Aktual.: 21.10.2026 10:37
Praha – Pokud Senát neprosadí zvýšení podílu krajů na výnosu z daní kvůli financování oprav silnic v novele o dálničních známkách, STAN ho předloží samostatně jako vlastní návrh. Za senátorský klub Starostů to dnes oznámil jeho člen Ondřej Lochman (STAN). Stejně tak chtějí podle něj Starostové postupovat v případě návrhu snížit zákonem maximální hmotnostní limit naložených kamionů o osm tun na 40 tun.
Senát má dnes v novele o zrušení valorizace cen dálničních známek projednávat návrh svého hospodářského výboru. Podle něj by kraje měly kromě dosavadního daňového podílu získat navíc 4,15 procenta z celostátního hrubého výnosu spotřební daně z pohonných hmot s tím, že ministerstvo financí by podíl rozdělilo podle počtu kilometrů silnic druhé a třetí třídy v jednotlivých krajích. Návrh souvisí se záměrem vlády ANO, SPD a Motoristů zrušit státní příspěvek krajům na opravy silnic v regionu.
O podobnou úpravu se pokoušeli už v září poslanci za STAN, podle nichž by kraje měly dostávat ze zákona o rozpočtovém určení daní šest procent ze spotřební daně z nafty a také si je rozdělovat podle počtu kilometrů silnic ve své správě. Sněmovna ale vládní většinou tuto úpravu odmítla.
Primárním cílem vládní novely je zrušení každoroční valorizace cen dálničních známek. Za základní roční známku by tak motoristé měli i v příštím roce a dalších letech zaplatit letošních 2570 korun, za měsíční 480 korun, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 korun. Zachovány budou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem. Opozice pokládá zmrazení cen dálničních známek za populistické opatření, které vládní koalice prosadila záměrně před říjnovými komunálními a senátními volbami a podle Lochmana by jej Senát mohl zamítnout.
Zmrazením cen dálničních známek přijde Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) příští rok podle důvodové zprávy o zhruba 488 milionů korun a následující rok o asi 739 milionů korun. Letos by měl fond mít z prodeje známek podle schváleného rozpočtu přibližně 8,7 miliardy korun. Podle kritiků tak na údržbu a opravy dálnic budou ve zvýšené míře fakticky prostřednictvím daní přispívat i ti, kteří je nepoužívají.
Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) hájil zmrazení cen mimo jiné tím, že ceny známek rostly v posledních letech rychleji než sazby mýtného pro nákladní dopravu. Výpadek chce pokrýt ze zvýšeného výnosu z vyššího mýtného, což se podle opozice projeví v cenách zboží a zaplatí to spotřebitelé.
Vládní předloha ruší zvyšování cen dálničních známek podle růstu spotřebitelských cen a meziročního nárůstu délky dálniční sítě, které zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Roční známka stála 12 let 1500 korun, v březnu 2024 zdražila na 2300 korun. Loni v lednu na základě mechanismu cena vzrostla na 2440 korun a letos na 2570 korun.
Poslanci do novely o pozemních komunikacích zahrnuli i dřívější samostatnou senátní úpravu délky platnosti jednodenní známky. Měla by platit 24 hodin od zakoupení, nikoli do půlnoci daného dne. Pomůže to řidičům, kteří se rozhodnou jednorázově využít dálnici v noci nebo během dvoudenní cesty.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}