Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Méně peněz má jít také na kohezi a zemědělství a na kapitolu Global Europe (Globální Evropa), z níž se financuje vnější činnost EU, včetně rozvojové spolupráce a podpory sousedních regionů. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
Irsko v sobotu v dokumentu představilo nový přepracovaný takzvaný vyjednávací rámec, který je ještě nižší než ten, který oznámilo v červnu kyperské předsednictví. To hovořilo o rozpočtu v objemu 1,73 bilionu eur (41,8 bilionu Kč).
Vyjednávání o rozpočtu se konají právě v těchto týdnech a 17 členských zemí Evropské unie včetně Česka v dopise již dříve varovalo před škrty v zemědělství a regionálních dotacích. Postavily se tak proti postoji Německa, Nizozemska či Dánska, které naopak podporují snížení unijního rozpočtu a za priority považují zejména konkurenceschopnost, bezpečnost a obranu.
Irské předsednictví nabrhlo, aby Evropská unie v budoucím rozpočtu využila pět nových vlastních zdrojů. Jde o stejné zdroje, které již dříve navrhla Evropská komise, tedy příspěvky velkých společností podle jejich obratu, příspěvky související s tabákovými výrobky a nesesbíraným elektroodpadem a část výnosů ze systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1 a z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM).
„Je zřejmé, že předsednictví se rozhodlo nepřijmout žádné rozhodnutí na straně příjmů a navrhlo pouze drobné úpravy. Velmi nás zklamalo zejména to, že nebyl zohledněn žádný z návrhů Evropského parlamentu, přestože se u mnoha členských států setkaly s pozitivním ohlasem,“ reagovala na irský návrh europoslankyně Nerudová.
Česká europoslankyně z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP) zkritizovala škrty například v programech zaměřených na energetické propojení Evropy. „Doufám, že evropští lídři návrh irského předsednictví přepracují. Nemluvě o tom, že pokud se nenajdou nové vlastní zdroje, tak škrty budou muset být ještě vyšší kvůli splácení pandemických půjček,“ uvedla Nerudová.
Podle Švédska je nový návrh nepřijatelný. „Nový vyjednávací rámec je nepřijatelný. Celkový objem musí být výrazně snížen,“ reagovala na návrh švédská ministryně. „Čísla, která byla předložena, stále představují naprosto neúnosný nárůst, a proto jsme od dohody ještě velmi daleko,“ dodala. Švédsko bude podle ní i nadále usilovat o lepší rozpočet, nikoli o větší rozpočet.
Nový návrh rozpočtu na roky 2028 až 2034 bude jedním z hlavních témat říjnového summitu EU, který začíná příští čtvrtek v Bruselu. Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš. Ten po zveřejnění kyperského návrhu rozpočtu uvedl, že je lepší než návrh Evropské komise, nicméně dodal, že Praha s ním stále není spokojena.
„Rámec, který dnes představujeme, počítá se snížením navrhovaného rozpočtu o 141 miliard eur oproti původnímu návrhu komise, přestože jeho celkový objem zůstává výrazně vyšší než v současném víceletém finančním rámci,“ uvedl irský ministr pro evropské záležitosti na sobotní tiskové konferenci v Bruselu. Návrh je podle něj výsledkem intenzivních jednání, která irské předsednictví vedlo s členskými státy a institucemi EU v posledních třech měsících, a „mohl by pomoci překlenout řadu rozdílů mezi členskými státy“.
„Jsme si vědomi toho, že návrh v této fázi nikdy nemůže splnit požadavky všech stran a že nás čeká ještě dlouhá cesta. Tento vyjednávací rámec má sloužit jako katalyzátor, který tento proces urychlí a dovede k závěru s ohledem na zájmy evropských občanů,“ řekl ministr Byrne novinářům. „Doufáme, že přiměje členské státy soustředit se na oblasti, v nichž je zapotřebí dalšího kompromisu, abychom dosáhli dohody do konce roku,“ dodal.
Irský ministr rovněž zdůraznil, že vzhledem k jednoznačnému postoji téměř všech členských států zůstávají v návrhu zachovány prostředky na obnovu a rekonstrukci Ukrajiny.