Aktual.: 30.09.2026 13:22
Praha – Na obranu východního křídla NATO bude moci být v příštích dvou letech vysláno maximálně 1600 českých vojáků. Je to o 400 méně než dosud. V uplynulých letech se počet naopak zvyšoval kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Se snížením počítá návrh zahraničních armádních misí, který dnes Senát schválil. Ministr obrany Jaromír Zuna (za SPD) pokles zdůvodnil úsporami a tím, že maximální počet vysílaných vojáků nebyl naplňován. Armádní mise má schvalovat také Sněmovna, zatím je podpořil její výbor pro obranu.
Předseda výboru pro obranu Pavel Fischer (za TOP 09) se nad snížením pozastavil s ohledem na politiku odstrašení, která má zamezit případné agresi. Zuna namítal, že se zvýší naopak počet vojáků vyčleněných do sil NATO. „Pokud jde o odstrašení, náš celkový podíl se zvyšuje,“ uvedl ministr. Fischerovi také vadilo, že v aktuálním návrhu chybí označení Ruska jakožto agresora a Ukrajiny jako oběti.
Zuna s poukazem na jiné cesty neodpověděl na Fischerovu otázku, kdy se jako ministr obrany vypraví na Ukrajinu. „Kontakt s ukrajinskou stranou je na programu jednání ministrů obran států EU a NATO,“ uvedl ministr.
Vláda ke snížení uvedla, že letos v květnu bylo na Slovensku, v Polsku, Litvě a v Lotyšsku nasazeno celkem 427 českých vojáků. Návrh nadále počítá s případným nasazením také v Estonsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, nově pak i ve Finsku. Zapojení české armády v těchto zemích by záviselo na konkrétních potřebách aliance.
Loni mohlo v cizině podle plánu armádních misí sloužit celkem až 2666 českých vojáků, letos až 2571 vojáků. Příští rok by to mohlo být 2091 vojáků, o rok později 2066. Náklady na zahraniční operace včetně projektů rychlého dopadu vyčíslila vláda na maximálně 2,542 miliardy korun v příštím roce a 2,437 miliardy korun v roce 2028. Náklady na loňské a letošní vyslání vojáků do zahraničních operací byly bývalou vládou vyčísleny na celkem 4,3 miliardy korun.
Zvýšit se má naopak ze 40 na 60 počet vojáků zapojených do výcviku ukrajinských bojovníků v zemích mimo EU. V EU zůstává limit na 100. V Česku bude moci být na výcviku nejvýše 100 ukrajinských bojovníků, zatímco dosud jich mohlo být až 800. Vláda to zdůvodnila klesající potřebou. Loni bylo v Česku vycvičeno 564 ukrajinských vojáků. Z 20 na 30 se má zvednout počet vojáků k ochraně diplomatického zastoupení na Ukrajině.
Z 50 na 25 přespříští rok zřejmě klesne počet vojáků v misi KFOR v Kosovu, kde příští rok ukončí své působení čeští vojenští policisté. Podobně ze 200 na 15 klesne v roce 2028 počet českých vojáků v Bosně a Hercegovině v misi EUFOR Althea, do níž byla do loňska vyčleněna také záložní rota jako součást spojeneckých rezervních sil.
Z 20 na polovinu se má snížit i počet českých vojáků v misi NATO v Iráku a v Kuvajtu. Naopak zastoupení vojenských instruktorů z ČR v Mauretánii a v Keni se má zvýšit v obou zemích shodně z 30 na 50. V ostatních misích se maximální počet nezměnil. Návrh má stejně jako v uplynulých dvou letech umožnit působení až 2000 vojáků členských států NATO v Česku.
Náklady na vyslání související s účastí sil v zahraničních operacích ministerstvo obrany vyčíslilo zhruba na 4,3 miliardy korun. Odhadované náklady na posílení obrany východní hranice NATO činí 2,77 miliardy korun. Náklady spojené s výcvikem ukrajinských vojáků v ČR vyčíslilo ministerstvo na 275 milionů korun.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}