První zásadní otázkou je, jak si povedou vládní strany v čele s hnutím ANO ve velkých městech. Pokud uspějí, je skoro jisté, že se budou pokoušet o vznik koalic, které budou kopírovat tu na centrální úrovni. Zároveň ale platí, že podpora vládních stran v součtu klesá.
Hnutí ANO volby v mnoha městech jistě vyhraje. Ale může se ocitnout v izolované pozici, protože proti němu budou vznikat koalice všech ostatních stran.
Může k tomu dojít třeba v Praze. A podobně to může dopadnout i v Brně, jen s tím rozdílem, že tu volby mohou vyhrát lidovci, kteří kandidují v koalici se Starosty a nezávislými.
Zajímavé bude sledovat i to, jak si Babišovo hnutí bude počínat ve volbách do Senátu. ANO dvoukolové většinové volby tradičně neumí.
Na druhou stranu ale platí, že před dvěma roky strana vyhrála v osmi obvodech, z toho ve dvou už v prvním kole. Letos navíc obhajuje pouze jeden mandát, takže je takřka jisté, že v horní komoře posílí.
Klesající podpora ODS a kříšení lidovců
Za druhé – zároveň už nějaký čas klesá podpora ODS. Třeba v již zmíněném Brně může strana skončit až třetí (za koalicí KDU-STAN a hnutím ANO). Pozici předsedy strany Martina Kupky uvnitř ODS by takový výsledek jistě oslabil.
Za třetí – co se týče lidovců, tak předsedovi KDU-ČSL Janu Grolichovi zdaleka nejde jen o Senát – jeho úkolem je lidovce vzkřísit do příštích sněmovních voleb a učinit z nich zase relevantní sílu.
Pokud by ale o víkendu na Vyškovsku volby do horní komory vyhrál Grolich už po prvním kole, pro hnutí ANO, které obvodu věnovalo v kampani celkem dost energie, by to byl nesporně ponižující výsledek.
Výhra ANO a vznik koalic
„Je zjevné, že pokud to bude aritmeticky vycházet, hnutí ANO bude určitě nejen v těch velkých městech preferovat po komunálních volbách tvorbu většinových koalic se svými současnými vládními partnery na celostátní úrovni,“ glosuje politolog Ladislav Cabada.
V této souvislosti připomíná, že nejde o novou situaci. „Spolupráci hnutí ANO a SPD můžeme poměrně často pozorovat na krajské úrovni. Současně si myslím, že tento scénář nebude příliš častý – Motoristé podle mého soudu v komunálních volbách neuspějí,“ míní.
A připomíná, že strana Petra Macinky do komunálních voleb postavila poměrně málo kandidátních listin. „V zásadě se soustředí pouze na Prahu a i tam mohou Motoristé skončit pod pětiprocentní hranicí,“ uvažuje politolog.
„S tím souvisí odpověď na druhou část první otázky – ANO bude zřejmě poměrně často v situaci, že zvítězí, avšak pro vznik většinové radniční koalice bude muset spolupracovat se stranami, které jsou ve sněmovně v opozici, případně s nezávislými subjekty, které často skrývají i politické strany,“ pokračuje Cabada.
Upozorňuje ale, že by ANO za tuto spolupráci mohlo mnohde zaplatit obětováním postu primátora či starosty. „Tak tomu bylo v končícím volebním období například v Ostravě. A platí také, že pokud to bude matematicky možné, spojené síly stran či hnutí svázaných se sněmovní opozicí pošlou ANO navzdory relativně dobrému volebnímu výsledku do opozice.“
Jeho kolega Jakub Lysek naopak neočekává nějaké výrazné obcházení ANO. „Spíše se dočkáme koalic s tímto hnutím, protože je propojeno s lokálním byznysem, stejně jako třeba ODS či jiné tradiční strany. Ohledně Prahy a Brna, tam to může být jiné, protože je zde přesah do celostátní politiky, ale ve statutárních městech ve velikosti 50 až 100 tisíc obyvatel nějaké obcházení nečekám.“
Politolog Lubomír Kopeček pak očekává, že komunální zastupitelstva velkých měst budou po volbách většinou dost rozdrobená, s větším počtem formací přes pět procent. „Stejně jako dnes, což může vést k vytváření koalic o třech až čtyřech i více aktérech. A někdy to může překročit tu linii vláda–opozice.“
Kopeček také upozorňuje, že centrální vedení stran mají obvykle na rozhodování místních či městských stranických organizací jen omezený vliv. Podle něj – pokud jde o tvorbu koalic – bude dost záležet na místních vztazích a vyjednávání. „Třeba pro Brno si koalici ODS, TOP 09 a ANO nedovedu představit – oboustranně silný odpor, jinde to ale může být jiné,“ míní.
