Protesty v Albánii, které původně vyvolal spor o výstavbu luxusních resortů na chráněném pobřeží, se v říjnu rozšířily o požadavky studentů a odpůrců korupce. Demonstranti žádají demisi premiéra Ediho Ramy a dochází k nepokojům, zatímco bezpečnostní složky používají slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Napětí proniklo i do parlamentu, kde se střetli poslanci vládní strany a opozice. Krize může ovlivnit i evropské ambice země, která usiluje o členství v EU.
Albánskou metropoli Tiranu sužují protivládní protesty. To, co v květnu začalo jako cílený ekologický protest, se rychle vyvinulo v jednu z nejzávažnějších politických výzev, jimž čelí premiér země Edi Rama za více než deset let svého působení ve funkci.
Protesty se v polovině října vyostřily poté, co se k nim připojili žáci a studenti vysokých škol, kteří začali poukazovat na nevyhovující podmínky ve školství a postupně přidali kritiku socioekonomických poměrů či bující korupce.
Charakteristickým rysem nepokojů je, že demonstranti výslovně odmítají vládnoucí Socialistickou stranu (PS) premiéra Ramy i tradiční opozici, včetně Demokratické strany (PD) vedené Sali Berishou.
„Klid nikdo nevyslyšel“
Podle Reuters jde o dosud nejnásilnější projevy od květnového vypuknutí protikorupčních protestů. Dochází k prudkým střetům mezi demonstranty a bezpečnostními složkami. Zatímco policie pravidelně používá vodní děla, omračující granáty, slzný plyn či gumové projektily k rozehnání davů, část z tisíců protestujících se uchyluje k násilí.
Minulý týden ve středu demonstranti vnikli do budovy ministerstva školství a uvnitř založili požár, kvůli čemuž parlament zrušil své zasedání. Násilnosti pokračovaly i další dny, kdy protestující zapalovali například vládní budovy, banky či obchody. V centru dění nicméně zůstala budova ministerstva školství, poznamenala AFP.
Ve čtvrtek 22. října se konflikt přenesl také do albánského parlamentu. Poslanci opoziční PD se pokusili narušit jednání a jeden z nich zamířil k vládním lavicím, kde se pokusil odebrat hlasovací karty zákonodárcům vládní PS. Následovala fyzická potyčka, kterou musela přerušit parlamentní ochranka.
Protesty se rozšířily i mimo hlavní město, například do Lezhë nebo Elbasanu, napsala Reuters.
„Protestovali jsme poklidně 140 dní. A nikdo nás neslyšel. Takže tohle je naše jediná šance, jak být vyslyšeni a dostat to, co si zasloužíme,“ řekla Reuters protestující, která se představila jako Klea. „Tlačí nás na hranice našich možností,“ uvedl Enea, další demonstrant, podle kterého jsou protesty vzkazem premiérovi, aby odešel dřív, než všechno shoří.
S tím, jak se demonstrace rozšiřovaly, stupňovaly se i požadavky protestujících. Ti začali volat po rezignaci předsedy vlády a sestavení úřednické vlády. Což ale albánský premiér Rama, který stojí v čele vlády od roku 2013 a loni získal čtvrtý mandát, odmítl. „Vlády se mění prostřednictvím demokratických voleb (…) loni jsme měli volby, ne revoluci,“ prohlásil.
Podobně se vyjádřili i další představitelé albánské exekutivy. „Ústava a zákony musí platit pro všechny bez výjimek,“ uvedl podle AP prezident země Bajram Begaj. „Protestovat je legitimní právo, ale nesmí být zneužíváno k ospravedlňování násilí,“ napsala na facebooku vicepremiérka Albana Kociuová.
Rama viní vnější aktéry, analytici ho korigují
V souvislosti s protesty v hlavním městě Rama mluví o „hybridní válce“. Za násilím podle něho stojí „zahraniční aktéři“, přičemž již dříve obvinil Rusko či Írán.
Na rozdíl od tvrzení vládních představitelů, že nepokoje jsou řízeny politickými oponenty nebo vnějšími silami, analytici a novináři přímo na místě zdůrazňují, že hnutí je z velké části decentralizované a táhnou ho mladí lidé, píše al-Džazíra.
Demonstrace se přirozeně vyvinuly v širokou koalici středoškoláků, vysokoškoláků, ochránců životního prostředí a nespokojených občanů, řekl al-Džazíře šéfredaktor albánské stanice TV Klan Fatos Hakorja. Připojily se i stovky vysokoškolských pedagogů, aby odsoudily policejní násilí namířené proti studentům, dodává AFP.
