Uvaříte rýži, a co se nespotřebuje, necháte přes noc na stole. Ráno si z ní pak uděláte třeba rýžovou kaši, kterou si pak sníte v práci na svačinu, nebo dokonce až na oběd. A následně, zhruba za 6–24 hodin, strávíte pár hodin na záchodě se zvracením nebo průjmem.
Takhle nějak podle internisty Jana Richtera z Nemocnice Milosrdných bratří v Brně vypadá nejběžnější setkání s bakterií Bacillus cereus.
Dost možná už jste ji někdy v životě „potkali“ i vy, jen o tom ani nevíte. „Průjmy z této bakterie nebývají moc často hlášené ani diagnostikované, protože rychle odezní,“ vysvětluje Richter.
Bakterie, respektive její spory, najdete všude možně, hlavně v půdě. Do rýže se dostává už při sušení, častým zdrojem nákazy jsou ovšem i uvařené (a bez lednice skladované) těstoviny, do kterých se dostává s moukou, nebo sušené mléko.
Bacil, který přečká var
Právě odolné spory jsou trumfem tohoto bacilu. „Ve sporách je bakterie uvedená do jakéhosi minimálního režimu, ve kterém je velmi odolná vůči teplotám a přežije i sterilizaci nebo var,“ vysvětluje Richter.
Var bakterii totiž naopak probudí. „Spory klíčí při teplotě šedesát až sto stupňů. Když pak rýže nebo těstoviny zůstanou na lince, bakterie se v nich spokojeně množí,“ říká lékař.
Pak záleží na tom, jakou cestu si vybere. Buď vyprodukuje toxin, kvůli kterému se člověk pozvrací, nebo se dostane až do střev, kde začne produkovat průjmový toxin.
Pro zdravého dospělého většinou otrava skončí jednou nepříjemnou nocí, u malých dětí a seniorů ale jako v případě jakéhokoliv jiného průjmu hrozí dehydratace.
Když bacil zabloudí do krve
Vážnější průběh lékaři popisují u lidí s oslabenou imunitou – po léčbě nádorů nebo při imunosupresivní léčbě např. po transplantaci nebo při některých autoimunitních onemocněních. U nich může bakterie napadnout přímo některý orgán.
V polovině září ale Jan Richter na pohotovosti brněnské nemocnice léčil pacienta, který přišel s vysokými horečkami a bez jakýchkoliv dalších příznaků. Bacil u něj odhalila Richterova kolegyně, lékařka Aneta Černá – vyrostl v kultivaci z odebrané krve.
„Byl to poměrně raritní případ, protože to byl úplně zdravý člověk bez problémů s imunitou, a přesto se u něj bakterie dostala až do krve,“ popisuje lékař s tím, že od pacienta má svolení o případu mluvit. Pokud by se bakterie nenašla včas a nezaléčila antibiotiky, mohlo by to vést až k otravě krve.
„Když se pak doktorka Černá pacienta cíleně ptala, jestli nejedl nějakou špatnou rýži, přiznal, že snědl poké, které nejdřív zapomněl přes den v autě,“ popisuje Richter.
Kojenecké mléko otrávila stejná bakterie
Jméno Bacillus cereus přitom letos Češi slyšeli i v úplně jiné souvislosti. Stejná bakterie stojí za kauzou kontaminovaného kojeneckého mléka z letošního jara.
Otravu z rýže s tou z náhradní mléčné výživy spojuje toxin cereulid. Ten, jak už bylo řečeno, snáší vysoké teploty, takže ho nezničí ani horká voda při přípravě mléka, ani ohřátí rýže v mikrovlnce. „Teoreticky ani případná sterilizace nemusí bacila zahubit,“ potvrzuje Richter.
U rýže a těstovin ale stačí jednoduché pravidlo: co se nestihne sníst, patří po vychladnutí do lednice. A jídlo, které divně chutná, do koše.
Video: Svatba má být oslava lásky, je tu ale jedno velké ale
Zdroj: autorský článek