Aktual.: 25.10.2026 09:24
Tel Aviv – Izrael v úterý 27. října čekají první volby od teroristického útoku Hamásu ze 7. října 2023, který spustil válku v Pásmu Gazy a od následných konfliktů s Íránem, libanonským militantním hnutím Hizballáh a jemenskými povstalci Húsíi. Volby, v nichž Izraelci rozhodnou o rozložení sil ve 120členném Knesetu, tedy parlamentu, jsou pokládány za jedny z nejzásadnějších v novodobé historii země.
Hlavním tématem v nich bude bezpečnost, tradičně také odvody ultraortodoxních Židů do armády či nárůst životních nákladů. Průzkumy předpovídají těsný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a někdejším náčelníkem generálního štábu izraelské armády Gadim Eisenkotem.
Volební místnosti se otevřou v úterý v 7:00 místního času (6:00 SEČ) a uzavřou se ve 22:00 (21:00 SEČ). Krátce nato budou zveřejněny první odhady a do několika dnů oficiální výsledky.
O hlasy voličů usiluje bezmála 40 stran, avšak většina z nich nepřekoná volební práh 3,25 procenta potřebný k získání křesla v Knesetu. Průzkumy předpovídají těsný souboj mezi Netanjahuovou stranou Likud a Eisenkotovou stranou Jašar. Eisenkotova popularita souvisí s jeho vojenskou kariérou. Jeho syn byl vojákem, který padl v prvních měsících války v Pásmu Gazy. Sám Eisenkot sloužil v Netanjahuově kabinetu, ale podal demisi v roce 2024 kvůli sporům o podobu tohoto konfliktu. Svou kampaň postavil na výzvách k přijetí odpovědnosti za bezpečnostní selhání před útokem ze 7. října 2023.
Izraelské vlády jsou však téměř vždy koaliční a po volbách se očekává dlouhé a složité vyjednávání s menšími stranami. K získání většiny potřebuje vláda 61 křesel v Knesetu, pokud žádný blok neuspěje, mohla by vzniknout menšinová vláda.
Mezi další vůdce opozice patří bývalý premiér Naftali Bennett a Avigdor Lieberman – oba představitelé pravice, kteří zastávají nekompromisní postoje v otázkách bezpečnosti a prosazují trvalou izraelskou kontrolu nad velkou částí okupovaného Západního břehu – a Jair Golan, levicový politik, který podporuje stažení Izraele z velké části tohoto území. Navzdory svým rozdílům by mohli spolupracovat s Eisenkotem na sestavení vlády.
Současná Netanjahuova vláda je nejpravicovější v izraelské historii. Netanjahu by se k udržení moci pravděpodobně musel spolehnout na podporu některých ze svých stávajících krajně pravicových koaličních partnerů. Někteří z nich zastávají ultranacionalistické postoje, jako je například výzva k anexi Západního břehu Izraelem a k odsunu Palestinců z Pásma Gazy.
Voleb se účastní také dva arabské stranické bloky, protože přibližně pětina izraelského obyvatelstva jsou Arabové, mnozí z nich se označují za palestinské občany Izraele. Teoreticky by se mohli stát rozhodujícími hráči. Všechny hlavní židovské strany až na jednu však vyloučily, že s nimi budou spolupracovat.
Po volbách může sestavení nové vlády trvat několik týdnů či měsíců. Pokud ani taková varianta neuspěje, mohly by se uskutečnit předčasné volby.
Hlavním tématem voleb je bezpečnost. Všichni Netanjahuovi soupeři ostře kritizují selhání bezpečnostních složek, která vedla k útokům ze 7. října, při nichž bylo zabito téměř 1200 lidí a dalších 251 bylo odvezeno do Gazy jako rukojmí. Netanjahu naopak zdůrazňuje strategická vítězství v izraelských válkách od roku 2023.
Dalším tradičně významným tématem je branná povinnost. Ultraortodoxní židovští muži, kteří se naplno věnují studiu náboženství, byli v minulosti osvobozeni od vojenské služby, avšak po začátku nynějších válek je tato politika stále kontroverznější.
V průběhu kampaně se také hodně hovořilo o justiční reformě. Netanjahuova vláda stále prosazuje sporné plány na reformu soudního systému, které před 7. říjnem 2023 vedly k rozsáhlým protestům. Kritici tvrdí, že tyto plány by oslabily nezávislost soudnictví a ohrozily by demokracii.
Stejně jako v mnoha jiných zemích je tématem také nárůst životních nákladů, zejména cen potravin a bydlení.
Dalším faktorem může být i vývoj vztahů s nejbližším spojencem Izraele, Spojenými státy. Hlasy Likudu poukazují na to, že Netanjahu hovoří plynule anglicky s americkým přízvukem na rozdíl od svého soupeře Eisenkota. Americký prezident Donald Trump devět dní před volbami vyjádřil Netanjahuovi podporu na své sociální síti a vzkázal Izraelcům, že je jejich premiér nezklame. Netanjahu poté uvedl, že se cítí poctěn a řekl, že „v Bílém domě nikdy nebyl bližší přítel Izraele“. Nakolik Trumpova podpora ovlivní mínění voličů, ovšem není zcela zřejmé.
Izrael rok od zahájení příměří v Pásmu Gazy stále na tomto území provádí údery, které označuje za cílené útoky na ozbrojence teroristického hnutí Hamás. Zároveň si udržuje kontrolu nad více než polovinou tohoto území.
Izraelské údery na Pásmo Gazy od začátku války zabily na 74.000 lidí, vyplývá z údajů ministerstva zdravotnictví vlády Hamásu. OSN údaje ministerstva o počtu palestinských obětí v minulosti označila za věrohodné.
Na Západním břehu Jordánu dosahují útoky židovských osadníků podle údajů OSN historického maxima, zatímco jsou tamní izraelské osady, které jsou podle mezinárodního práva nelegální, rychle rozšiřovány.
Pokud jde o Gazu, oba hlavní tábory – v čele s Netanjahuem a Eisenkotem – zaujímají podobné postoje. Oba podporují Trumpův mírový plán, podle něhož má Hamás odevzdat zbraně výměnou za postupné stažení izraelských vojsk z tohoto území. Eisenkot nedávno slíbil, že tam do 18 měsíců ukončí vládu hnutí Hamás, v případě nutnosti i vojenskými prostředky. Na Západním břehu Jordánu chce Netanjahu pokračovat v rozšiřování osad. Eisenkot osady podporuje, ale nesouhlasí s kontroverzním projektem E1, který by toto území prakticky rozdělil napůl.
Drtivá většina z hlavních židovských stran naopak nepodporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu a ustavení nezávislého palestinského státu otevřeně odmítá.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}