Rusko a Arménie původně podepsaly dohodu o jejím umístění na 25 let, přičemž v roce 2010 byla platnost prodloužena až do roku 2044. Oficiálním úkolem ruské základny je chránit Arménii před vnějšími hrozbami. Podle Pašinjana však Rusové k bezpečnosti jeho země ničím nepřispívají.
Arménie je dosud oficiálně součástí Moskvou vedené Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) — mezinárodní organizace pro oblast obrany a bezpečnosti, která zahrnuje šestici zemí bývalého Sovětského svazu: Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko a Tádžikistán. Už v únoru 2024 ale Pašinjan oznámil, že Arménie „v praxi zmrazila své členství v CSTO“.
Zdůvodnil to tím, že aliance neplní vůči Arménii své bezpečnostní závazky v souvislosti s arménsko-ázerbájdžánskou válkou o Náhorní Karabach. Arménští zástupci se od té doby odmítali účastnit jakýchkoliv summitů, vojenských cvičení nebo schůzek ministrů.
V srpnu Pašinjan prohlásil, že by byl „velmi potěšen“, pokud by pakt vedený Ruskem Arménii oficiálně vyloučil. Na to reagoval druhého září Putin protiúderem „Pokud si Arménie myslí, že ruskou základnu v Gjumri nepotřebuje, odejdeme klidně zítra. Nikoho k ničemu nutit nebudeme. Pokud si ale arménský lid přeje naši přítomnost, zůstaneme,“ uvedl.
Primitivní ruský systém selhal
Pašinjan následně Kremlu vzkázal, že pokud se Rusko rozhodne 102. základnu stáhnout, Arménie nebude mít žádných námitek. „Její přítomnost pro nás není životně nutná a k naší bezpečnosti nijak nepřispívá,“ zopakoval.
Ve čtvrtek 17. září pak prohlásil: „Já sám jsem otázku stažení 102. základny nikdy neotevřel. Předchozí bezpečnostní model postavený na Rusku byl ale primitivní a selhal. Pokud chtějí odejít, bránit jim nebudeme,“ uzavřel.
Jerevan se tak základny zjevně chce zbavit, ale nechce být tím, kdo Rusy oficiálně vypoví, což by Putin využil k domácí propagandě a odvetným krokům vůči arménskému importu a případně i početné arménské menšině v Rusku. Pašinjan proto míč vrátil s tím, že ruské vojsko je na arménském území zbytečné, a pokud Moskva vyhrožuje odchodem, Jerevan jí v tom bránit nebude.
Pašinjan zároveň již dříve prohlásil, že země má v úmyslu v blízké budoucnosti zahájit proces podání žádosti o členství v Evropské unii. Tím by došlo i k ukončení členství Arménie v Ruskem řízené Euroasijské ekonomické unii (EAEU).
Embargo na květiny i koňak
Moskva na snahy Jerevanu o sbližování s EU reagovala omezením arménského dovozu. Kreml vyhlásil plošný zákaz dovozu tradičního arménského zboží – na ruském trhu ze dne na den skončily arménské minerální vody, květiny a vyhlášený arménský koňak.
Ruská vláda navíc hrozí drastickým zvýšením cen za plyn. Vladimir Putin také Arménii varoval před prohlubováním evropské integrace a pohrozil jí „ukrajinským scénářem“.
Vztahy mezi oběma zeměmi tak prochází krizí již několik měsíců. Pašinjan a Putin se před více než měsícem střetli dokonce přímo před kamerami během návštěvy arménského premiéra v Kremlu.
Ve zjevné narážce na situaci v Rusku Pašinjan řekl, že „Arménie je demokratická země. Naše sociální sítě jsou stoprocentně svobodné, bez jakýchkoli omezení. V našich věznicích není ani jeden politický vězeň.“
Arménie měla od rozpadu Sovětského svazu úzké vztahy s Ruskem. Vnímala ho jako spojence proti sousednímu Ázerbájdžánu, se kterým vedli Arméni válku o enklávu Náhorní Karabach. Po obsazení Karabachu Ázerbájdžánem a ukončení války na podzim 2023 obě země opatrně normalizují své vztahy a odvracejí se od Ruska, které už ve sporu nehraje roli arbitra.