Aktual.: 15.10.2026 15:32
Praha – Úmluvu o vzniku mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny na úhradu škod, které jí od roku 2022 způsobilo Rusko svou agresí, dnes Sněmovna v úvodním kole projednávání podpořila. Proti bylo jen 11 přítomných poslanců vládního hnutí SPD. I když svůj postoj v diskusi nijak nezdůvodnili, hnutí je označováno v médiích jako proruské. Úmluvu, kterou Senát odsouhlasil už koncem září, v prvním kole podpořilo 97 ze 142 přítomných poslanců. Nyní ji projedná sněmovní zahraniční výbor.
Vytvoření komise loni iniciovala Rada Evropy. Komise bude potvrzovat ukrajinské nároky na odškodné, které by Rusko mělo zaplatit. Zřízení mezinárodní komise umožní uplatnit nárok na odškodnění také českým občanům a firmám, pokud by jim na Ukrajině vznikla škoda v důsledku protiprávního jednání Ruska.
Úmluvu podepsaly tři desítky států včetně Rakouska, Německa, Itálie, Polska nebo Slovenska a deset z nich ji dosud ratifikovalo. Smlouvu podepsala a ratifikovala také Evropská unie.
Vláda úmluvu předložila Parlamentu přes nesouhlas SPD. Slabší z vládních hnutí podle svého předsedy Tomia Okamury považuje vznik komise za nadbytečný, neboť jakoukoli náhradu škody bude podle něj vždy v konečném důsledku posuzovat soud. „Jednalo by se tedy o další byrokratickou strukturu bez jakékoliv reálné pravomoci, jejíž náklady by hradili naši občané ze svých kapes,“ sdělil v červenci ČTK Okamura.
Finanční náklady spojené s úmluvou bude hradit ministerstvo zahraničí ze svého rozpočtu. Kolik Česko zaplatí jako členský příspěvek, určí až finanční výbor komise. Bývalá vláda loni schválila, že počínaje letošním rokem může příspěvek činit nejvýše 50.000 eur ročně, tedy asi 1,2 milionu korun. Podle důvodové zprávy se letošní příspěvek odhaduje asi na 17.000 eur, tedy zhruba 412.000 korun. Úmluvu už podle důvodové zprávy podepsala většina členských států EU.
Jedním z pilířů činnosti komise bude již zřízený Registr škod působených agresí Ruské federace proti Ukrajině. Vznikl na základě rezoluce ministrů zahraničí Rady Evropy. Bude evidovat důkazy a informace o nárocích na náhradu škod. Komise pak bude mít mandát o nárocích rozhodovat. Přistoupení Ruska k úmluvě bude podmíněno tím, že přijme odpovědnost za své činy na Ukrajině a bude souhlasit s tím, že škody zaplatí.
„Úmluva vychází z hypotetického předpokladu, že Ruská federace v budoucnu vyjádří souhlas se svým přistoupením k úmluvě, ponese náklady Mezinárodní komise a poskytne nezbytné prostředky na vyplacení přiznaného odškodnění,“ uvedla vláda. Podle informací z loňského prosince bylo do registru nahlášeno zatím 80.000 nároků.
Sněmovna podpořila zvýšení postihů za trestné činy proti životnímu prostředí
Tresty za narušování životního prostředí se možná výrazněji zvýší, a to až na deset let vězení. Předpokládá to vládní novela trestního zákoníku, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předloha vychází z unijní legislativy. Mění vymezení současných environmentálních trestných činů a zavádí některé nové, včetně postihování takzvaných ekocid, tedy nejzávažnějších forem ekologických katastrof. Novelu posoudí ústavně-právní výbor.
V Česku spadá většina protiprávních činů proti životnímu prostředí pod přestupky, což podle tvůrců předlohy budí kritiku. Nízká je i efektivita postihování. V letech 2000 až 2024 byla za environmentální trestné činy odsouzena stovka lidí a osm firem. Lidé odešli od soudu nejčastěji s podmíněným, případně peněžitým trestem. Jen ve dvou případech je soudci poslali za mříže. Nejvyšší peněžitý trest pro firmu činil 600.000 korun.
Novela zavádí nový trestný čin těžké poškození životního prostředí. Zahrnuje úmyslné zničení nebo trvalé či závažné poškození půdy, vody, ovzduší nebo ekosystému, a to ve značném rozsahu, na značném území nebo s velkými náklady na odstranění následků. Vztahoval by se i na mimořádně hodnotné ekosystémy a stanoviště v evropsky chráněné lokalitě nebo v ptačí oblasti. V základní sazbě za něj má hrozit dva až osm let vězení.
Na tři až deset let by se podle předlohy sazba zvýšila u členů organizovaných skupin, při porušení důležité povinnosti vyplývající z povolání nebo funkce, při získání značného prospěchu nebo způsobení těžké újmy na zdraví nejméně dvou lidí nebo smrti. Trestná má být už příprava činu.
Vedle úmyslné ekocidy chce zákon postihovat rokem až šesti lety za mřížemi ekocidu spáchanou z nedbalosti. Při porušení důležité povinnosti to má být dva až osm let. U méně závažných případů poškození a ohrožení životního prostředí se zvyšuje základní sazba na šest měsíců až pět let u úmyslu a šest měsíců až tři roky u nedbalosti. Při způsobení těžké újmy na zdraví nejméně dvou lidí či smrti má být rovněž možné uložit až desetiletý trest.
Mezi novými trestnými činy je dále nedovolené provedení záměru podléhajícího posouzení vlivů na životní prostředí a neoprávněná recyklace lodi. Za obojí má v základní sazbě hrozit půl roku až pět let odnětí svobody.
U nedovolené výroby a jiného nakládání s radioaktivní, jinou vysoce nebezpečnou látkou nebo s jaderným materiálem má být výslovně trestné i jejich ukládání, přepravení a zpracovávání. K trestnému činu poškození vodního zdroje nově přibude neoprávněný odběr vody, přičemž základní sazba se zvýší podle novely až na tři roky vězení. Sazby mají vzrůst také u neoprávněného nakládání s odpady nebo chráněnými živočichy, u vypuštění znečišťujících látek a u poškození lesa.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}