Pokud jde o Senát, Cabada nepochybuje, že v něm ANO posílí. Podle něj je pravděpodobné, že bude úspěšné ve strukturálně postižených regionech, typicky v příhraničí a vnitřních periferiích. „Vedle toho mu může nahrávat skutečnost, že opozice v některých obvodech nenašla shodu na jednom společném kandidátovi, třeba v Plzni. Nečekám ale, že by ANO a jeho spojenci získali v Senátu většinu.“
Kopeček má pak za to, že hnutí ANO bude mít – vzhledem k celostátní podpoře přes třicet procent a s ohledem na náskok před jinými stranami – kandidáty v druhém kole ve většině senátních obvodů. Podle něj je ale otevřené, jestli opravdu vyhraje volby i po druhém kole.
„Opozice teď postupovala jednotněji při nominacích kandidátů než před dvěma lety, má často jen jednoho až dva kandidáty v obvodu. V řadě obvodů to bude po prvním kole dost vyrovnané. Je zjevné, že se senátní klub hnutí ANO rozroste, ale není vůbec jisté, jestli bude mít po těchto volbách největší senátní klub,“ odhaduje Kopeček.
Vyhlídky ODS
Volby budou také testem nového vedení ODS, které se pokouší o očistu značky. „Pozice Martina Kupky v čele ODS určitě není jistá a volební výsledky – a možná ještě více povolební vyjednávání zejména ve velkých městech – ji mohou ještě oslabit,“ míní Cabada.
Podle něj je logické, že kromě senátních voleb a jejich výsledků bude pro Kupku zásadní pozice ODS právě ve velkých městech. „Nyní má strana primátora ve třech největších městech a výrazné oslabení pozic, včetně možnosti vytlačení z radničních koalic, by se určitě promítlo i do vnitrostranické debaty a kritiky vedení.“
Lysek nicméně upozorňuje, že ODS není na lokální úrovni v kondici už delší dobu, což je podle jeho slov dáno historickým zatížením vládnutí v těchto městech, pro některé voliče i v podobě velkých koalic s ČSSD. „Pro ODS je navíc těžké se omladit, ale pokouší se o to. A je dobře, že v celé řadě měst postavila nové mladé kandidáty, kteří už s touto dobou nejsou spojeni,“ míní Lysek.
Kopeček si je sice vědom toho, že ODS v průzkumech mírně ztrácí, na komunální úrovni se to ale podle jeho slov může projevit jen někde. „Často vytvořila volební koalice – typicky s TOP 09, a také tam může hrát roli prvek personalizace, tj. známý, úspěšný starosta, primátor v čele kandidátky může ten výsledek navýšit, podobně populární či známý lídr kandidátky,“ uvažuje.
Žolík Grolich
A nakonec je tu Jan Grolich, který na sebe poutá pozornost Andreje Babiše a Aleny Schillerové z hnutí ANO už několik týdnů.
„Z průběhu kampaně je velmi zjevné, kolik energie věnuje vedení ANO boji nejen s Janem Grolichem, ale také s libereckým hejtmanem Martinem Půtou,“ všímá si také Cabada.
A podle něj lze zejména Jana Grolicha určitě vnímat jako aspiranta na pozici jednoho z lídrů opozice pro příští volby. „V tomto směru by jeho neúspěch přinesl Andreji Babišovi velkou vzpruhu. Nicméně i v případě Grolichova úspěchu na Vyškovsku to nemusí znamenat, že přechod do celostátní politiky v pozici lídra zvládne.“
Cabada totiž upozorňuje, že Grolich v takové konstelaci bude čelit rivalitě nejen ze strany lídrů stávající vlády Andreje Babiše, ale také v souboji s lídry ostatních stran současné nejen sněmovní opozice. Což si předseda lidovců jistě uvědomuje. „Pro nové vedení strany budou v každém případě senátní a komunální volby prvním reálným měřítkem toho, jak si strana stojí,“ zdůrazňuje Lysek.
A Kopeček dodává, že pokud Grolich vyhraje své volby na Vyškovsku třeba i drtivě, tak to sice na jednu stranu může ovlivnit veřejný dojem v jeho prospěch, zároveň ale lidovce varuje před příliš velkou euforií. „Jde o jeden obvod – a těch je celkem 27.“ Jedno je proto jisté: lidovci před sebou mají bez ohledu na víkendový výsledek svého předsedy složitou cestu.