Počet těžkých nehod na české železnici v posledních letech podle Drážního úřadu klesá. Zatímco v roce 2021 se takových nehod stalo 112, vloni jich úřad evidoval 69. Oproti roku 2021 ubylo i usmrcených a vážně zraněných. Pokles úmrtí na železnici navíc podle resortu dopravy pokračuje i letos, přičemž největší podíl na tom má úbytek sebevražd. I přesto však Drážní úřad nadále řeší některé problémy s bezpečností. Jde například o nehody na přejezdech nebo jízdy vlaků za návěstidla zakazující jízdu.
Čísla srovnávající vývoj v posledních letech vychází z výroční zprávy Drážního úřadu o bezpečnosti za rok 2025. Statistika je sestavena na základě evropské metodiky. Právě díky zavedení jednotného způsobu vykazování v jednotlivých evropských státech může Agentura Evropské unie pro železnice provádět analýzy pro celý železniční systém. Metodika je ovšem užší než v případě české evidence mimořádných událostí, kterou má na starosti Drážní inspekce. Ta totiž navíc zahrnuje třeba střety s lidmi v kolejišti nebo nehody v dílnách, skladech a depech.
Čísla se proto u obou způsobů měření podstatně liší. Podle dat Drážní inspekce se loni stalo na české železnici celkem 1065 mimořádných událostí, při nichž zemřelo 227 osob. Podle dat ze zprávy Drážního úřadu vycházejících z evropské metodiky se vloni stalo 69 významných nehod, padesát nehod s vážnými následky na zdraví osob a došlo ke 24 úmrtím, což bylo podstatně méně než v letech 2020 a 2021, avšak o dvě více než v roce 2022.
„Dlouhodobý pokles počtu těžkých nehod je dobrou zprávou. Bezpečnost ale není stav, který bychom mohli považovat za samozřejmost. Je výsledkem každodenní práce, důsledného dohledu, sdílení zkušeností a schopnosti reagovat na nová rizika,“ podotkl ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář.
Drážní úřad ve výroční zprávě uvádí i příklady konkrétních vážných nehod. Jde třeba o situaci, kdy muž pod vlivem drog vyskočil 26. června loňského roku z jedoucího vlaku u Nového Města u Chlumce nad Cidlinou na Královéhradecku. Dalším příkladem je čelní srážka vlaků mezi Zliví a Dívčicemi na Českobudějovicku. Záchranáři tehdy ošetřili 47 lidí, z toho 27 převezli do nemocnic.
Drážní úřad evidoval i nehodu, při níž došlo k hmotným škodám na vozidle, kolejích, jiných zařízeních nebo životním prostředí ve výši nejméně 150 tisíc eur (zhruba 3,65 milionu korun). Konkrétně šlo o havárii v Hustopečích nad Bečvou, kde po vykolejení vlaku začal z poškozených cisteren unikat benzen.
Odlišnost počtu úmrtí u obou zmíněných metodik je dána do značné míry tím, že více než tři čtvrtiny smrtí na českých železnicích tvoří podle resortu dopravy sebevraždy, které se do dat na základě evropské metodiky nepočítají. I podle tuzemské evidence je ale zřejmé, že v letošním roce počet obětí klesá. Zatímco vloni k poslednímu zářijovému dni zahynulo 163 osob, v letošním roce to bylo 130. Největší podíl na tom má podle ministerstva dopravy právě úbytek sebevražd.
Na pomoc lidem ve složité situaci cílí i speciální kampaň
Lepším číslům zřejmě napomohla i prevence. A právě proto odstartovala u příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá na 10. října, nová etapa kampaně Nááádech, výýýdech. Tu už na jaře doprovodila instalace cedulí s číslem Linky první psychické pomoci na rizikových místech kolem tratí. Tabulky s kontaktem na linku 116 123 nyní přibývají na dalších desítkách míst po celém Česku.
„Pro pomoc lidem v nouzi je klíčová dostupnost. Linka první psychické pomoci je jediná krizová linka v Česku, která funguje nonstop a je pro volající zdarma,“ uvedla už v květnu po pilotní fázi projektu ředitelka Cesty z krize Jarmila Kubáňková. „Na naše číslo 116 123 se může obrátit úplně kdokoli, třeba lidé, kteří mají starosti o své blízké. Společně najdeme způsob, jak riziko sebevražedného jednání co nejvíce snížit,“ dodala.
V pilotní fázi projektu se žluté cedule instalovaly na dvanácti místech napříč Českem. Jde o lokality, kde v minulosti k sebevraždám opakovaně došlo. Jednou z nich je pražská Stromovka, kterou prochází hlavní mezinárodní trať do Německa. „Letošní statistiky ukazují, že prevence má smysl. Nemůžeme ale polevit. Chceme lidem připomenout, že pomoc je dostupná a že požádat o ni je v těžké chvíli správný krok. Proto propojujeme odborné organizace, komunikaci na nádražích i konkrétní pomoc přímo v terénu,“ sdělil generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth.
