Praha – Více než šest z deseti Čechů bez vlastní nemovitosti nečeká, že dosáhne na vlastní bydlení. Další čtvrtina koupi nemovitosti odložila. Důvodem jsou rostoucí ceny. Tři čtvrtiny Čechů navíc věří, že ceny dál porostou stejným tempem jako dosud, pokles očekává jen devět procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Generali Investments, kterého se zúčastnilo přes 1000 respondentů z Česka a dalších 3000 na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Jeho výsledky dnes zástupci společnosti představili novinářům.

Podle ředitele Real Asset Generali Investments Marka Bečičky očekává zhoršení dostupnosti bydlení téměř devět z deseti Čechů, před sedmi lety to bylo šest z deseti. „Nejde už jen o to, že lidé považují bydlení za drahé. Z dat vidíme postupnou změnu očekávání. Stále větší část veřejnosti nepočítá s tím, že by se situace během několika let zásadně obrátila k lepšímu, a začíná tomu přizpůsobovat i své dlouhodobé plány,“ uvedl Bečička.

Ve vlastním v současnosti bydlí 65 procent lidí, což je nejméně v zemích visegradské čtyřky. V nájmu žije 25 procent Čechů a desetina žije u rodiny nebo u známých. Počet lidí žijících u rodičů se za poslední dva roky zdvojnásobil. Mezi mladými lidmi do 34 let takto bydlí každý čtvrtý.

Rostoucí ceny se neprojevují jen v tom, jak lidé o bydlení přemýšlejí. Stále více domácností naráží na to, že na konci měsíce jim nezbývá nic, co by mohly odložit stranou na vlastní bydlení. Letos to uvádí 16 procent Čechů, tedy přibližně každý šestý. Ještě loni šlo zhruba o každého devátého.

Zhoršující se dostupnost vlastního bydlení se promítá i do toho, jak Češi porovnávají hypotéku s nájmem. Pouze 27 procent lidí považuje hypotéku za výhodnější variantu, což je nejméně ze všech zemí V4. Na Slovensku má stejný názor více než třetina respondentů. „Za posledních pět let ceny nemovitostí v Praze vyskočily o zhruba 40 procent a úrokové sazby se posunuly z dvou na téměř šest procent. Rozdíl oproti situaci před pěti lety je drastický,“ dodal Bečička.

Před pěti lety byla průměrná hypotéka přibližně 3,2 milionu korun. Při třicetileté splatnosti vycházela její modelová měsíční splátka zhruba na 12.900 korun. V současnosti si Češi v průměru půjčují už 4,6 milionu korun a modelová splátka dosahuje přibližně 25.500 korun měsíčně. Domácnost tak musí každý měsíc najít přes 12.000 korun víc než před pěti lety. Mzdy přitom tak rychle nerostly. Zatímco průměrná mzda za pět let vzrostla o 33 procent, splátka průměrné hypotéky se zvýšila o 97 procent. Před pěti lety splátka spolkla necelou polovinu čisté mzdy, dnes už téměř dvě třetiny.

Sedm z deseti Čechů očekává, že hypoteční sazby do konce roku ještě porostou. Ještě před dvěma lety s růstem sazeb počítala přibližně třetina lidí. Většina hypoték přitom nemá sazbu danou napevno na celou dobu splácení, ale jen na několik let dopředu. Jakmile fixace skončí, banka nastaví sazbu novou, podle toho, jaká je na trhu právě tehdy. Rodinné rozpočty přitom mají pro případ, že vyjde hůř než ta předchozí, jen omezenou rezervu. Více než polovina lidí s hypotékou by při refixaci nezvládla zvýšení měsíční splátky o více než 2000 korun. Přibližně každý šestý uvádí, že si nemůže dovolit vůbec žádné navýšení, dalších 38 procent má rezervu maximálně dvě tisícovky měsíčně.

Přesto Češi své bydlení opouštět nechtějí. Jen dvě procenta lidí s hypotékou by v případě dalšího růstu sazeb uvažovala o prodeji nemovitosti a přechodu do nájmu. Pro většinu domácností je vlastní byt nebo dům něco, čeho se snaží držet i za cenu vyšších měsíčních nákladů.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.