GALERIE
Albánské protesty (6. června 2026)
Albánský politický analytik a publicista Ben Andoni tento pohled podpořil a popsal situaci nikoli pouze jako běžný protest, ale jako „skutečnou, horizontální revoltu“.
Koordinace probíhá dynamicky napříč digitálními platformami, jako jsou WhatsApp, Telegram a Snapchat, a nikoli prostřednictvím formálních organizačních hierarchií, poznamenal Hakorja.
„Ráno se snažíte domluvit se všemi skupinami – kde se právě nacházejí a kde se koná demonstrace,“ popsala podobu demonstrací jedna z aktivistek pro BBC.
Sami studenti zdůvodňují protesty snahou změnit podmínky na univerzitách, snížit náklady na studium, přimět stát k finanční podpoře vzdělání či k zajištění pracovních pozic pro absolventy.
Zdá se, že řada těchto mladých lidí se necítí být zastoupena celou politickou reprezentací, řekl Hakorja. „Politický systém vnímají jako odtržený od své reality a jako systém, který chrání zájmy menšiny více, než aby řešil problémy většiny občanů,“ míní.
Obvinění z policejní brutality
Absence hierarchické struktury však ztěžuje možnosti dialogu s vládnoucí garniturou. Rama uvedl, že je připraven diskutovat o rostoucích nákladech na vzdělání. Ale realita je jiná: vzhledem k tomu, že hnutí nemá žádného vůdce a vyjednávat odmítá, se albánská vláda při udržování kontroly stále více spoléhá na bezpečnostní složky.
Po několika dnech protestů předseda vlády přitvrdil. „Ve chvíli, kdy stát začne s tímto vyjednávat,“ řekl Rama policejním šéfům a přitom ukazoval kámen, který v neděli někdo hodil po policii, „stát padl,“ popsala BBC.
Policie čelí obviněním z brutality, protože k potlačení demonstrantů použila slzný plyn, vodní děla a gumové projektily. Zatčeny byly stovky lidí, včetně nezletilých.
Premiér Rama oznámil bonus ve výši 2500 eur (téměř 61 tisíc korun) pro policisty v první linii a zároveň výrazné zvýšení platů plánované na rok 2027. Tento krok podtrhuje závislost administrativy na donucovacích orgánech, píše al-Džazíra.
Rama také naznačil možný zákaz používání sociálních sítí pro děti mladší šestnácti let, které protestující využívají k organizaci demonstrací, a upozornil na změny týkající se věku trestní odpovědnosti.
Vláda tuto krizi vnímá především jako otázku veřejného pořádku a bezpečnosti, míní Hakorja.
„Zásahy policie jsou často chaotické a hloupé,“ řekl BBC právník specializující se na lidská práva Gentian Sejrani. Ten poskytuje právní podporu více než stovce osob, které byly zatčeny.
„U soudu policie málokdy předkládá důkazy,“ uvedl Sejrani. Mezi jeho klienty patří například muž, který byl zatčen cestou na autobusovou zastávku – což podle něj nemá s protesty vůbec nic společného. „Ti, kteří skutečně házejí předměty na policii, jsou zřídka dopadeni, protože utíkají nejrychleji,“ sdělil.
Plameňáková revoluce
Současná krize nezačala až studentskými protesty. Už několik měsíců se v Albánii konají demonstrace proti plánům na výstavbu luxusních turistických komplexů na jihu země. Odpůrci projektů si říkají Flamingo Revolution, tedy plameňáková revoluce. Plameňák se stal symbolem hnutí kvůli významu pobřežních mokřadů pro migrující ptáky a další živočichy.
Jádrem sporu jsou developerské záměry v oblasti laguny Narta a na neobydleném ostrově Sazan, který sloužil jako vojenská základna v době komunistické éry. Projekty jsou spojovány s investičními aktivitami Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány dále zahrnují hotely, apartmány či přístav pro jachty.
Jeden z projektů počítá s výstavbou až deseti tisíc vil v pobřežních oblastech, které byly pod ekologickou ochranou, dokud vláda neschválila zákon umožňující strategickým investorům stavět v částech chráněné krajiny Vjosa-Narta, jež obklopuje poslední nedotčenou deltu ve Středomoří.
Výstavba je plánována uvnitř chráněné krajiny a jedné z nejcennějších oblastí biologické rozmanitosti v Albánii, která je klíčovou zastávkou pro tažné ptáky podél jadranského pobřeží.
Premiér Rama investici obhajuje jako příležitost, která může Albánii přivést do segmentu luxusního cestovního ruchu a přilákat zahraniční kapitál. Její celkovou hodnotu odhadl přibližně na čtyři miliardy eur (asi 96,7 miliardy korun), což podle něj zemi pomůže i při vstupu do EU.
