Když vědci prozkoumali, jak se změnilo množství živočichů v Mexickém zálivu po roce 2010, zjistili, že během pětiletého období, které analyzovali, došlo k masivnímu úbytku tvorů většiny druhů.
Během let 2011 až 2015 došlo v Mexickém zálivu k dramatickému poklesu počtu živočichů, kteří obývají tamní hlubinný ekosystém. V nové studii to popsali přírodovědci z Nova Southeastern University, kteří uvedli, že počet živočichů se tam za zkoumané období snížil o 60 až 85 procent.
Tento úbytek se týká většiny druhů, které tuto oblast obývají, zejména hlubokomořských ryb. Výzkum byl velmi detailní, proto se jeho vyhodnocování a analýza údajů v něm získaných protáhly až do letošního roku. Vědci totiž zkoumali stav života v hlubinách přímými odběry například pomocí sítí, ale také snímkováním za pomoci sonaru. Celkem provedli devět expedic, takže mohli sledovat vývoj v čase. Podle autorů šlo o jeden z největších takových oceánografických průzkumů všech dob. Výsledek byl jednoznačný: zvířat tam stále ubývalo.
Už první data z roku 2011 naznačila, že s tamním ekosystémem je něco špatně: vědci si všimli, že přibývá ryb, ale ubývá hlavonožců. Během pár let se ale situace zase změnila – o čtyři roky později totiž bylo ryb asi třikrát méně než na začátku výzkumu. Podle vědců to je přímý důsledek: právě hlubinnými hlavonožci se živí obrovské množství ryb, takže chybí-li tato kořist, není dostatek potravy pro rybí predátory.
Vědci očekávali, že v Mexickém zálivu nějaký pokles biodiverzity zaznamenají, ale nepředpokládali, že by byl tak zásadní, jak pozorovali. Zaskočil je jak rozsah, tak i rychlost těchto změn. Něco takového zatím nikde jinde nepozorovali.
Příčiny kolapsu
„Žádné přirozeně se vyskytující faktory (například teplota, kyslík, zásoby potravy) nekorelovaly s pozorovanými úbytky, což naznačuje antropogenní bezprostřední příčinu,“ píší autoři. Co to mohlo být? Vědci mají jasno – vysvětlením je podle nich dopad ropné katastrofy Deepwater Horizon z roku 2010.
Z plošiny tehdy uniklo do Mexického zálivu čtyři až pět milionů barelů ropy a asi 200 milionů metrů krychlových plynu. Vědecká redakce ČT24 se tomuto tématu věnovala rozsáhle v tomto článku a podcastu:
Mělo to okamžité dopady na počty bezobratlých i ryb u hladiny, kde se dají jejich stavy sledovat lépe než v hlubinách. Jejich početnost se začala zvyšovat až roku 2023.
Ve sledované době byl největší úbytek u toho, co je v oceánu nejméně viditelné, ale současně to nejdůležitější – zmizelo totiž asi 73 procent krilu, tedy miniaturních bezobratlých tvorečků, kteří tvoří základ potravní pyramidy v oceánu.
Podle autorů by ropa mohla být přímo zodpovědná za úmrtí dospělých zvířat, mohla otrávit vajíčka a larvy, takže další generace byly méně početné. A vědci mají i další podezření založené na datech – zápach ropy je totiž natolik intenzivní, že mohl zabránit tvorům, kteří se řídí čichem, ve vyhledání partnera.
