několik kilometrů nad zemí, a proto na nízko letící cíle vidí z mnohem větší vzdálenosti. Právě střely s plochou dráhou letu a drony se často drží nízko nad terénem, aby pozemní protivzdušnou obranu překvapily.
Přesný dosah staršího radaru Erieye na ASC 890 proti jednotlivým typům cílů Saab veřejně neuvádí, systém ale dokáže sledovat vzdušné cíle na vzdálenost stovek kilometrů. Novější verze Erieye ER, kterou Saab montuje do letounů GlobalEye, dokáže podle výrobce zachytit nízko letící hrozby ze vzdálenosti přes 400 kilometrů.
Ještě větší význam získá tato spolupráce díky moderní výzbroji Gripenů. Švédsko počítá spolu s Gripeny také s dodávkou pokročilých střel vzduch-vzduch IRIS-T, AMRAAM a Meteor. Právě Meteor patří mezi nejvýkonnější evropské střely pro boj na velkou vzdálenost. Kombinace ASC 890, Gripenů a střel Meteor tak může výrazně rozšířit prostor, ve kterém dokáže ukrajinské letectvo vyhledávat a napadat ruské vzdušné cíle.