Měřeno podílem na hrubém domácím produktu (HDP) bylo Polsko podle zmíněného deníku v roce 2025 nesporným lídrem ve výdajích na obranu. Loni na tento účel vyčlenilo přibližně 4,3 procenta svého HDP. Kromě Polska překročila v loňském roce čtyřprocentní hranici pouze Litva.
Podle odhadů NATO ale letos Polsko předstihnou Litva, Lotyšsko i Estonsko. Deník si všímá, že v roce 2027 trend ještě zesílí.
Všechny tři pobaltské státy hodlají v příštím roce vyčlenit na obranu nejméně pět procent svého HDP. Polská vláda však plánuje vydat příští rok na obranu 198 miliard zlotých (1,1 bilionu korun), tedy téměř o dvě miliardy zlotých méně než letos, kdy na ni má směřovat 4,5 procenta. Polská ekonomika má přitom letos ještě o přibližně čtyři procenta vzrůst.
Přehled nedávných oznámení týkajících se plánů obranných rozpočtů na rok 2027 ukazuje, že většina zemí v regionu střední a východní Evropy se blíží svým limitům a již není schopna rychle zvyšovat výdaje na obranu. Zbylé země Visegrádské skupiny mimo Polsko navíc tradičně za zbytkem regionu, pokud jde o obranu, zaostávají, podotýká polský deník.
Český premiér Andrej Babiš na konci roku 2025 oznámil plány na snížení výdajů na obranu pro letošní rok. V roce 2026 by tak měly činit 1,7 procenta HDP. Ačkoli se očekává, že česká ekonomika příští rok poroste o dvě procenta, s dalším navyšováním obranných výdajů se v blízké budoucnosti nepočítá. Podobně zdráhavý postoj k navyšování výdajů zaujímají i Slovensko a Maďarsko.
Zvláštní postavení má ve středoevropském regionu Německo. Ačkoli se běžně neřadí mezi státy tzv. východního křídla, má v případě rozsáhlého konfliktu plnit roli přímého týlového zázemí pro země v první linii.
Ministr obrany Boris Pistorius představil 9. září Spolkovému sněmu plán rozpočtu na obranu do roku 2027, který počítá s výrazným navýšením výdajů. Po započtení prostředků ze zvláštního fondu (Sondervermögen) dosáhne celková částka téměř 140 miliard eur (3,4 bilionu korun), což představuje nejvyšší hodnotu od konce studené války.
Díky tomu výdaje s přehledem překročí hranici tří procent HDP. V nominálním vyjádření jde o trojnásobek částky, kterou má ve stejném období na obranu vynaložit Polsko. Aby bylo možné navýšit výdaje na obranu a financovat je i prostřednictvím zvýšeného zadlužování, přistoupilo Německo v roce 2025 dokonce k úpravě své ústavy (základního zákona).
Podle nejnovější zprávy Centra pro východní studia (OSW) o německé armádě je stabilní financování německých výdajů na obranu zajištěno až do roku 2029, kdy se budou konat příští parlamentní volby.