Jen krátce po 20. hodině ústřední volební komise zveřejnila první výsledky, postupně je aktualizuje. A výsledky jsou nepřekvapivé: Jednotné Rusko před půlnocí středoevropského času vede s 56,97 % hlasů po sečtení třetiny hlasovacích lístků.
Podle předběžných výsledků se do Dumy dostanou též Komunistická strana Ruské federace (13,95 %), Liberálně demokratická strana Ruska (9,26 %), Noví lidé (8,06 %) a Spravedlivé Rusko (5,22 %).
Strana důchodců, Zelení, Komunisté Ruska, Rodina a Strana přímé demokracie nepřekonaly pětiprocentní hranici. Volební účast podle komise v letošních volbách překonala účast ve volbách v roce 2021.
Volby do Dumy
Kreml třídenní proces, který někteří experti označovali jako „legitimizační rituál“, „speciální elektoriální operaci“ (odkaz na pojem speciální vojenská operace, jak Rusové invazi na Ukrajinu nazývají – pozn. red.) nebo „referendum o válce“ prezentoval jako potvrzení podpory politiky prezidenta Vladimira Putina a pokračování války.
Už před hlasováním se očekávalo, že dominantní postavení obhájí vládní strana Jednotné Rusko, což predikovala i ruská umělá inteligence Jandex, jak si ostatně redaktor Aktuálně.cz sám vyzkoušel.
Volby se konaly ve stínu války i rozsáhlých ukrajinských dronových útoků. V neděli ráno zasáhl dosud největší útok na Moskvu a její okolí, podle ruských úřadů si vyžádal několik obětí a poškodil mimo jiné část ropné infrastruktury.
Moskevský starosta Sergej Sobjanin tvrdil, že cílem útoku bylo narušit hlasování, což Kyjev veřejně nekomentoval.
Nová ruská elita
Ještě před volbami bylo jasné, že se do popředí na politické scéně bude stále více dostávat nová ruská elita: veteráni z války na Ukrajině.
Dohromady jich ve víkendových volbách kandidovalo zhruba 1600, do dolní parlamentní komory ovšem „pouze“ 200. Rusové totiž volili své zástupce i na lokální úrovni.
Elektronické hlasování a „boomer“ Putin
Prezident Putin sám odvolil elektronicky ze své kanceláře v Kremlu (média a lidé na sociálních sítích si hned všimli, že jeho počítač neměl aktivovaný operační systém Windows) a označil hlasování za vyjádření podpory ruským vojákům na frontě.
Elektronické hlasování se přitom stalo jedním z hlavních témat letošních voleb. Ruské úřady během hlasování opakovaně hlásily rozsáhlé kybernetické útoky na volební infrastrukturu.
Předsedkyně Ústřední volební komise Ella Pamfilovová uvedla, že systémy čelily více než tisícovce vln takzvaných DDoS útoků, jejichž cílem bylo přetížit servery a narušit provoz volebních služeb. Podle Moskvy se útoky podařilo odrazit a elektronické hlasování pokračovalo bez větších výpadků.
Válka jako hlavní téma
Právě válka byla hlavním tématem letošní kampaně. Putin před začátkem hlasování vyzval Rusy k účasti a prohlásil, že jejich rozhodnutí ukáže podporu armádě a národní jednotě. Podle zahraničních pozorovatelů i opozičních aktivistů však volby probíhaly v prostředí, které nepřipouští skutečnou politickou soutěž.
Většina protikremelských a protiválečných kandidátů nemohla kandidovat a liberální strana Jabloko byla vyřazena z celostátní stranické soutěže.
Kritici hlasování upozorňovali také na hlášené volební nesrovnalosti, problémy s přístupem pozorovatelů nebo fungováním elektronického systému.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na rozdíl od některých minulých voleb své pozorovatele nevyslala, respektive nebyla k monitorování přizvána. Ruské úřady jakékoli pochybnosti o regulérnosti hlasování odmítají.
Kromě 450 poslanců Státní dumy se v řadě regionů volili také gubernátoři a místní zastupitelé. Hlasování proběhlo rovněž na územích Ukrajiny, která Rusko považuje za své součásti. Kyjev i většina západních států tyto oblasti nadále pokládají za okupované ukrajinské území a výsledky zdejšího hlasování neuznávají.
Co teď Kreml chystá?
Vedle samotných voleb se mezi Rusy diskutuje o tom, zda po volbách začne nová mobilizace. Šéf Kremlu opakovaně tvrdil, že žádná nová vlna povolávání není v plánu, přesto se téma stalo jedním z nejživějších na sociálních sítích.
Novinář Jiří Just například v pátek v pořadu Spotlight upozornil, že obavy z mobilizace se v Rusku pravidelně vracejí před každým významným politickým momentem a že část veřejnosti očekává případné nepopulární kroky právě až po skončení voleb.
Podobné spekulace přiživují také výroky ukrajinských představitelů a západních analytiků, kteří nevylučují, že Kreml bude po získání nového mandátu hledat další lidské zdroje pro pokračování války.