Aktual.: 14.10.2026 22:20
Washington/Kyjev – Americký miliardář Elon Musk zdůraznil, že systém označovaný jako Starshield vlastní a kontroluje vláda Spojených států a že o omezeních této služby rozhoduje americká armáda a v konečném důsledku prezident Donald Trump. Dodal, že sesterská družicová síť Starlink je naopak komerční služba vlastněná a kontrolovaná jeho společností SpaceX a je omezena na civilní účely a obranu a nemůže být využita k útočným vojenským akcím. Musk se tímto způsobem vyjádřil na své síti X po ukrajinské stížnosti na omezení služby.
Musk příspěvek napsal několik hodin poté, co poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov uvedl, že společnost SpaceX v noci na dnešek omezila na Ukrajině některé služby družicové sítě Starlink, což narušilo bojové operace, protože ukrajinská armáda o omezení dopředu nevěděla. Náměstek doplnil, že omezení se vztahovalo na „balíček vojenských služeb Starshield“.
Po jeho vyjádření se tak do pozornosti médií opět dostala otázka rozdílů mezi službou Starlink, komerční satelitní internetovou službou firmy SpaceX, a Starshield, tedy vojenskou verzí vyvíjenou Pentagonem, poznamenala agentura Reuters. Ačkoliv Musk tvrdí, že jsou obě služby oddělené, v mnoha případech využívají stejnou základní satelitní technologii, dodala agentura.
Starshield je divize společnosti SpaceX, která pro Pentagon vyvíjí satelitní systémy pro vojenské a zpravodajské účely. Ačkoli jsou její mise oddělené od komerční širokopásmové služby Starlink, hranice mezi nimi není podle agentury vždy zcela zřetelná. Zabezpečené komunikační služby systému Starshield využívají pokročilé šifrování a specializované terminály, avšak jako svou páteřní síť využívají Starlink, vysvětlila Reuters. Podle vyjádření společnosti SpaceX využívá Starshield technologie, technické poznatky a provozní zkušenosti získané ze Starlinku. Kromě zabezpečené komunikace může vojenská služba Starshield uživatelům poskytovat také možnosti pozorování Země a integraci senzorů či jiné techniky.
Ukrajinská stížnost na omezení technologie přichází v době, kdy Trumpova administrativa vyvíjí na Kyjev tlak, aby přestal útočit na ruské ropné rafinerie, aby se na světové trhy mohlo dostat více nafty. Deník The New York Times (NYT) v této souvislosti poznamenal, že vysoké ceny pohonných hmot přispěly k inflaci a zhoršily vyhlídky Trumpových republikánů před listopadovými volbami do Kongresu.
Trump minulý pátek po telefonátu s ruským protějškem Vladimirem Putinem překvapivě oznámil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 300.000 tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Toto oznámení ovšem vyvolalo kritiku opozičních demokratů i řady představitelů členských států EU a NATO, které roky podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dohodu kritizoval jako projev slabosti a finanční pomoc agresorovi.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}