Podzimní část kampaně zahájil resort dopravy ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví, organizací Cesta z krize a spolkem Nepanikař. Jejím cílem je zvýšit povědomí o dostupné pomoci a připomenout, že říct si o ni není projevem slabosti. Vedle kontaktu na Linku první psychické pomoci nově představuje také oceňovanou českou aplikaci Nepanikař, která oslovuje zejména mladé lidi a pomáhá jim zvládat například panické ataky.
Problémem zůstávají nehody na přejezdech
Klesající počet těžkých nehod či obětí však neznamená, že by z hlediska bezpečnosti nebylo na železnicích na čem pracovat. „Přestože celkový počet nehod nadále klesá, nárůst počtu vážně zraněných osob v roce 2025 naznačuje potřebu zaměřit preventivní opatření nejen na snižování počtu nehod, ale také na zmírňování jejich následků,“ poznamenal ve výroční zprávě Drážní úřad.
Problémem zůstávají třeba nehody na přejezdech, kde se vloni stalo 146 střetnutí, což bylo o pět více než v roce 2024. V porovnání s lety 2021 a 2022 je ale i v tomto případě patrný pokles. Podle výroční zprávy Drážní inspekce vloni docházelo k největšímu počtu mimořádných událostí na železničních přejezdech zabezpečených světelnou signalizací bez závor. Zemřelo při nich šestnáct osob. Poměrově jsou ale nejtragičtější nehody na přejezdech, kde závory jsou. Těch byl sice menší počet, avšak i při těchto událostech zahynulo šestnáct lidí.
Letošní čísla střetnutí na přejezdech byla ke konci září příznivější, než tomu bylo v loňském roce. Letos došlo k poslednímu zářijovému dni ke 102 mimořádným událostem, při nichž zemřelo jedenáct osob. Vloni ke stejnému datu bylo těchto událostí 109 a zahynulo při nich 21 lidí. Počet zraněných ale letos naopak vzrostl. Vloni jich ke 30. září bylo 41, letos už 64, což je více než za celý loňský rok.
Ačkoliv tedy z dlouhodobého hlediska počet střetnutí na železničních přejezdech spíše klesá, mají takové nehody i nadále velmi závažné následky. „Proto je nezbytné pokračovat v preventivních opatřeních zaměřených na dodržování pravidel silničního provozu na železničních přejezdech, zvyšování informovanosti řidičů a modernizaci přejezdového zabezpečovacího zařízení,“ upozornil Drážní úřad. Z analýzy dat podle něho vyplývá, že je vina při těchto střetech na železničních přejezdech téměř vždy na straně řidičů.
„Nejčastějším prohřeškem je ignorování světelné a zvukové signalizace přejezdového zabezpečovacího zařízení, nepřesvědčení se o tom, zda se k přejezdu neblíží vlak, případně objíždění, obcházení nebo podlézání sklopených závorových břeven,“ doplnila Drážní inspekce.
K nehodám na přejezdech bohužel dochází poměrně pravidelně. Například v neděli 18. října narazil osobní vlak do zadní části dodávky, jež prorazila závory na železničním přejezdu. Řidič dodávky utrpěl lehké zranění. Jen o tři dny dříve zemřel po srážce s vlakem na železničním přejezdu u Bítovan na Chrudimsku řidič osobního auta. Zkraje září se zranilo osm lidí při střetu popelářského vozu s motorovým vlakem na přejezdu zabezpečeném pouze výstražnými kříži na okraji Prostějova. Při pohledu dále do minulosti měla tragické následky třeba srážka pendolina a polského kamionu na železničním přejezdu ve Studénce, která si 22. července 2015 vyžádala tři oběti a dvě desítky zraněných.
Bezpečnosti na železničních přejezdech se věnuje i BESIP. „Na všech přejezdech platí stejná jednoduchá pravidla. Je jedno, zda se jedná o přejezd pouze s výstražným křížem, světelným zabezpečovacím zařízením, nebo dokonce se závorami. Vždy se musí řidič nejprve přesvědčit, že může přejezd bezpečně přejet. Vždy je lepší zastavit a mít jistotu,“ zdůraznil BESIP.
Velkou chybou je také vjet na železniční přejezd ihned po projetí vlaku, nebo když se závory teprve zvedají. Řidič by měl vždy počkat, než světla zhasnou, a zároveň musí vždy počítat s tím, že z druhé strany může jet další vlak. „Zvedající se závory v takovém případě rychle spadnou a mohou vás náhle uvěznit na přejezdu. V takovém případě neváhejte, šlápněte na plyn a rozjeďte se proti závoře. Je lepší závoru přerazit, poškodit si vozidlo a projet než zemřít pod koly rozjetého vlaku,“ doplnil BESIP.
Pokud vozidlo na trati uvázne, musí posádka auto co nejrychleji opustit. Pokud je to možné, měl by se řidič pokusit odstranit vůz z jízdní dráhy vlaku, přičemž bezpečná vzdálenost začíná 2,5 metru od osy nejbližší kolejnice. Pokud tak učinit nelze, je potřeba zastavit železniční provoz zavoláním na tísňovou linku 112 nebo na číslo 150.