Odpůrci se obávají zejména poškození cenných pobřežních stanovišť, neprůhledného nakládání s pozemky a úzkého propojení politických a podnikatelských zájmů. Agentura AP už v červnu upozornila, že v plánované lokalitě začalo čištění pozemků a odstraňování vegetace.
GALERIE
Zátoka Zvërnec s chráněnou oblastí Vjosa-Narte
Sporné jsou také majetkové vztahy. Albánská zvláštní protikorupční prokuratura SPAK prověřuje okolnosti prodeje pozemků, které mají být součástí jednoho z developerských záměrů.
Politický analytik Afrim Krasniqi agentuře Reuters řekl, že mladí lidé mají pocit, že politické i ekonomické zdroje zůstávají v rukou úzké skupiny vlivných osob. Protesty podle něj odrážejí hlubší frustraci z fungování státu, nikoli jen odpor k jednomu stavebnímu projektu.
„Tenhle příšerný nápad s resortem byl jiskrou, která zapálila tenhle požár,“ povzdechla si Greta, studentka z Tirany, pro The Guardian. Dodala, že heslem, které už měsíce skandovali mladí lidé účastnící se demonstrací, bylo „Albánie není na prodej“.
„Teď jsou tu další témata, která přilévají olej do ohně. Ve skutečnosti nám opravdu záleží na stavu naší demokracie, na životní úrovni i na vzdělávání,“ řekla Greta.
Korupční skandály
Studenti vládu kromě špatné situace ve školství viní také z korupce. Podle analytiků je Albánie mezinárodním střediskem kriminálních gangů, které v zemi perou špinavé peníze získané z pašování zbraní a drog. Rama však tvrdí, že jeho vláda bojuje proti korupci jako nikdy předtím.
Jedním z hlavních důvodů nespokojenosti je také případ bývalé místopředsedkyně vlády a ministryně infrastruktury Belindy Ballukuové. Ta čelí obviněním souvisejícím se zadáváním veřejných zakázek v hodnotě přes dvě stě milionů eur (téměř 4,9 miliardy korun).
Rama Ballukuovou v únoru 2026 odvolal z vlády. Parlamentní většina však později nepodpořila odebrání její poslanecké imunity, které by umožnilo její zatčení.
Dne 20. října pak SPAK Ballukuovou formálně obvinila. To zahrnuje údajné porušování rovnosti účastníků veřejných zakázek, pasivní korupci, nesprávné či chybějící majetkové přiznání a praní výnosů z trestné činnosti. Ballukuová již dříve jakékoli pochybení odmítla.
Případ se stal symbolem otázky, zda albánské instituce dokážou postihovat podezření na korupci i v nejvyšších patrech politiky. Pro část demonstrantů je parlamentní ochrana bývalé vicepremiérky důkazem, že mocní mají v systému výhodnější postavení. Vláda naopak tvrdí, že podporuje reformu justice a že případ musí být řešen v souladu se zákonem.
Unijní ambice
Politickou krizi sleduje i Evropská unie. Evropská komise 18. října odsoudila násilí v Tiraně i dalších městech, včetně žhářství, útoků na státní instituce a ničení veřejného a soukromého majetku.
Zároveň ale zdůraznila, že reakce úřadů musí zůstat zákonná a přiměřená. Právo na pokojné shromažďování a svobodu projevu označila za základní evropské hodnoty a vyzvala k tomu, aby se nespokojenost řešila dialogem.
Albánie usiluje o vstup do EU od roku 2009, kandidátský status získala v roce 2014 a přístupová jednání zahájila v červenci 2022. K 13. říjnu 2026 měla otevřených všech 33 vyjednávacích kapitol, přičemž čtyři z nich byly předběžně uzavřeny.
Rama si stanovil cíl dovést zemi do Unie do roku 2030 a probíhající protesty dává do souvislosti s údajnými narušiteli, kteří chtějí vstupu země do sedmadvacítky zabránit.
„Nejsem to já, kdo je zpochybňován, není to vláda, není to vládní většina ani vítězná strana ve volbách. Je ale zpochybňována cesta, je zpochybňováno poslání. Albánci si musí velmi přesně ujasnit – chtějí tohle, chtějí tamto, nebo chtějí EU?“ řekl Rama.
„Mou povinností je naslouchat, řešit oprávněné obavy a zajistit, aby se Albánie i nadále posouvala vpřed. Alternativou by byla zrada Albánců, kteří mi dali silný mandát k dokončení jednání o členství v EU,“ pokračoval.