Aktual.: 15.10.2026 06:25
Praha – Rusko může dílčím útokem na část území některého členského státu Severoatlantické aliance (NATO) otestovat její soudržnost, řekl v rozhovoru ČTK náčelník generálního štábu armády Miroslav Hlaváč. Již nyní podle něj působí v evropských zemích prostřednictvím hybridních aktivit, jejichž cílem je rozkládat společnost a oslabovat západní podporu Ukrajině. Česká armáda je podle Hlaváče připravena bránit zemi s prostředky, které má k dispozici.
Rusko podle Hlaváče vede s Evropou konflikt pod prahem otevřené války. Poukázal především na hybridní působení a kybernetické útoky.
„Chci zdůraznit, že my jsme připraveni a my budeme bránit Českou republiku s těmi prostředky a s tím, co máme. A to hovořím se vší důrazností a odpovědností za Armádu České republiky,“ řekl. Dodal, že v případě ozbrojeného konfliktu by obrana nezávisela pouze na armádě, ale také na schopnostech celého státu a obranného průmyslu.
Za zásadní pro českou obranyschopnost považuje naplňování závazků vůči NATO, posilování protivzdušné obrany a protidronové ochrany. Důležitá je podle něj také schopnost státu čelit ruskému hybridnímu působení.
Hlaváč zároveň uvedl, že se v posledních pěti letech vnímání bezpečnosti v české společnosti výrazně zlepšilo. Za důležité považuje, že společnost i současná a předchozí vláda vnímají bezpečnost jako předpoklad fungování a prosperity demokratické země.
„Připravenost státu je nikdy nekončící proces. Nikdy nebudete mít stoprocentní připravenost. Důležité je, aby stát, a jakýkoliv stát, nejenom Česká republika, svůj bezpečnostní systém měl připravený tak, aby byl schopen reagovat na ohrožení, zvládnout jeho počáteční nápor a následně zmírňovat a řešit důsledky krize,“ řekl Hlaváč.
Představitelé evropských států v posledních měsících opakovaně upozorňují na rostoucí bezpečnostní hrozby ze strany Ruska. Obavy vyvolávají mimo jiné případy narušení vzdušného prostoru aliančních zemí ruskými letouny či bezpilotními prostředky, kybernetické útoky a další nepřátelské aktivity. Aliance v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci posiluje ochranu svého východního křídla.
Armáda chce zrychlit zavádění nových technologií včetně AI
Česká armáda chce zrychlit experimentování a zavádění nových technologií, jejichž vývoj je výrazně rychlejší než tradiční pořizování vojenské techniky. Možnosti, jak tento proces urychlit, chce promítnout mimo jiné do nové koncepce výstavby armády, řekl Hlaváč. Mezi technologie lze zařadit například umělou inteligenci, kvantové technologie či 3D tisk.
Hlavní zbraňové systémy se podle Hlaváče pořizují na desítky let, zatímco některé technologie a taktiky mohou zastarávat za velmi krátkou dobu. Jako příklad uvedl válku na Ukrajině, kde řešení použitelná před měsícem již nemusejí odpovídat aktuálním potřebám.
„Některé technologie velice rychle zastarávají. Nicméně jsme si toho vědomi a budeme s tím pracovat. Je to i v našich cílech, aby armáda měla schopnost adaptability,“ řekl Hlaváč.
Armáda se proto chce zaměřit na možnosti zrychlení zavádění inovací a případné změny legislativních podmínek. „Bude to samozřejmě vyžadovat se také podívat na náš legislativní rámec, protože my nemůžeme nakupovat F-35 stejně jako nějaký software,“ uvedl Hlaváč. Armáda by se podle něj neměla soustředit pouze na bezpilotní prostředky, ale na širší využití moderních technologií včetně umělé inteligence, kvantových technologií či 3D tisku.
Umělou inteligenci chce armáda využívat například při zpracování velkého objemu dat a v rozhodovacích procesech. Kvantové technologie by podle Hlaváče mohly najít uplatnění například v šifrování. Cílem je hledat prostřednictvím technologií řešení nedostatků ve vojenských schopnostech a kapacitách.
Modernizace armády podle Hlaváče nespočívá pouze v pořizování velkých zbraňových systémů, jako jsou stíhací letouny či tanky. Důležité jsou také stovky menších projektů, včetně digitalizace velení a řízení, jejichž nedokončení může ohrozit fungování významnějších modernizačních projektů.
Armádu je podle Hlaváče potřeba vnímat jako vzájemně propojený celek. „Jednotlivé technologie a systémy musejí společně fungovat, aby bylo možné zajistit požadované schopnosti,“ dodal.
Minulý týden na bezpečnostní konferenci v Brně Hlaváč oznámil, že generálská rada armády schválila nový inovační systém. Jeho součástí má být koncept experimentování, do kterého se bude moci zapojit také obranný průmysl. V armádní struktuře má vzniknout experimentální prvek složený nejen z profesionálních vojáků, ale také z příslušníků aktivní zálohy. Armáda do něj chce přilákat mimo jiné studenty civilních vysokých škol.
