Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil norský Nobelův výbor. V minulosti byla vysokou komisařkou OSN pro lidská práva a předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Členové letos vybírali laureáta z 287 kandidátů.
Jihoafričanka tamilského původu byla první nebělošskou soudkyní Vrchního soudu Jihoafrické republiky. Pillayová v letech 2008 až 2014 působila jako vysoká komisařka OSN pro lidská práva. Působila také jako soudkyně Mezinárodního trestního soudu a předsedkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu.
V současné době působí je ad hoc soudkyní Mezinárodního soudního dvora v případu Gambie vs. Myanmar. Kromě toho je předsedkyní Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupované palestinské území a prezidentkou Mezinárodní komise proti trestu smrti v Madridu.
Zájem médií a veřejnosti o ocenění letos zvýšil americký prezident Donald Trump, který se vyjádřil, že by si cenu zasloužil on sám. Loni výbor Trumpa rozlítil, když upřednostnil lídryni venezuelské opozice Maríu Corinu Machadovou, která později šéfovi Bílého domu svou zlatou medaili věnovala.
Nobelův výbor nicméně v této souvislosti zdůraznil, že „cena samotná – čest a uznání – zůstává neoddělitelně spjata s osobou nebo organizací, kterou označil za laureáta“. Podle výboru byla Machadová oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.
„Zastavil jsem zničení světa,“ tvrdí Trump
Letos Trump podle expertů šanci neměl kvůli válce, kterou od konce února vedou Spojené státy a Izrael proti Íránu. Šéf Bílého domu to ale viděl jinak. „Zastavil jsem možná úplné zničení světa, protože Írán nikdy nebude mít jaderné zbraně, a to je pozitivní věc,“ prohlásil a vyjmenoval i další důvody, proč si podle něj prestižní cenu zaslouží.
Nobelova cena míru je udělována osobě nebo organizaci, která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“.
Na rozdíl od ostatních Nobelových cen ji neuděluje švédská Akademie věd, ale Nobelův výbor jmenovaný norským parlamentem. Letos výbor zaregistroval celkem 287 kandidátů, z nichž 208 byli jednotlivci a 79 organizace.
Sporní laureáti
S udělením ocenění se pojí i kontroverze. V roce 1994 po ocenění předsedy Organizace pro osvobození Palestiny Jásira Arafata na protest odstoupila třetina členů výboru. Své odpůrce měl v roce 1973 také americký poradce pro národní bezpečnost Henry Kissinger za diplomatické jednání ve válce ve Vietnamu. Nositelka Nobelovy ceny za mír z roku 1991 Aun Schan Su Ťij zase čelila kritice za to, že nepodnikla kroky proti genocidě muslimské menšiny Rohingů.
Nobelovský týden zahájilo v pondělí předání ceny za fyziologii a lékařství, následovaly fyzika, chemie a literatura. Příští pondělí sérii uzavře cena za ekonomii.