Aktual.: 26.10.2026 22:40
Lucemburk/Brusel – Unijní ministři zemědělství na jednání v Lucemburku dosáhli dílčí dohody na reformě společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2027. Česko na jednání zastupoval ministr Martin Šebestyán, který kompromis podpořil. Spolu se Slovenskem ale Česko k dohodě připojilo prohlášení zdůrazňující priority obou zemí.
„Jedná se o kompromis, každý tedy bude trochu nespokojen. Proto spolu se Slovenskem předkládáme prohlášení s důrazem na naše hlavní priority pro další debaty,“ uvedl během jednání, které se protáhlo až do večera, český ministr. „Konečná dohoda musí zajistit dostatečně financovanou a skutečně jednodušší společnou zemědělskou politiku, která respektuje podmínky jednotlivých členských států a chrání produkci potravin, zaměstnanost a životaschopnost zemědělských podniků,“ stojí mimo jiné ve společném česko-slovenském prohlášení.
Státy EU schválily takzvanou částečnou vyjednávací pozici k reformě společné zemědělské politiky na období 2028 až 2034. Ta nezahrnuje finanční a další horizontální otázky, které se řeší v rámci jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu EU. Jeho výsledná podoba rozhodne také o celkovém objemu peněz pro zemědělce a o pravidlech pro snižování a zastropování přímých plateb. Schválená pozice nyní poslouží jako základ pro jednání Rady EU s Evropským parlamentem o konečné podobě reformy.
Český ministr zemědělství označil přijatý kompromis za velmi dobrý a uvedl, že se podařilo prosadit hlavní české priority. „Podařilo se nám zajistit podporu pro potravináře, zachování podpory pro citlivé sektory, snížení administrativní zátěže i podporu generační obměny mladých farmářů,“ uvedl v reakci pro ČTK. Za důležitou označil také shodu členských států na tom, že společná zemědělská politika musí respektovat národní specifika. „Je potřeba podporovat dobrovolnost a národní specifika jednotlivých států,“ dodal.
Dohoda počítá mimo jiné s tím, že členské státy budou muset vymezit, kdo je aktivním zemědělcem, definici si ale budou moci přizpůsobit svým podmínkám. Povinná bude také vyšší podpora pro mladé zemědělce, pomoc při zahájení jejich podnikání a strategie generační obměny v zemědělství, stojí v prohlášení Rady EU. Státy budou moci poskytovat také krizové platby zemědělcům postiženým přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými událostmi nebo katastrofami spojenými s chorobami zvířat a rostlin.
Dosažení kompromisu bylo náročné, jeho uzavření si ale irské předsednictví stanovilo jako jeden z hlavních úkolů. Mezi dlouho diskutované otázky patřila právě definice aktivních zemědělců, tedy těch, na něž má být podpora přednostně zaměřena. Některé země prosazovaly, aby mezi ně patřili i zemědělci v důchodu, zatímco jiné státy, včetně Francie, chtějí podporu vyhradit pouze lidem, kteří se zemědělství profesně věnují.
Jednání o reformě probíhají souběžně s vyjednáváním o novém dlouhodobém rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, které rozhodne o částkách vyčleněných na společnou zemědělskou politiku. Předseda Evropské rady António Costa doufá, že se podaří rozpočtová jednání uzavřít do konce letošního roku.
Evropská komise navrhuje vyčlenit na podporu příjmů zemědělců a krizová opatření přibližně 300 miliard eur. To je méně než 387 miliard eur určených na společnou zemědělskou politiku v současném rozpočtovém období. Evropská komise vysvětlila, že členské státy budou mít k dispozici také další prostředky na podporu venkovských oblastí. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová navíc přislíbila, že již v roce 2028 komise předčasně uvolní 45 miliard eur na podporu zemědělství.
Několik takzvaných frugálů, tedy zemí v čele s Německem prosazujících úspornější unijní rozpočet, chce celkový rozpočet EU výrazně snížit, a to i na úkor tradičních politik, mezi něž patří společná zemědělská politika. Proti výraznému omezování prostředků na tradiční politiky vystupuje mimo jiné skupina Přátelé koheze, jejímiž členy jsou i Češi.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}