Předání letounů L-159 Ukrajině je nyní uzavřenou záležitostí
Otázku případného předání českých letounů L-159 Ukrajině považuje Hlaváč v současnosti za uzavřenou záležitost. Ukrajinská armáda podle něj rychle hledá nová technologická řešení a její potřeby se mohly od dřívějších jednání změnit. Dodal, že ale spolupráce s Ukrajinou a předávání zkušeností stále pokračuje. V případě pozvání by se návštěvě Ukrajiny nebránil.
„Tam padlo rozhodnutí vlády a pro mě je to teď v současné době uzavřená záležitost,“ uvedl Hlaváč k možnosti předání letounů L-159.
O možném předání letounů L-159 Ukrajině se diskutovalo na začátku letošního roku poté, co prezident Petr Pavel při návštěvě Kyjeva zmínil možnost poskytnout několik strojů k boji proti dronům. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ale tento krok odmítla s odůvodněním, že je potřebuje česká armáda. Tehdejší náčelník generálního štábu Karel Řehka přitom uvedl, že armáda by mohla poskytnout až čtyři letouny, aniž by to ohrozilo bezpečnost Česka.
Ukrajinci podle Hlaváče téměř každodenně hledají nová řešení pro své vojenské potřeby. „Schopnost, pro kterou před několika měsíci potřebovali letouny L-159, tak již mohli zajistit jinou technologií,“ řekl. Je proto podle něj otázkou, zda by návrat k jednání o těchto letounech stále dával smysl.
Hlaváč v této souvislosti zmínil také letouny L-39 Skyfox, o nichž se podle něj objevují různé návrhy. Rozhodující by však byly aktuální potřeby ukrajinské strany a to, zda by takové stroje potřebovala pro budování protivzdušné obrany.
Spolupráce české a ukrajinské armády při sdílení zkušeností z bojů podle Hlaváče pokračuje téměř nepřetržitě na různých odborných úrovních. S ukrajinským náčelníkem generálního štábu se spojil prostřednictvím videokonference. „Náčelníci generálních štábů určují rámec spolupráce, zatímco konkrétní výměnu informací a zkušeností následně rozvíjejí odborníci,“ řekl Hlaváč.
Na otázku, zda plánuje cestu na Ukrajinu, Hlaváč odpověděl: „Uvidíme.“ Více to nekonkretizoval. Případné návštěvě by se podle svých slov nebránil.
Hlaváč měl letos v září navštívit Ukrajinu při příležitosti mezinárodní bezpečnostní konference v Kyjevě. Jeho cestu však podle tehdejších informací médií neschválilo ministerstvo obrany. Pro Hlaváče mělo jít o první návštěvu Ukrajiny ve funkci náčelníka generálního štábu. Funkce se ujal letos od 1. července.
Protivzdušná obrana patří mezi priority, armáda chce další systémy
Posilování protivzdušné obrany patří mezi jednu z hlavních priorit české armády, která pracuje také na pořízení dalších systémů Spyder. V současné době je nepravděpodobnější hrozbou možnost napadení ČR vzdušnými prostředky, což představuje podle Hlaváče zásadní bezpečnostní riziko pro území České republiky.
„Vytyčil jsem si při nástupu do funkce jako jednu ze svých hlavních priorit navyšování schopností protivzdušné obrany, protože z bezpečnostního hlediska je to zásadní schopnost pro zajištění obrany České republiky,“ uvedl Hlaváč.
Armáda v současnosti zavádí systém Spyder a podle šéfa armády pracuje na pořízení dalších systémů tohoto typu. Na otázku, kde má česká protivzdušná obrana největší mezery, odpověděl, že je nechce veřejně konkretizovat. Ujistil však, že armáda na posilování těchto schopností intenzivně pracuje.
Protivzdušná obrana podle Hlaváče nemůže být založena pouze na jedné technologii. Vedle systémů určených ke kinetickému působení proti cílům je podle něj potřeba využívat také například prostředky elektronického boje a další technologie.
Modernizaci protivzdušné obrany proto podle něj nelze oddělovat od dalších projektů, které nemusí být tolik viditelné, ale jsou nezbytné pro fungování armády jako celku.
Důležitou součástí modernizace je podle Hlaváče také digitalizace velení a řízení. Upozornil, že samotné pořízení systémů protivzdušné obrany nestačí, pokud nejsou propojeny s dostatečně rychlým systémem velení, který umožní reagovat v řádu sekund či minut.
Česká armáda pořizuje z Izraele čtyři baterie protiletadlového raketového systému Spyder, který má nahradit dosluhující sovětské systémy 2K12 KUB. Plné zavedení nových systémů do výzbroje armáda plánuje do roku 2027. Spyder má posílit schopnosti protivzdušné obrany, podle dřívějšího vyjádření armády však ani po dokončení jeho zavádění nebude možné zajistit celoplošnou ochranu českého území.
Na ochraně českého vzdušného prostoru se rovněž podílejí také stíhací letouny JAS-39 Gripen, které zajišťují nepřetržitou pohotovost v rámci aliančního systému ochrany vzdušného prostoru. Například v září dvakrát na rozkaz Aliance vzlétly střežit polský vzdušný prostor.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}