Kdo tuto cestu zvolí, čerpá peníze naspořené v doplňkovém penzijním spoření (DPS) a státní důchod si nechá až na později.
Na rozdíl od předčasného důchodu zůstane penze v původní výši. Stát za něj navíc hradí zdravotní pojištění a doba čerpání se při výpočtu důchodu považuje za takzvanou vyloučenou dobu, takže nesnižuje průměr příjmů, ze kterého se následně počítá starobní důchod.
„Předdůchod z penzijka je především cesta, jak si velmi levně ‚koupit‘ volný čas v době, kdy máme ještě spoustu sil si ho pořádně užít,“ říká Lukáš Nádvorník, popularizátor konceptu finanční nezávislosti a národní ambasador finanční gramotnosti.
Předdůchod lze čerpat až pět let před dosažením řádného důchodového věku. Člověk může zároveň dál pracovat a pobírat mzdu, odvody pak ale platí ze mzdy jako ostatní.
Ve druhém čtvrtletí roku 2026 předdůchod podle Asociace penzijních společností využívalo 8076 lidí. V roce 2021 jich bylo 4307, počet se tedy téměř zdvojnásobil. Podle mluvčího Asociace penzijních společností Jana Sedláčka ho dnes typicky využívají hlavně lidé, kteří už nechtějí nebo nemohou pokračovat v práci, například kvůli úbytku fyzických či duševních sil, případně pro které je obtížné najít další uplatnění na trhu práce.
Pro investory či rentiéry má předdůchod ještě jeden důležitý rozměr. Může pomoci snížit takzvané sekvenční riziko, tedy situaci, kdy trhy výrazně klesnou právě na začátku čerpání úspor. Pokud několik prvních let financují život z peněz v DPS, mohou dlouhodobé portfolio nechat dál investované a snížit riziko nevhodného prodeje.
Ještě před několika lety byl nejrozšířenější cestou k dřívějšímu odchodu z práce předčasný důchod. V roce 2022 tvořil 43 procent nově přiznaných plných starobních důchodů. Od října 2023 se ale pravidla zpřísnila. Do předčasného důchodu lze odejít nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku a jeho čerpání znamená trvalé krácení státní penze.
Předdůchod tak pro člověka s dostatečnými úsporami v DPS představuje jednu z možností, jak si několik let před řádným důchodem financovat vlastní příjem a státní penzi si zatím nechat.
Kolik je potřeba naspořit
Podmínkou předdůchodu je, že měsíční renta musí dosahovat alespoň 30 procent průměrné hrubé mzdy. Pro rok 2026 to vychází přibližně na 14 450 korun měsíčně. Komu zbývají do řádné penze například dva roky, musí mít v penzijním spoření minimálně zhruba 347 tisíc korun. Při pětileté variantě potřebuje kolem 867 tisíc korun.
Pokud člověku do potřebné částky něco chybí, může peníze před zahájením předdůchodu jednorázově doplnit. Tímto vkladem ale nemůže splnit zákonnou podmínku minimální doby penzijního spoření. U smluv uzavřených od roku 2024 se vyžaduje deset let spoření, u starších smluv je to pět let.
„Vzhledem k tomu, že je možné jej čerpat jen po splnění podmínky desetiletého spoření, je padesátka nejvyšší čas to začít řešit,“ upozorňuje Nádvorník.
Masové rozšíření stát nechce
„Předdůchod chápeme především jako individuální možnost pro ty, kteří si dřívější odchod dokážou financovat z vlastních prostředků, nikoli jako cestu k plošnému zkracování pracovní aktivity,“ říká mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.
Pokud by jej využíval výrazně vyšší počet lidí, mohly by klesat příjmy z daní a pojistného. Výraznější odchod pracovníků z trhu práce by navíc ovlivnil výkon ekonomiky. Ministerstvo ale připouští, že zájem může růst s tím, jak si lidé v DPS budou vytvářet vyšší úspory.
Jeho význam by navíc mohly posílit plánované změny doplňkového penzijního spoření, takzvané Lepší penzijko, které nyní projednává sněmovna. Návrh počítá se zrušením výkonnostního poplatku u standardních účastnických fondů, zastropováním poplatku za správu na 0,5 procenta ročně a zavedením strategie životního cyklu.
Podle výpočtů ministerstva financí může změna poplatků společně s dynamičtějším investováním zvýšit úspory po 35 letech spoření i o více než milion korun.