Aktual.: 1.10.2026 13:54
Praha – Zrušení tendru na 185 univerzálních kolových obrněných vozidel může zpozdit získání techniky, se kterou armáda počítala mimo jiné pro ženisty a vojenské zdravotníky. Vojenští a bezpečnostní analytici oslovení ČTK se ale v hodnocení rozhodnutí ministerstva obrany rozcházejí. Část upozorňuje na dopady odkladu na schopnosti armády, podle dalších je vzhledem k problémům dosavadního tendru jeho zrušení a příprava nového výběru nejlepší variantou.
Ministerstvo obrany oznámilo zrušení zadávacího řízení na pořízení 185 univerzálních kolových platforem za předpokládaných 24,7 miliardy korun. Zakázka měla zajistit vozidla v několika variantách pro různé úkoly pozemních sil. Jako důvod uvedlo mimo jiné ekonomické okolnosti, vyplývá z informací v rejstříku zakázek.
Zakázka je podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého stejně zásadní jako ostatní modernizační programy armády. Vozidla měla být primárně určena pro těžkou a střední brigádu, tedy prvky, ke kterým se Česko podle něj již dříve zavázalo a se kterými Severoatlantická aliance (NATO) počítá pro případ krize. Jde podle Mikuleckého o jeden z největších současných projektů pro pozemní síly české armády a zrušení tendru bude mít závažné dopady na její schopnosti.
Mikulecký upozornil, že problémy podle něj provázely zakázku od počátku, ještě za předchozího vedení ministerstva obrany. Ministerstvo podle něj nemělo na nákup v celém rozsahu dostatek peněz a v průběhu řízení vydalo 16 vysvětlení zadávací dokumentace. S odkazem na dokument zveřejněný ministerstvem uvedl, že chyběl například požadavek na ekonomickou kvalifikaci dodavatelů, mechanismus pro omezení počtu účastníků jednání, nastavení pozáručního servisu a nákladů životního cyklu či řešení bezpečnosti dodávek pro případ konfliktu a zapojení českého obranného průmyslu. Ministerstvo bylo podle něj na problémy opakovaně upozorňováno.
Také vojenský analytik Jiří Vojáček uvedl, že tendr od počátku provázely pochybnosti týkající se zadání i plánovaných nákladů. Vzhledem k jeho rozsahu se v něm podle něj zároveň střetávají zájmy řady velkých českých i zahraničních zbrojařských firem.
„I kvůli stavu, v jakém se celý proces nacházel, je jeho zrušení a příprava úplně nového výběru nejlepší možnou variantou, na jejímž konci snad bude nákup vozidel, která vojáci chtějí, v tendru, který bude technicky i finančně obhajitelný,“ míní Vojáček.
Samotné zrušení výběrového řízení podle vojenského a bezpečnostního analytika Lukáše Visingra ještě nemusí znamenat konec nákupu vozidel. Ministerstvo podle něj může pořízení techniky na delší dobu odložit, zahájit nové výběrové řízení s jinými specifikacemi nebo přímo oslovit některého z dodavatelů. V tuto chvíli podle něj nelze říct, která z variant bude následovat.
Projekt podle Visingra není významem na stejné úrovni jako pořízení letounů F-35, tanků Leopard 2 nebo nových bojových vozidel pro mechanizovanou brigádu. Pro armádu je ale důležitý, protože s novou technikou již počítala. Výraznější zpoždění by podle něj bylo komplikací zejména pro ženisty a vojenské zdravotníky, kteří vozidla potřebují a požadavek na jejich pořízení existuje již řadu let. O důvodech zrušení tendru lze podle Visingra zatím pouze spekulovat. Jednou z možností mohou být podle něj problémy se specifikacemi vozidel.
Visingra překvapilo zdůvodnění ekonomickými důvody. Samotný nedostatek peněz podle něj zrušení celého řízení příliš nevysvětluje. Pokud by ministerstvo chtělo nákup dokončit a pouze ho například o rok odložit, bylo by podle něj možné výběrové řízení zdržet.
Nákup vozidel pro ženisty se začal připravovat už v roce 2018, později byl ale pro nedostatek peněz odložen. V lednu 2024 ministerstvo oslovilo státní podnik VOP CZ, aby průzkum trhu v souvislosti s nákupem vozidel aktualizoval. Z analýzy trhu v minulosti vyšla jako nejvhodnější obrněná vozidla Bushmaster.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}