Záběry z letadla na moskevském letišti ukazují, jak mezi cestujícími prochází zřejmě zaměstnanci ruské hygieny a bezkontaktními teploměry měří sedící pasažéry. „Nepustí nás z paluby. Tohle teď čeká každého, kdo přiletí do Moskvy,“ komentuje hlas zpoza kamery.
Poprvé se záběry objevily na ruském telegramovém kanálu SHOT, což je jeden z nejmasověji sledovaných účtů v zemi. Poté se video samo začalo virálně šířit jako nákaza. Výklad, že za kontrolou stojí právě mor, na sebe tak nenechal dlouho čekat.
Právě takovou interpretaci přinesl mimo jinými i estonský bloger, který sdílí informace o válce na Ukrajině pro západní publikum na sociální síti X pod přezdívkou WarTranslated. „Pasažéři přilétající do Moskvy z Irkutsku prochází masovými kontrolami. Přitvrzující restrikce naznačují rostoucí obavy z šíření moru,“ napsal k videu.
Důkladnější ověření videa, které na základě uvedeného čísla letu provedla redakce Aktuálně.cz ale dokládá, že ve skutečnosti jde o let z thajského Bangkoku do Moskvy — tedy z oblasti, kde zatím žádná infekce zaznamenána nebyla.
Může za to covid, v Thajsku ale epidemie není
Moskevské mezinárodní letiště Šeremeťjevo podle ruského média 1Prime potvrdilo, že u cestujících z Thajska aktuálně probíhají zostřené náhodné kontroly včetně měření teploty, argumentuje však zvýšeným výskytem onemocnění covid-19 v zemi.
„Provádí se měření teploty cestujících přilétajících na letiště Šeremetěvo z Thajska,“ uvedla tisková služba letiště pro agenturu RIA Novosti.
„Potvrzujeme. Tato funkce spadá do jurisdikce [ruského úřadu na ochranu spotřebitelů, pozn. red.] Rospotrebnadzoru a dotazy by měly být směřovány na tento úřad,“ odpověděli zástupci letiště na otázku, zda jsou cestující z Bangkoku skutečně testováni. Jde přitom o instituci, která aktuálně dohlíží i na karanténní a protiepidemická opatření v Irkutsku.
V Thajsku je v současné chvíli sice mírně zvýšený počet případů nákazy koronavirem, v zemi však nebyla vyhlášena ani potvrzena epidemická situace a nárůst onemocnění zřejmě souvisí spíše s blížícím se nástupem turistické sezóny, a to zejména na ostrově Phuket, které je oblíbeným letoviskem i u Rusů a Evropanů.
Ačkoli se počty případů covidu v Thajsku mírně zvýšily, zůstávají podle Úřadu pro kontrolu nemocí nižší než hodnoty zaznamenané v posledních dvou až třech letech a neznamenají žádné vysoké riziko.
Zda protiepidemická opatření na letišti probíhají i u vnitrostátních letů či letů z jiných destinací, se zatím nepodařilo prokázat.
Město v karanténě
Paniku z moru propukla poté, co kvůli podle oficiálních informací „plicní nákaze nejasného původu“ zemřela osmadvacetiletá pracovnice Irkutského protimorového ústavu Darja Šipilovová.
Podle spekulací se měla buď při rozbití zkumavky, nebo při předešlé pracovní cestě do Mongolska, nakazit plicním morem. Ten je podle Světové zdravotnické organizace nejnebezpečnější formu nemoci.
Rospotrebnadzor ovšem spekulace o moru odmítá. „Epidemiologická situace v Irkutské oblasti a městech Irkutsk a Šelechov je stabilní,“ uvedl úřad.
Přesto do Irkutsku mimořádně z Moskvy přiletěla šéfka Rospotrebnadzoru Anna Popovová, která se 2. října osobně zúčastnila zasedání oblastní sanitárně-protiepidemické komise. Důvodem bylo „podezření na případ onemocnění zvláště nebezpečnou infekcí“ v regionu.
Po jejím příletu byl schválen operativní krizový plán. Rospotrebnadzor podle gubernátora Igora Kobzeva nasadil „celý komplex protiepidemických opatření.“
Jde například, podle informací od regionálních médií, o tři týdny trvající karanténu tří městských a jedné dětské nemocnice. Pod lékařským dohledem je zároveň téměř 200 lidí, kteří v posledních dnech jejího života přišli se ženou do kontaktu.
„Podobný případ už se stal“
Podle epidemiologa Romana Prymuly, kterého Aktuálně oslovilo v pondělí, nejde o první případ, kdy by ruské úřady zatajovali šíření nebezpečné nemoci.
„Jeden velmi podobný případ už byl, a to někdy v roce 1979. Tehdy unikl z tajné armádní laboratoře mrak spor antraxu. Do ovzduší se dostalo až několik kilogramů patogenů. Počet obětí se tehdy počítal ve stovkách,“ popsal Prymula.
Dodává, že sovětské úřady tehdy incident zatajili s tím, že jde o důsledek konzumace kontaminovaného masa z černého trhu. „ Pravda vyšla najevo až někdy v 90. letech minulého století po rozpadu Sovětského svazu,“ řekl redakci epidemiolog.
Podivná je podle něj nakonec i samotná tří týdenní karanténa v Irkutsku. Ta podle Prymuly odporuje snahám ruských úřadů „celou situaci zlehčit a zakamuflovat.“