Modernizace přejezdů
Drážní úřad přitom upozorňuje, že možnosti železničního systému, jak těmto situacím předcházet, jsou jen omezené. „Přesto subjekty působící v železničním sektoru dlouhodobě realizují řadu opatření zaměřených na snižování rizik spojených s provozem na železničních přejezdech,“ upozornil úřad.
Vůbec nejúčinnějším preventivním opatřením by bylo nahrazení úrovňových křížení těmi mimoúrovňovými, tedy vybudování mostu či podjezdu. Taková řešení totiž logicky umožňují zcela eliminovat rizika vyplývající z křížení železniční tratě a silnice na jedné úrovni. Podobná řešení jsou ovšem poměrně nákladná, a tak je vzhledem k vysokému počtu železničních přejezdů nelze zavést plošně.
Proto je významná alespoň modernizace stávajících přejezdů spočívající v posilování jejich zabezpečení. Konkrétně jde zejména o postupné nahrazování přejezdů vybavených pouze výstražnými kříži takovými, které disponují zabezpečovacím zařízením a závorami.
„V roce 2025 bylo modernizováno nebo technicky upraveno celkem dvě stě železničních přejezdů. Současně pokračovalo systematické snižování počtu úrovňových křížení, přičemž bylo zrušeno 66 železničních přejezdů,“ shrnul Drážní úřad.
Nedovolené jízdy za návěstidla
Dalším problémem jsou podle Drážního úřadu nedovolené jízdy vlaků a dalších drážních vozidel za návěstidla zakazující jízdu, loni bylo takových případů 178. „V hodnoceném období let 2021 až 2025 byl počet evidovaných nedovolených jízd drážních vozidel za návěstidla zakazující jízdu relativně stabilní, s výjimkou výrazného poklesu v roce 2023. Tento pozitivní trend se však nepodařilo udržet a v roce 2024 počet případů opět vzrostl a drží se téměř na stejné úrovni, a to i přes zavedení výhradního provozu ETCS na koridorových tratích,“ popsal úřad.
Problém nedovoleného projetí návěstidla tak podle Drážního úřadu zůstává jedním z významných bezpečnostních rizik železničního provozu. „Každá takováto situace může vést k tragické nehodě a hlavním cílem Drážního úřadu je provést takové úkony, které budou předpokladem ke snížení počtu projetých návěstí zakazujících jízdu,“ zdůraznil úřad.
Mezi taková řešení může patřit analýza jednotlivých případů s cílem odhalit související příčiny, analýza rizikových lokalit, posilování bezpečnostní kultury všech účastníků železničního provozu či zlepšení odborné přípravy strojvedoucích. V poslední zmíněné oblasti už Drážní úřad zareagoval vydáním nové metodiky, která sjednocuje pravidla pro výcvik strojvedoucích.
Nově sestavené metodické pokyny platí od 1. září. Drážní úřad o sjednocení pravidel a posílení dohledu nad kvalitou výcviku rozhodl na základě letošní kontroly všech akreditovaných školicích středisek. Kontrolami reagoval na zmíněné případy projetých návěstidel a na průzkum mezi strojvedoucími, kteří upozorňovali na potřebu většího podílu praktického výcviku. Cílem změn je zajistit strojvedoucím srovnatelnou a dostatečně kvalitní odbornou přípravu bez ohledu na to, kde se školí.
Rozšiřování systému ETCS
Situaci by ale mělo pomoci i rozšiřování systémů ETCS. V roce 2025 práce na zavádění provozu systému ETSC pokračovaly, mimo jiné byla dokončena rekonstrukce významného železničního uzlu v Pardubicích, kde bylo po vážné nehodě z roku 2024 urychleno i zavedení výhradního provozu ETCS.
V letošním roce pak začal evropský zabezpečovací systém fungovat třeba na trati mezi Prahou a Milovicemi. Instalace ETCS zvýšila maximální traťovou rychlost až na 160 kilometrů za hodinu, do té doby mohly vlaky jezdit mezi Prahou a Lysou nad Labem rychlostí maximálně sto kilometrů za hodinu, sdělil v červenci ředitel Centra techniky a diagnostiky Správy železnic Vladimír Říha. Podle něho zatím na trati mohou jezdit i vlaky nevybavené tímto zabezpečovačem, od prosince 2027 ale trať přejde do výhradního provozu.
Výhradní provoz ETCS začal na některých tratích fungovat loni v lednu. Drážní úřad za první rok zjistil několik nedostatků. Dosud nebyla zajištěna plná kompatibilita systému napříč Evropou, problémy jsou navíc při přejezdu hranic. Loni kvůli tomu vznikla pracovní skupina, která na zefektivnění systému spolupracuje.
Na konci loňského roku byl evropský zabezpečovač na 1435 kilometrech českých tratí, do roku 2033 má přibýt na dalších 1400 kilometrech, z toho na 730 do roku 2030. Výhradní provoz byl na 670 kilometrech tratí, tato síť se letos rozšíří o 180 kilometrů, kdy pod výhradní dohled ETCS přejde v prosinci koridor mezi Prahou a Českými Budějovicemi. V Česku je podle webu Správy železnic 9344 kilometrů železnic.